Čtení na tyto dny

Na dlani

Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů

Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory

V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce

List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Prostředí prospívají všestranná řešení


Libor Musil, č. 1/1992, str. 16

Málokdo bude asi pochybovat o tom, že úkolem ekologů a ochránců přírody by mělo být prosazování a uskutečňování programů příznivých pro přírodní prostředí a krajinu. V praxi se ovšem často stává, že zastánci hlediska životního prostředí nemají iniciativu na své straně a snaží se „pouze“ vytvářet opozici proti čilejším a výhodněji postaveným navrhovatelům z řad nejrůznějších průmyslových, zemědělských, stavařských, chatařských a jiných lobby. V takové situaci formulují zeleně orientovaní čistě ekologicky nebo ochranářsky zaměřená stanoviska, která mají být protiváhou jednostranně technokratickým či krátkodobě ekonomicky orientovaným projektům.

Bezvýhradné soustředění pozornosti na ekologickou stránku kteréhokoliv sporného záměru není nejšťastnějším řešením. Jakákoliv jednostrannost, byť motivovaná nejčistším zájmem o krajinu a její hodnoty, nahrává rovněž jednostranně zaměřeným škůdcům přírody. Tvrdošíjné lpění na ekologických a ochranářských argumentech, prosazovaných bez ohledu na ekonomickou, technickou, sociální… stránku věci, dává zastáncům technokratických koncepcí a krátkodobých ekonomických zájmů do rukou trumfy: „Občané, pohleďte, vždyť ti ochranáři vás chtějí kvůli svým květinám a močálům ekonomicky zničit!“ Není pochyb o tom, že značná část veřejnosti takovou argumentaci uzná, jakkoliv v zákoutí duše možná o ledasčem pochybuje.

Proti jednostranně postaveným projektům je možné a užitečné stavět všestranná, či přesněji „vícestranná“ řešení a návrhy. Veřejnost, která je tradičně silně orientovaná na krátkodobé ekonomické problémy, je možné zviklat (nechtějme ji hned získat na svou stranu) respektováním různorodých stránek libovolné ekologicky závažné problematiky. Myslím, že takovým přístupem můžeme dát lidem najevo, že ochranu přírody a krajiny nechápeme jako svoje hobby, nábrž jako veřejný zájem.

Vezměme pro ilustraci příklad z nedávné doby - Žiar nad Hronom. Město je domovem ekonomicky diskutabilní a ekologicky nebezpečné výroby hliníku (viz Veronica 3/91). Ekonomické nesnáze producenta, který má v rukou nejrozsáhlejší nabídku pracovních příležitostí v širém okolí, jsou více než naléhavé. Hrozí nezaměstnanost a krajina je těžce zasažena důsledky provozu jedné ze staveb socialismu, produktu „industrializace Slovenska“. Místní průmyslová lobby se snaží silou mocí získat dotace z republikového rozpočtu a udržet výrobu ve stávajícím rozsahu. Argumentuje přitom politicky citlivou potřebou zachovat nabídku pracovních míst.

Kdybychom v takové situaci zvažovali pouze ekologické a ochranářské argumenty, závěr by byl jasný: je třeba využít příležitost a napomáhat všemožně úpadku a zániku firmy. Ten by zřejmě krajině prospěl nejvíce. Takovým postupem bychom se ovšem předem odsoudili k nezdaru a zbytečně bychom posílili již tak dosti silnou nejistotu, kterou veřejnost ve vztahu k zeleným iniciativám prožívá. Přírodě a krajině bychom tak udělali spíše medvědí službu.

Je zde třetí možnost - promyslet celou situaci v dlouhodobé prespektivě, z ekonomického, sociálního a ekologického pohledu současně. Z tohoto hlediska je vládní dotace, o kterou usilují místní průmyslníci, pouhým prodlužováním ekonomické, sociální i ekologické agónie celého kraje. Kdyby se dnes podařilo udržet energeticky náročnou výrobu, celá situace by se za pár let opakovala s tím rozdílem, že konkurence by byla dál a krajina by na tom byla ještě hůře než dnes. Nabízí se jiné řešení: programový a dlouhodobý útlum výroby hliníku a postupné rozvíjení pestré struktury takových odvětví hospodářské činnosti, která by nalezla v oblasti Žiaru nad Hronom přiměřené podmínky. Bylo by možné uvažovat o dřevozpracujícím průmyslu (?), zpracování vlny (?), potravinářském průmyslu (?), turistickém ruchu (?) … a tak dál. Takto koncipovanou pestřejší strukturu činností (která je zároveň strukturou zaměstnaneckých příležitostí) by bylo možné přizpůsobit sociálním a ekologickým poměrům regionu, rozptýlit ji do většího počtu obcí a menších, ekologicky zvládnutelnějších provozních jednotek atd. Z dlouhodobého hlediska by měla pestřejší struktura výdělečné činosti oproti dominantní výrobě hliníku značnou výhodu: pokud by došlo k poklesu konkurenceschopnosti jednoho odvětví, neznamenalo by to sociální krach pro celou oblast. Ostatní odvětví se mohou udržet, mohou investovat, pracovní síla by se po rekvalifikaci mohla přemístit, pokles pracovních příležitostí by nebyl tak dramatický, do obecních pokladen by dále plynuly místní daně a poplatky a nebylo by třeba zastavovat zahájené sociální programy a krajině prospěšné investice… Je-li celá oblast závislá na jednom mamutím výrobci a zaměstnavateli, je ekonomický úspěch spojen s ekologickou katastrofou, neúspěch má pak nezvládnutelné sociální důsledky.

Pro uskutečnění programu vytváření pestré struktury pracovních činností v libovolné obci, oblasti či okresu je třeba aktivizovat a spojit možnosti bankovní soustavy, úvěrové politiky, daňové soustavy, tlaku ekologických zákonů a tak dál. Všechny tyto ekonomické a legislativní nástroje jsou však pouze nástroji, které slouží dobrým nebo špatným záměrům lidí. Zásadní podmínkou realizace dlouhodobé ekonomicky, sociálně a ekologicky promyšlené strukturální politiky proto je, aby její program byl výsledkem široce koncipované dohody mezi reprezentanty zainteresovaných obcí, politických stran zastoupených v jejich samosprávných orgánech, místních podnikatelů (zaměstnavatelů), odborů, pracovních úřadů, bank, ekologicky zaměřených organizací a dalších. Taková dohoda není snadná. Její dosažení vyžaduje mnohaměsíční práci zapálených organizátorů, četná dvoustranná a  mnohostranná jednání, úmorné diskuse směřující ke hledání vzájemných ústupků a kompromisů…

Nejdůležitější však je, že zde musí být někdo, kdo se na vzniklou situaci obce či okresu podívá z dlouhodobého, všestranného hlediska a pokusí se potřebnou kalvárii jednání odstartovat a převést přes mrtvé body skepse a neochoty některých přizpůsobit se ostatním. Ekologové a ochranáři sice na takové akce nejsou příliš zavedení, mají však nejlepší předpoklady vidět věci v dlouhodobé perspektivě a v celé jejich složitosti.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu