Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Zelená páteř krajiny


Antonín Buček, č. 6/2007, str. 1

O územních systémech ekologické stability psali Jan Lacina a Jiří Löw již v prvním čísle našeho časopisu v roce 1986. O dvacet let později konstatoval student J. Trávníček ve své bakalářské práci: „Při návštěvě jednoho z úřadů jsem se pracovníka odboru životního prostředí zeptal, jestli se podařilo realizovat či rekonstruovat alespoň některý z navržených prvků Územního systému ekologické stability. Odpověď byla pro mne naprosto šokující: ‚proběhlo mapování asi před deseti lety, ale teď jsou ÚSESy v podstatě mrtvé‘.“ Soubor článků v tomto čísle Veroniky svědčí o tom, že vize soustavy biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, které budou tvořit zelenou páteř naší krajiny, naštěstí v České republice ani v zahraničí mrtvá není. Až čítankově příkladný je příběh tvorby biokoridoru v Šakvicích, který popisuje P. Hobstová. Tvorba ekologické sítě nepatřila bohužel dosud nikdy mezi priority našich vlád. Srovnejte si těch 16 milionů Kč ročně vynaložených v ČR na tvorbu územních systémů ekologické stability, jak uvádí ve svém článku D. Lacina, s náklady, které jsou z veřejných zdrojů věnovány na dálnice! O založení vracovského biokoridoru jsme psali již v 1. zvláštním vydání časopisu Veronica (Územní systémy ekologické stability, 1993), v 11. zvláštním vydání (An ecological network in the Czech Republic, 1996) naleznete celý koridor na leteckém snímku. A ve zprávě L. Úradníčka se dočtete, jak se stromům ve vracovském biokoridoru daří dnes. Články D. Laciny a B. Jelínka jsou věnovány problémům, které vznikají při realizaci biocenter a biokoridorů. Dvojice autorů (D. Valachovič a J. Kutal) píše o ekoduktech, P. Jelínek o lesních biocentrech a V. Petříček rozebírá problematiku významných krajinných prvků, tvořících kostru ekologické stability krajiny.

Toto číslo Veroniky obětavě připravila zastupující šéfredaktorka Věra Pospíšilíková, další číslo již bude v rukou nové šéfredaktorky Dany Zajoncové. Do nového roku 2008 si jistě všichni přejeme, aby se jí práce dařila tak, že i se všemi čísly 22. ročníku časopisu Veronica budou autoři i čtenáři spokojeni.

Antonín Buček

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu