Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Co sa vykládá u sušárni


Alena Šuráňová, č. 2/2012, str. 22
Dvě stě let stará sušírna ovoce v ukázkovém sadu v Hostětíně každý podzim krásně voní.
Dvě stě let stará sušírna ovoce v ukázkovém sadu v Hostětíně každý podzim krásně voní. Foto archiv Ekologického institutu Veronica

Byli jste někdy v Centru Veronica Hostětín? Tak jste určitě procházeli sadem, který těsně přiléhá k pasivnímu domu. Na podzim tam voní křížaly z 200 let staré sušírny. A není náhoda, že se sušírna zachovala zrovna zde. Sad byl ještě před několika desítkami let plný starých stromů, byla tu jablka zvaná kožuchy, citronové zimní, Parkerovo, ale i třešně a obsypané švestky domácí. Ještě dnes hned u sušírny roste panenské české. Úplně vidím místní, jak si při přebírání ovoce z dlouhé chvíle povídají každodenní příběhy. Něco z těch dob v sadu zbylo…

I dnes se tu scházejí celé rodiny nebo skupiny osob, které si mají co říct. Sad začne ožívat vždycky na jaře, kdy jej začnou navštěvovat velcí i malí, zvířata i lidé. Děti sem jezdí za poznáním i dobrodružstvím, spousta z nich si právě tady poprvé s rodiči vyzkoušela, jaké je to spát v teepee nebo přímo pod hvězdami. Poprvé zde také viděli krtonožku, blešivce či raka.

Sad je výbornou živou učebnicí i pro dospěláky - prošly jím už stovky ovocnářů, aby se tu naučili o své sady starat. Taky pro ně byly v zadní části sadu nedávno vysázeny staré odrůdy - například hrušně oharkula, solanka, praskula, jabloně, slívy, jeřáby oskeruše. Každá z těchto odrůd vznikala po staletí v podmínkách Bílých Karpat a díky znovuvysazování do našich zahrad snad přežijí i doby další.

A když v sadu není zrovna žádná skupinka osob, slouží svým obyvatelům. V sadu se líbí sýkorkám, čmelákům, vosičkám, netopýrům, škvorům, ježkům, ale i ještěrkám či hadům - těm všem jsme tu připravili ubytování první kategorie. Pokud vás zajímá, jak takové obydlí vypadá, přijeďte se podívat.

Nejvíce živo je ale v sadu přece jen na podzim, většinou poslední víkend v září. Nejprve ho zaplní desítky dobrovolníků, kteří jej pokosí, pohrabou a uklidí, aby byl na Jablečnou slavnost připraven pro rodiče s dětmi, kteří si zde naplno užívají bohatého programu. Ještě dva měsíce si o tom pak místní povídají u sušení ovoce…

Alena Šuráňová
ředitelka Centra Veronica Hostětín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu