Čtení na tyto dny

Chalupy

Nedoslýchavé chalupy
v soumraku
a povídají si
měděnkovými hlasy něco zšeřelého,
už velmi dávno zapomenutého.

Na plotě zvlhlá vůně léta visí -

Za humny chlad
a netopýr.

Přes obzor safírová pšenice se řine
z natrženého pytle tajemství - 

(Josef Suchý)

 

Klimatický atlas ptáků


Karel Hudec, č. 5/2009, str. 24

Huntley, B., Green, R. E., Collingham, Yvonne C., Willis S. G.: A Climatic Atlas of European Breeding Birds. Durham University, The RSPB and Lynx Edicions, Barcelona 2007, 521 s.

V době diskusí o globálních změnách klimatu a jejich důsledcích pro přírodu v Evropě vyšel i metodicky a graficky dokonale zpracovaný atlas hnízdního rozšíření ptáků v Evropě s prognózou pro konec 21. století. Vychází ze znalostí o rozšíření evropských ptáků koncem 20. století (The EBCC Atlas of European Breeding Birds. Hagemeijer a. Blair (eds). 1997). Rozšíření druhů srovnává s některými klimatickými charakteristikami jednotlivých kvadrátů a na základě jejich uvažovaných změn modeluje mapu hnízdního rozšíření jednotlivých druhů pro konec 21. století. Atlasu se dostalo pozornosti i v hromadných sdělovacích prostředcích, zejména v souvislosti s předpokládaným ochuzením evropské avifauny v průběhu 21. století, které z dat v atlase vyplývá.

Celkově vzato, metodika zpracování i podklady k rozšíření jednotlivých druhů ptáků v Evropě, z nichž celá rozsáhlá práce vychází, jsou zcela objektivní a na současné úrovni znalostí. Jak však ukazují dosavadní zkušenosti, posoudit reálnost podobných předpovědí je velmi obtížné až nemožné. Tím jsou samozřejmě podmíněny i úvahy o nutných ochranných opatřeních u jednotlivých druhů. Přesahovalo by poslání recenze podrobně rozvádět důsledky uvažovaných klimatických změn na jednotlivé druhy. Souhrnně je možné říct, že od nás by mělo zmizet 31 v současnosti hnízdících druhů, mezi nimi z vodních ptáků např. labuť velká, husa velká, horské druhy jako strakapoud bělohřbetý, datlík tříprstý či sýc rousný, ale i druhy nedávno nastěhované: husice liščí, slavík modráček, drozd kvíčala, hýl rudý aj. Naproti tomu by se k nám mělo nastěhovat 35 převážně jižních druhů: rorýs velký, břehule skalní, skalník modrý, cetie jižní, pěnice bělohrdlá, p. mistrovská, vrátit by se měl polák malý, volavka červená, ťuhýk menší, ťuhýk rudohlavý aj.

Ač je celá prognóza přesně a konkrétně zpracována, zdá se být poněkud jednostranná. Člověka obeznámeného s rozšířením ptáků zaráží především to, že se nekalkuluje se změnami prostředí (špaček se rozšířil do severní Evropy se zemědělským hospodařením po odlesnění krajiny), s rychlostí změn (morčák velký se šíří na severovýchodní Moravě, kde nemá být, zcela explozivně), nebo etologickými změnami (sojka, hřivnáč a jiné synantropní druhy se šíří do měst v průběhu desetiletí, husy velké zimující ve Skotsku se naučily konzumovat řepu a následovalo velké zvýšení početnosti). I proto bych atlas Huntleye a kol. bral pouze jako možnou prognózu, a mnohem opatrněji argumentoval vymizením mnoha druhů z Evropy v důsledku globálních změn klimatu nebo dokonce jen oteplování. Nejen že se patrně nikdo z nás možnosti porovnání prognózy a skutečnosti nedožije, ale na druhé straně nedostatky podobných prognóz bývají okamžitě využity těmi, kterým je vzhledem k vlastním penězům lhostejné, zda se něco otepluje nebo zmizí.

Karel Hudec
ornitolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu