Čtení na tyto dny

Jarní přijímání

Je dobře na jaře
když rozkvetou skládky
rozžhaví
se rané kopřivy
a vypláznou lopuchové listy

A já opřen
o polední kravín
na vysvícené slámě
žvýkám hrách a kroupy
s listy pampelišek

A zas už cítím
jak se mi jaro v ústech proměňuje
nabírá do krup
a ve volnoběhu ticha
tvrdne do hlíny
na rozježděném dvoře

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Odolné město pro příjemný život

Andrea Křivánková, č. 1/2021, s. 11-13

Ochrana orla královského v Panonské nížině

Arnošt Cetkovský, č. 1/2021, s. 47-49

O minimalizaci

Barbora Krupová, č. 1/2021, s. 53-54

Nový brněnský územní plán ohrožuje polovinu stávajících zahrádek. Má nás to znepokojovat?

Naďa Johanisová, č. 1/2021, s. 64-66

Houbeles pictus, Houbeles musicus

Petr Maděra, Alžběta Trojanová, Jakub Salaš, č. 4/2020, 14-17, pro předplatitele

Význam a využití dřevobytných hub

č. 4/2020, s. 8-12, pro předplatitele

Ceny Josefa Vavrouška za rok 2019

Yvonna Gaillyová, č. 4/2020, s. 36-37

Na DOLním toku

David Veselý, č. 4/2020, s. 38-39

Zelená páteř krajiny


Antonín Buček, č. 6/2007, str. 1

O územních systémech ekologické stability psali Jan Lacina a Jiří Löw již v prvním čísle našeho časopisu v roce 1986. O dvacet let později konstatoval student J. Trávníček ve své bakalářské práci: „Při návštěvě jednoho z úřadů jsem se pracovníka odboru životního prostředí zeptal, jestli se podařilo realizovat či rekonstruovat alespoň některý z navržených prvků Územního systému ekologické stability. Odpověď byla pro mne naprosto šokující: ‚proběhlo mapování asi před deseti lety, ale teď jsou ÚSESy v podstatě mrtvé‘.“ Soubor článků v tomto čísle Veroniky svědčí o tom, že vize soustavy biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, které budou tvořit zelenou páteř naší krajiny, naštěstí v České republice ani v zahraničí mrtvá není. Až čítankově příkladný je příběh tvorby biokoridoru v Šakvicích, který popisuje P. Hobstová. Tvorba ekologické sítě nepatřila bohužel dosud nikdy mezi priority našich vlád. Srovnejte si těch 16 milionů Kč ročně vynaložených v ČR na tvorbu územních systémů ekologické stability, jak uvádí ve svém článku D. Lacina, s náklady, které jsou z veřejných zdrojů věnovány na dálnice! O založení vracovského biokoridoru jsme psali již v 1. zvláštním vydání časopisu Veronica (Územní systémy ekologické stability, 1993), v 11. zvláštním vydání (An ecological network in the Czech Republic, 1996) naleznete celý koridor na leteckém snímku. A ve zprávě L. Úradníčka se dočtete, jak se stromům ve vracovském biokoridoru daří dnes. Články D. Laciny a B. Jelínka jsou věnovány problémům, které vznikají při realizaci biocenter a biokoridorů. Dvojice autorů (D. Valachovič a J. Kutal) píše o ekoduktech, P. Jelínek o lesních biocentrech a V. Petříček rozebírá problematiku významných krajinných prvků, tvořících kostru ekologické stability krajiny.

Toto číslo Veroniky obětavě připravila zastupující šéfredaktorka Věra Pospíšilíková, další číslo již bude v rukou nové šéfredaktorky Dany Zajoncové. Do nového roku 2008 si jistě všichni přejeme, aby se jí práce dařila tak, že i se všemi čísly 22. ročníku časopisu Veronica budou autoři i čtenáři spokojeni.

Antonín Buček

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu