Čtení na tyto dny

Návštěva ze souhvězdí višně

Nad ránem s bouřkou přistály
i ty nezralé
Zářily
jako vltavíny
s křišťálovou peckou uvnitř

Scifisté samozřejmě spali
jako když je
do hvězd hodí
my jsme samozřejmě spali
jako když nás
do hvězd hodí
a hvězdy samozřejmě spaly
jako když je
do lidí hodí

Tak byla budoucnost
zase jen ve hvězdách
a lidech

(Jiřina Salaquardová) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Založte si ptačník


Mojmír Vlašín, č. 2/2012, str. 13

Když se mluví o péči o ptactvo v přírodní zahradě, každému se vybaví ptačí budky, krmítka či napajedla. Jistě, zejména ptačí budky jsou výborná věc, ale třeba zrovna krmítka bych nepřeceňoval. Tentokrát bych vás chtěl nabádat k založení ptačníku.

Co to je?

Ptačník je zařízení, které slouží ke klidnému odpočinku případně i ke hnízdění drobných ptáků. Spousta ptačích druhů v budkách nehnízdí a na krmítko nechodí. Potřebují ale vhodný úkryt. Můžou to být různé husté keře - nebo taky ptačník. Výrobou ptačníku uděláte výrazný krok kupředu, směrem k divočině. Takové kapesní, malé divočině. Vaši zahradu budou navštěvovat ptáci, kteří jiné upravené zahrady oblétají velkým obloukem. Jak se to dělá?

Recept na výrobu ptačníku

Ingredience: větve ze stromů, vytrhané keře i s kořeny, vysloužilé vánoční stromečky (bez ozdob), čtyři kůly

Postup: Vem čtyři kůly a zatluč je do země palicí tak, aby čouhaly asi půl metru nad zem v místech, kde nic kloudného neroste. Kůly zhruba vymezí plochu, kterou chceš věnovat ptačníku, a zároveň umožní jeho budování do výšky. Mezi kůly naházej všechny větve, které na zahradě najdeš, vyptáš od sousedů a nasbíráš v lese. Je úplně jedno, jestli jsou to větve čerstvé či staré, mohou to být větve jalovce, zahradní i šípkové růže, jírovce a tak podobně. Vánočním stromečkům osekej větve a přihoď také. Všechny větve házej pořád navrch, pouze tenké dlouhé pruty, které se ti náhodu dostanou do ruky, zapíchej křížem krážem do hromady. Větve skládej dva až tři roky. Pak se na hromadu zálibně podívej: máš ptačník!

Jaký to má smysl?

Tak předně: spleť větví a větviček, které se časem prolnou, jakoby zplstnatí, je vynikajícím útočištěm malých pěvců, jako jsou zvonci, pěnkavy, dlasci a další. Tam za nimi nemůže krahujec ani jestřáb. Za druhé se tím zbavíte větví, které byste museli štěpkovat nebo spalovat. Za třetí: v přízemí může bydlet i ježek. Ptákům ani ježkům nic vysvětlovat nemusíte, ale směrem k sousedům zatlučte tabuli s textem: Toto není čurbes, toto je ptačník.

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu