Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Založte si ptačník


Mojmír Vlašín, č. 2/2012, str. 13

Když se mluví o péči o ptactvo v přírodní zahradě, každému se vybaví ptačí budky, krmítka či napajedla. Jistě, zejména ptačí budky jsou výborná věc, ale třeba zrovna krmítka bych nepřeceňoval. Tentokrát bych vás chtěl nabádat k založení ptačníku.

Co to je?

Ptačník je zařízení, které slouží ke klidnému odpočinku případně i ke hnízdění drobných ptáků. Spousta ptačích druhů v budkách nehnízdí a na krmítko nechodí. Potřebují ale vhodný úkryt. Můžou to být různé husté keře - nebo taky ptačník. Výrobou ptačníku uděláte výrazný krok kupředu, směrem k divočině. Takové kapesní, malé divočině. Vaši zahradu budou navštěvovat ptáci, kteří jiné upravené zahrady oblétají velkým obloukem. Jak se to dělá?

Recept na výrobu ptačníku

Ingredience: větve ze stromů, vytrhané keře i s kořeny, vysloužilé vánoční stromečky (bez ozdob), čtyři kůly

Postup: Vem čtyři kůly a zatluč je do země palicí tak, aby čouhaly asi půl metru nad zem v místech, kde nic kloudného neroste. Kůly zhruba vymezí plochu, kterou chceš věnovat ptačníku, a zároveň umožní jeho budování do výšky. Mezi kůly naházej všechny větve, které na zahradě najdeš, vyptáš od sousedů a nasbíráš v lese. Je úplně jedno, jestli jsou to větve čerstvé či staré, mohou to být větve jalovce, zahradní i šípkové růže, jírovce a tak podobně. Vánočním stromečkům osekej větve a přihoď také. Všechny větve házej pořád navrch, pouze tenké dlouhé pruty, které se ti náhodu dostanou do ruky, zapíchej křížem krážem do hromady. Větve skládej dva až tři roky. Pak se na hromadu zálibně podívej: máš ptačník!

Jaký to má smysl?

Tak předně: spleť větví a větviček, které se časem prolnou, jakoby zplstnatí, je vynikajícím útočištěm malých pěvců, jako jsou zvonci, pěnkavy, dlasci a další. Tam za nimi nemůže krahujec ani jestřáb. Za druhé se tím zbavíte větví, které byste museli štěpkovat nebo spalovat. Za třetí: v přízemí může bydlet i ježek. Ptákům ani ježkům nic vysvětlovat nemusíte, ale směrem k sousedům zatlučte tabuli s textem: Toto není čurbes, toto je ptačník.

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu