Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Zelená páteř krajiny


Antonín Buček, č. 6/2007, str. 1

O územních systémech ekologické stability psali Jan Lacina a Jiří Löw již v prvním čísle našeho časopisu v roce 1986. O dvacet let později konstatoval student J. Trávníček ve své bakalářské práci: „Při návštěvě jednoho z úřadů jsem se pracovníka odboru životního prostředí zeptal, jestli se podařilo realizovat či rekonstruovat alespoň některý z navržených prvků Územního systému ekologické stability. Odpověď byla pro mne naprosto šokující: ‚proběhlo mapování asi před deseti lety, ale teď jsou ÚSESy v podstatě mrtvé‘.“ Soubor článků v tomto čísle Veroniky svědčí o tom, že vize soustavy biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, které budou tvořit zelenou páteř naší krajiny, naštěstí v České republice ani v zahraničí mrtvá není. Až čítankově příkladný je příběh tvorby biokoridoru v Šakvicích, který popisuje P. Hobstová. Tvorba ekologické sítě nepatřila bohužel dosud nikdy mezi priority našich vlád. Srovnejte si těch 16 milionů Kč ročně vynaložených v ČR na tvorbu územních systémů ekologické stability, jak uvádí ve svém článku D. Lacina, s náklady, které jsou z veřejných zdrojů věnovány na dálnice! O založení vracovského biokoridoru jsme psali již v 1. zvláštním vydání časopisu Veronica (Územní systémy ekologické stability, 1993), v 11. zvláštním vydání (An ecological network in the Czech Republic, 1996) naleznete celý koridor na leteckém snímku. A ve zprávě L. Úradníčka se dočtete, jak se stromům ve vracovském biokoridoru daří dnes. Články D. Laciny a B. Jelínka jsou věnovány problémům, které vznikají při realizaci biocenter a biokoridorů. Dvojice autorů (D. Valachovič a J. Kutal) píše o ekoduktech, P. Jelínek o lesních biocentrech a V. Petříček rozebírá problematiku významných krajinných prvků, tvořících kostru ekologické stability krajiny.

Toto číslo Veroniky obětavě připravila zastupující šéfredaktorka Věra Pospíšilíková, další číslo již bude v rukou nové šéfredaktorky Dany Zajoncové. Do nového roku 2008 si jistě všichni přejeme, aby se jí práce dařila tak, že i se všemi čísly 22. ročníku časopisu Veronica budou autoři i čtenáři spokojeni.

Antonín Buček

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu