Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Zajímavé chování strakapoudů


Mojmír Vlašín, č. 4/2010, str. 30

Všímavá čtenářka Veroniky paní Matějíčková nám 21. června napsala o tom, jak ptáci vyvolávali rozepře v jejich zahrádkářské osadě. Sousedé se několikrát pohádali kvůli hromádkám hnijících meruněk. Píše: „Jedině já jsem lenošná pracovat a raději se koukám kukrem na ptáky. Tak jsem zjistila, že si datel do vhodných štěrbin stromu umisťuje polozralé meruňky, aby si z pecky vyklovl jádro. Při tom ozobává dužninu meruňky a ta padá na zem. A protože je jádro malé a datel vytrvalý, tak pod stromem vznikají poměrně velké hromádky.“ A dále píše: „Zřejmě se s tím musíme smířit, protože na špičku stromu plašítko neumístíte. Mě však pekelně naštvali, když mi dvakrát po sobě vyklovali díru do teploměru, přivázaného na severní straně stromu. Po prvním vyklování jsem koupila teploměr nový a i ten byl do dvou týdnů zase děravý. Na vršku teploměrů byla čepička z bílé umělé hmoty, čert ví, co jim to připomínalo. Ale ne, že bych je neměla ráda,“ končí svůj mail paní Matějíčková.

Svou pozorností zabránila nejen dalším sousedským sporům, ale upozornila i na neznámé chutě patrně některého ze druhů strakapoudů (s největší pravděpodobností se nejednalo o datly) stejně jako na jejich snahu vyluzovat teritoriální zvuky na pro ně zajímavé předměty, jako je např. okenní teploměr.

Mojmír Vlašín
ekologický poradce

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu