Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Vodní nádrže v zrcadle historických změn


Ladislav Pavlovský, č. 4/2010, str. 10

Dějiny jsou souhrnem poznatků o minulém vývoji Země, národů, obyvatel, civilizace, přírodních i antropogenních podmínek a změn, které ovlivnily tvář naší planety. Patří sem i historie vztahu člověka k oběhu vody, k regulování toků, výstavbě vodních nádrží, vodovodů, kanálů i jiných objektů. První nádrže vznikly v Egyptě (3. století př.Kr.), Babylonii (4.-2. st. př.Kr.), dnešním Izraeli (10. st. př.Kr.), dnešní střední Asii (8.-6. st. př.Kr.), Číně (7.-3. st. př.Kr.), Persii (6.-1. st. př.Kr.), Římě (1. st.), Španělsku (2. st.). Rovněž ve středověku se budovaly nádrže: v Číně, Indii, Španělsku, Německu, Francii, Itálii i jinde. Od 11. století byly zakládány i rybníky v českých zemích.

Největší na světě

Na Zemi je dnes úhrnem asi 50 000 velkých nádrží. K nádržím s největšími celkovými ovladatelnými prostory na světě patří (s roky dokončení): Owen Falls na Bílém Nilu v Ugandě 204,8 km³ (1954), Bratsk na Angaře v Rusku 169 km³ (1964), Asuán na Nilu v Egyptě/ Súdánu 162 km³ (1970), Kariba na Zambezi v Zimbabwe/Zambii 160,4 km³ (1959). Ovladatelný objem nádrže Three Gorges na Jangtse (Tři soutěsky) v Číně, ukončené r. 2006, je „pouhých“ 39,3 km³. Podle kontinentů jde o toto rozdělení nádrží: Asie 39 %, Severní Amerika 32 %, Evropa 19 %, Afrika 5 %, Jižní Amerika 3 % a Austrálie s Oceánií 2 %. Nádrže se nejčastěji využívají pro závlahy (38 %), vodní energii (18 %), zásobování vodou - hlavně pitnou (14 %), ochranu před povodněmi (14 %), volný čas a rekreaci (8 %).

…v Evropě

V Evropě existuje více než 10 000 významných vodních nádrží s celkovou výměrou vyšší než 100 000 km². Největší počet nádrží je v Rusku (1 250), Španělsku (cca 1 000), Norsku (cca 840).

…u nás

V ČR dnes existuje 114 „velkých“ nádrží, se sumou celkových ovladatelných prostorů 3 141 milionů m³ a ploch 264 km². V ČR je mimoto velké množství rybníků - přes 21 000 s úhrnem ploch 520 km² (na Moravě a ve Slezsku 90 km²) a objemů vody 625 milionů m³. V ČR byly ještě budovány malé nádrže se specifickými účely.

Uveďme celkové ovladatelné objemy větších nádrží v ČR v milionech m³ (s roky dokončení). V Čechách to jsou Orlík na Vltavě 703,8 (1963), Lipno na Vltavě 306,0 (1960), Nechranice na Ohři 272,4 (1968), Slapy na Vltavě 269,3 (1958), Švihov na Želivce 264,0 (1975), z rybníků Staňkovský na Novomlýnském potoce 20,0 (1549). Na Moravě a ve Slezsku jsou to nádrže Slezská Harta na Moravici 209,5 (1996), Dalešice na Jihlavě 127,3 (1963), Vranov na Dyji 122,5 (1934), soustava tří nádrží u Nových Mlýnů na Dyji úhrnem 123,0 (1989), z rybníků Nesyt na toku Včelínek 4,7 (1539). Počátkem 19. století byly na Moravě vypuštěny Měnínský rybník na Litavě a Kobylské jezero na Trkmance. Jejich kapacity se blížily známému českému rybníku Rožmberk na Lužnici.

Dnes se neobejdeme bez integrovaného řešení

Zásahy člověka v přírodě nepřinášely vždy užitek ani životnímu prostředí, ani hydrologickému cyklu na Zemi. Starověká i středověká výstavba však většinou vážně nenarušila běžný přírodní režim vod a koloběh látek. Novodobé dějiny naopak nebyly spjaty jen s vědeckým, kulturním a civilizačním rozvojem, s novými technologiemi a patenty, ale bohužel i s konflikty, s prudkým a někdy i neharmonickým rozvojem ekonomie, urbanizace, dopravy, průmyslu i nároků obyvatel. Výsledkem bylo množství chyb, jichž se lidé dopustili na úkor přírody i krajiny, a tento vývoj místy poznamenal i vodohospodářskou praxi.

Současné právní předpisy jsou již koncipovány podle kritérií holistického a ekosystémového přístupu, s integrovanými způsoby ochrany vod, vodního hospodářství i ochrany před povodněmi. Klíčovým mezníkem v Evropě je hlavně Rámcová směrnice č. 2000/60/ EC, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Podle směrnice je nezbytné, abychom se i u nádrží věnovali environmentálním důsledkům lidské činnosti, dopadům na jakost vody, míře šetrného využívání vod, stavu povrchových vod - včetně kontinuity a morfologie toku, migrace fauny. Spolu s návrhy plánů oblastí povodí je tu cenná i klasifikace ekologického stavu.

V souladu s Rámcovou směrnicí a s novým vodním zákonem č. 181/2008 Sb. byly vymezeny i cíle státní politiky v ČR, zahrnující i koncepci nádrží. Z roku 2009 - poté, co přestal platit směrný vodohospodářský plán - pochází tzv. generel lokalit chráněných pro akumulaci povrchových vod a strategie dalšího postupu v této oblasti. V ČR jsou a budou pravidelně monitorována a hodnocena související opatření.


Ing. Ladislav Pavlovský, CSc. (1938) - vodohospodář, lpavlovsky(zavináč)upcmail.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu