Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Trnitá cesta do Kodaně


Jiří Jeřábek, č. 5/2009, str. 14

Tento rok již pátý týden strávili zástupci většiny států v Bonnu, kde se na půdě OSN připravuje nová globální klimatická dohoda, která by měla aktualizovat či nahradit Kjótský protokol. Intenzivní jednání budou vrcholit v prosinci v Kodani, kde by se i za účasti ministrů životního prostředí a některých předsedů vlád mělo dohodnout konečné znění mezinárodní smlouvy.

Vyjednávání však nepostupují dostatečně rychle a jindy diplomaticky zdrženlivý tajemník Rámcové úmluvy o změně klimatu Yvo de Boer po srpnovém rokování dokonce prohlásil, že „touto rychlostí cíle nedosáhneme“. Trefně tím vyjádřil obecnou náladu po skončení konference, která nepřinesla valný pokrok. Ne že by se státy hádaly o to, zda bojovat se změnami klimatu či ne. Jednoznačně naopak podporují razantní akci. Zvlášť výmluvná jsou vystoupení zástupců malých ostrovních států, kterým hrozí brzké zatopení. Rozpory jsou mnohem prozaičtější: v tom, kdo co udělá a kdo to bude platit.

Jednání jsou ovšem mnohem komplikovanější než za dob tvorby Kjótského protokolu před dvanácti lety. Nejde „jen“ o stanovení redukčních závazků pro rozvinuté země. Stavebními bloky nové dohody jsou adaptace na změny klimatu, snižování emisí v rozvojovém světě a transfer technologií. Celým vyjednáváním se jako červená nit vine otázka, jak zajistit financování potřebných opatření v nejchudších zemích, které svou žádost po právu odůvodňují historickou odpovědností průmyslových států. Ty naopak zdůrazňují potřebu řešit současný rychlý růst emisí v rozvojových zemích.

Celou věc je třeba vidět i z pozitivnější stránky. USA otočily o 180 stupňů - mají zájem přidat se k nové dohodě a doma připravují novou klimatickou legislativu. Stejně tak Čína deklaruje svůj zájem a rozjíždí mnoho národních aktivit pro snížení emisí. Pro dohodu se vyjadřují zástupci největších soukromých společností nebo hlavy největších států světa na fóru G8 či G20. Rozvojové a environmentální organizace i občanská hnutí po celém světě vedou kampaně se stejným cílem. Tlak na dosažení globální politické shody je obrovský. Od politických prohlášení bude ale potřeba velmi rychle přejít ke konkrétním aktivitám.


Mgr. Jiří Jeřábek - občanské sdružení Centrum pro dopravu a energetiku, jiri.jerabek(zavináč)ecn.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu