Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Významný přínos k ekologizaci ochrany vinic (Dravý roztoč Typhlodromus pyri)


Milan Hluchý, č. 3/1989, str. 22-23

Jedním z typických rysů charakterizujících krajinu na jihu Moravy je sousedství vinic a unikátních xerotermních biotopů. Tento téměř idylický rys jihomoravské přírody však začne ztrácet na svém kouzlu, když si uvědomíme, co vlastně sousedství vinic pro tyto biotopy znamená. Réva vinná je z hlediska ochrany rostlin kulturou mimořádně náročnou a spolu s chmelnicemi a intenzívně pěstovanými jabloňovými sady patří k pesticidy vůbec nejzatíženějším kulturám. Za vegetaci se v průběhu jednoho roku provádí běžně 6-8 fungicidních postřiků proti houbovým chorobám, 2 insekticidní zásahy proti obalečům, 2-3 akaricidní zásahy proti roztočům a v průměru 2-3 herbicidní zásahy. Ani pohled na paletu používaných pesticidů není nijak radostný. Jedním z nejhojněji aplikovaných fungicidů je přípravek Kuprikol 50, jehož účinná látka, oxychlorid mědi, je již sama o sobě vysokým podílem mědi, tedy těžkého kovu, problematická. Dalším hojně aplikovaným těžkým kovem je baryum, obsažené v akaricidech Polybarit a Polysulfid barya. Z ekologického hlediska jsou vysoce problémové i insekticidy ze skupiny syntetických pyrethroidů, používané proti obalečům. Tyto inseckticidy jsou vysoce účinné nejen vůči škodlivým druhům hmyzu, ale i vůči většině ostatních druhů hmyzu a členovců vůbec.

Úlet pesticidů aplikovaných ve vinicích zasahuje i okolní cenné lokality a podílí se na mizení řady druhů živočichů a rostlin. Protože ale réva vinná právě tyto extrémně teplé polohy vyžaduje, nemůže být řešením problému výsadba vinic v jiných polohách.

Řešením tohoto problému je důsledná ekologizace ochrany révy vinné v rámci systému integrované ochrany rostlin. Jednou ze součástí vznikajícího systému integrované ochrany révy vinné je i využití dravých roztočů čeledi Phytoseiidae ke snížení populační hustoty škodlivých fytofágních roztočů čeledi Eriophyidae (způsobujících kadeřavost a plstnatost révy vinné) a svilušek. Podstatou metody je vytvoření, respektive znovuobnovení rovnováhy mezi populací dravých roztočů, konkrétně druhu Typhlodromus pyri a fytofágních roztočů uvedených čeledí. V neošetřovaných zbytcích starých vinic na Mikulovsku se na révě vinné vyskytuje okolo 6 druhů predátorů čeledi Phytoseiidae při průměrných populačních hustotách kolem 5 kusů na list. Tito predátoři udržuji populační hustotu své kořisti, tedy fytofágních roztočů na úrovni několika kusů na list. V intenzívně chemicky ošetřovaných vinicích predátoři čeledi Phytoseiidae prakticky chybějí a naopak fytofágní roztoči se i přes pravidelné a opakované akaricidní zásahy vyskytují v množstvích dosahujících až několik tisíc kusů v průměru na jednom listu. Celá situace je navíc komplikována selekcí rezistentních populací škodlivých roztočů, vůči nimž postupně přestávají jednotlivé akaricidní přípravky fungovat. Proti těmto roztočům se mimo jiné právě aplikují přípravky obsahující baryum.

V jihomoravských vinicích se podařilo nalézt populaci dravého roztoče Typhlodromus pyri, která je vůči organofosforovým insekticidům cca dvěstěnásobně odolnější než přírodní citlivé populace téhož druhu, a dokonce více než tisícnásobně odolnější než populace druhu Amblyseius finlandicus, jenž je v neošetřovaných vinicích vůbec nejhojnějším druhem této čeledi. Druh Typhlodromus pyri má několik mimořádně cenných vlastností umožňujících jeho využití k biologické ochraně révy vinné. Tento druh je schopen kromě již zmíněné schopnosti detoxikovat insekticidy na bázi organofosfátů, přežívat i běžně aplikované pesticidy na bázi síry a řadu dalších pesticidů registrovaných k ochraně révy vinné. Ve srovnání se svou kořistí má vyšší vnitřní rychlost růstu populace, velkou toleranci k podmínkám prostředí (teplota, vlhkost aj.), dostatečně široké spektrum kořisti zahrnující všechny druhy (fytofágních) roztočů poškozujících révu vinnou, vynikající schopnost vyhledávání kořisti na celé nadzemní části keřů révy, v případě nedostatku kořisti schopnost přecházet na náhradní zdroje potravy (pylová zrna, houbová vlákna a spory hub), případně dlouhodobě hladovět.

V letech 1986-88 byla sérií pokusů ověřena schopnost dané populace predátora dlouhodobě udržovat populační hustotu škodlivých fytofágních roztočů hluboko pod úrovní prahu škodlivosti. Byla ověřena i snášenlivost populace predátora Typhlodromus pyri s většinou pesticidů používaných v ochraně révy vinné a rovněž byly zpracovány matematické modely umožňující prognózu vývoje populační hustoty systému predátor - kořist, a tím i prognózu potřeby zásahu chemickým akaricidem. Ve srovnání s chemickou ochranou má uvedená metoda biologické ochrany několik podstatných předností. Omezuje až eliminuje potřebu použití chemických akaricidů, čímž minimalizuje až odstraňuje negativní ekologické a hygienické aspekty používaní těchto pesticidů. Omezením aplikací akaricidů s insekticidní účinností dochází jak ke snížení úletu pesticidu do okolních ekosystémů, tak ke zvýšení tlaku dravého a parazitického hmyzu na populace ostatních škudců révy vinné.

Pro zemědělské podniky je významné, že tato metoda ročně snižuje o 200-500 Kčs náklady na ochranu každého hektaru vinic a díky možnosti přesné prognózy potřeby akaricidního zásahu poskytuje i jistotu při rozhodování o další akaricldní ochraně. Ve srovnání s nedokonale zvládnutou chemickou ochranou navíc výrazně zvyšuje výnos hroznů. Z celospolečenského hlediska je významná i výrazná úspora energie.

Úspěšné zavedeni této kvalitativně nové metody ochrany rostlin do praxe je poměrně náročné, proto byla zřízena servisní služba pro pěstitele vinné révy.

Ve vinicích JZD Mikulov je v současnosti rozšířena daná populace predátora Typhlodromus pyri na ploše cca 50 ha a v roce 1989 se předpokládá její další rozšíření na celkovou plochu 350 ha. Tento podnik nabídl jako producent dané populace predátora pro rok 1989 dodání predátora dalším zemědělským podnikům na plochu 50-100 ha. V příštích letech je možno předpokládat roční produkci predátora na cca tisíc hektarů vinic.

Podle dosavadního zájmu o tuto biologickou metodu ochrany vlnic je možno předpokládat její poměrně rychlé rozšíření v praxi. V případě úspěšného zavedení této ekologicky naprosto čisté metody ochrany rostlin do praxe bude významným přínosem i „ekologizace“ myšlení pracovníků v zemědělské praxi a obohacení myšlenkového obzoru lidí rozhodujících o osudech naší krajiny, o novou dimenzi při posuzování hodnoty přírodě blízkých ekosystémů či jednotivých druhů rostlin a živočichů.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu