Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Plánování v oblasti vod a zapojení veřejnosti


Lukáš Krejčí, č. 4/2007, str. 1-4

Je tomu již deset let, co Českou republiku a zejména Moravu postihly katastrofální povodně v červenci 1997. Před pěti lety v srpnu byly velice silně zasaženy povodní zejména Čechy. Menších či lokálních povodní proběhlo nespočet. Ti, kterých se povodně přímo nedotkly, pomalu na tyto události zapomínají. Lidé, kteří byli povodněmi přímo dotčeni, pociťují obavy ze záplav při každém větším dešti či náhlém tání. V budoucnu se kromě častých povodní budeme muset také připravit na výraznější suchá období. Na oba tyto extrémy musí vodní hospodářství nějakým způsobem reagovat. Proběhla za posledních deset let nějaká zásadní opatření? Ovlivnil vstup do Evropské unie dosavadní vodohospodářské praktiky? Co nás ještě v tomto směru čeká? Co můžeme ovlivnit my jako občané či sdružení?

Setrvačnost vodního hospodaření

Lze říci, že protipovodňových opatření bylo v poslední době provedeno na našem území mnoho, nicméně postrádala celkovou koncepci a sestávala zejména z čištění koryt, budování hrází, poldrů a dalších menších retenčních nádrží či neustálých snah o vybudování větších nádrží. U vodohospodářů převládají názory, že je třeba jít cestou řízených inundací, i když se ukazuje, že lidský faktor je většinou to první, co selže. Otázky zvýšení retenční schopnosti krajiny, a tím zároveň i omezení dopadů sucha, nebyly řešeny téměř vůbec. Paradoxně pak působí opravy hmotného investičního majetku do stavu, v němž byl kolaudován, i přesto že je povodněmi pravidelně poškozován. Mnoho takovýchto opatřeni se časem ukázalo jako naprosto neúčinných. Nelze tedy říci, že by se za posledních deset let udělalo něco zásadního, možná i proto, že až do nedávné doby platil Směrný vodohospodářský plán z roku 1975, jenž byl na konci května 2007 nahrazen Plánem hlavních povodí, který schválila vláda ČR. Ukazuje se, že klasické regulace (napřimování) vodních toků jsou již minulostí, nicméně stále existuje silný tlak na přírodě cizí technická opatření. Příkladem může být právě dokončovaná úprava koryta řeky Litavy ve Slavkově u Brna, která je ukázkovým příkladem setrvačnosti vodního hospodářství, kdy se promarnila šance na zpřírodnění dříve regulovaného toku a peníze se znovu investovaly do zkanalizování koryta.

Právě k výše uvedenému příkladu nebo jemu podobným by v současné době rozhodně docházet nemělo, protože evropská legislativa v podobě Rámcové směrnice vodní politiky explicitně vylučuje zásahy zhoršující ekologický stav vodních toků. Bohužel tento požadavek v našem novém vodním zákoně nenašel takovou oporu, která by jej účinně uvedla do vlastní praxe. Jestliže budou technická opatření stále převažovat nad ekologickými a přírodě blízkými, pak neumíme aplikovat Rámcovou směrnici a zaostáváme za vyspělou Evropou. Přitom se zdá, že pracovníci pověření zpracováním Plánů oblastí povodí (POP) Rámcovou směrnici pochopili a chtějí aplikovat, avšak zřejmě neexistuje účinná komunikace směrem do nižších úrovní, kde se již provádějí konkrétní opatření.

Rámcová směrnice

Rámcová směrnice a její začlenění do národních legislativ výrazně ovlivňuje plánování v oblasti vod v jednotlivých státech. Členské státy mají určitou volnost, aby si směrnici přizpůsobily, a vznikají tak národní specifika. Nejinak je tomu v ČR, kde je plánování podle Rámcové směrnice teprve v začátcích a podle mnohých lidí, kteří se v těchto kruzích pohybují, se zatím téměř nic nezměnilo. Velice kontroverzní je zpracovávání Plánu hlavních povodí. Tento stupeň Rámcová směrnice nevyžaduje a evidentně se jedná o celkové zastřešení plánování v ČR a znamená snahu centrálně o všem rozhodnout. V praxi by to pak mohlo vypadat tak, že předem bude schvalováno to, co bylo navrženo již před samotným procesem plánování, a jít tak cestou nejmenšího odporu.

Občanské sdružení Unie pro řeku Moravu nechalo v rámci projektu „Řeky pro život - posílení účasti veřejnosti při plnění evropské vodní legislativy“, který finančně podpořila Nadace rozvoje občanské společnosti, zpracovat studii, která má zhodnotit implementaci zmíněné směrnice do českého právního prostředí. Zároveň podává návod, jak lze Rámcovou směrnici prakticky využít. Tato studie je dostupná na internetových stránkách www.uprm.cz, kde je možno nalézt i další informace včetně kontaktů. V rámci téhož projektu proběhl v dubnu 2007 seminář na téma Plány oblastí povodí a veřejnost, kde vyšlo najevo, že samotný proces není příliš dokonalý a je třeba jej výrazně obohatit.

Plánování v oblasti vod v ČR probíhá podle určitého schématu a harmonogramu. Pro zpracování POP bylo v celé ČR vyčleněno celkem 1 314 vodních útvarů (1 070 tekoucích, 71 stojatých, 173 podzemních). Důležitou součástí je také ekomorfologické mapování vodních toků, které by mělo zjistit stav našich vodních toků a které by mělo být podkladem pro provádění revitalizací. Zatím je však (z důvodu neustavení oficiální metodiky) kategorizace spíše abstraktní. Mimo jiné se příliš často (a neodůvodněně) vyčleňují silně ovlivněné vodní útvary, u kterých se do budoucna výrazné zlepšení (tj. dosažení dobrého ekologického stavu) neočekává. Naší snahou je, aby těchto silně ovlivněných vodních útvarů bylo vyčleněno co nejméně. V oblasti skutečných revitalizací vodních toků je asi nejdále Bavorsko. Ukázkové jsou práce provedené na řece Itz. Každý si tak může porovnat budoucí ekologický stav či potenciál obou toků (viz fota).

Zapojení veřejnosti

Práce na Plánech oblastí povodí v České republice jsou zatím v mírném zpoždění a nedostává se jim požadovaných finančních dotací ze státních prostředků. Jsou vypracovány charakteristiky jednotlivých oblastí (popis oblastí, užívání vod a jeho vliv na stav vod, stav a ochrana vodních útvarů, ochrana území před povodněmi a vodní režim krajiny, odhad dopadů navrhovaných opatření na stav vod, ekonomická analýza) a předběžný přehled vodohospodářských problémů v oblastech. Dílčí podklady jsou zveřejňovány na www.povodi.cz, na stránkách podniků Povodí a na portálu veřejné správy.

Vzhledem k tomu, že jedním ze základních předpokladů, jenž Rámcová směrnice pro úspěšné zpracování POP přímo vyžaduje, je zapojení veřejnosti, lze v průběhu zpracování jednotlivé fáze (nejlépe všechny) připomínkovat. Ve „Společné strategii pro implementaci Rámcové směrnice“ jsou uvedeny tři úrovně účasti veřejnosti - zprostředkování a sdílení informací, konzultace, aktivní účast. Obecně se rozlišuje „zainteresovaná veřejnost“ (správci vodních toků, poskytovatelé služeb, uživatelé vod s povolením k nakládání s vodami, veřejná správa, aktivní reprezentace občanské veřejnosti) a „široká veřejnost“ (kdokoliv, jakýmkoliv způsobem se o tuto problematiku zajímající). Obě tyto skupiny by měly být informovány, mají nárok na aktivní zapojení, u zainteresované veřejnosti se navíc očekává účast na konzultacích, tj. dvou- a vícestranných jednáních. V současné době probíhá informovanost zejména pomocí internetu, semináře jsou zaměřeny zatím na obecnější, koncepční věci. Podání a projednání připomínek však neznamená to, že budou zohledněny. Lze očekávat, že jedinci z řad široké veřejnosti se budou vyjadřovat zejména až v pozdějších fázích ke konkrétním opatřením z jejich okolí. Avšak již nyní je čas ovlivnit základy budoucích opatření a právě zde hrají důležitou roli nevládní ekologické organizace, protože jsou jednak zainteresovaná veřejnost, jednak jsou schopny vyvinout silnější tlak než jedinci. Již nyní se rozhoduje právě o tom, jaká bude podoba vodních toků a celé krajiny, jestli půjdeme cestou udržování regulovaných toků a budování přehrad nebo lepších alternativních řešení. Z hlediska nevládních organizací je třeba zajistit určitou celostátní koordinaci, jež by vedla k výměně informací, ke společnému postupu, který by měl větší vliv, či k tvorbě materiálů, ze kterých by mohla veřejnost čerpat při svých připomínkách. Nyní se formuje spolupráce na celostátní úrovni zejména z iniciativy organizací Arnika, Hnutí Duha a Unie pro řeku Moravu. Angažovanost dalších organizací je vítána.

Fungující krajina?

Závěrem by se situace dala shrnout tak, že reálný stav naší krajiny a fungování vodního hospodářství nejsou dobré a vyžadují velkou pozornost a mnoho času. Od Rámcové směrnice se očekává víc, než že bude jen další součástí existující legislativy. Měl by to být zcela konkrétní nástroj pro všechny její uživatele a měl by napomáhat konsenzuálním řešením. Každý má možnost se vyjádřit a má šanci věci ovlivnit. Jinak je možné, že budou prosazeny záměry výstavby přehrad či další zbytečné technizace krajiny. Občanské sdružení Unie pro řeku Moravu se v této oblasti pohybuje již více než deset let, a tak může komukoliv poskytnout poradenství či nabídnout společný postup. Někdo argumentuje tím, že naše děti budou nové přehrady potřebovat, my bychom raději pro další generace zanechali zdravě fungující krajinu.


Mgr. Lukáš Krejčí - Unie pro řeku Moravu

Článek byl vypracován v rámci projektu Unie pro řeku Moravu s názvem: „Řeky pro život - posílení účasti veřejnosti při plnění evropské vodní legislativy.“ Financováno z programu Transition facility Evropské unie.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu