Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Sebeobrana knihou


Jan Lacina, č. 3/2010, str. 28

Šimek, T.: Dějiny Skryjí. Sursum, Tišnov 2008, 446 s.

Skryje jsou vesnicí skutečně skrytou - v hlubokém údolním zářezu Loučky asi deset kilometrů severozápadně od Tišnova. Mají všeho všudy 38 čísel popisných plus 8 dalších v blízké osadě Boudy a pouhých 69 stálých obyvatel. Tedy spíše vesnička než vesnice. A přesto si troufl a - díky iniciativě dlouholeté starostky MUDr. Jany Jeřábkové a díky podpoře ministerstva kultury, Jihomoravského kraje a dalších nejmenovaných sponzorů - na knihu vskutku obsáhlou a reprezentativní. Hlavním autorem spisu je historik a archivář PhDr. Tomáš Šimek. Jako skryjský rodák, byť již desítky let žijící mimo rodiště, dokázal se nejen odborně, ale i s láskou ponořit hluboko do historie obce, která v roce vydání knihy oslavovala 650 let od první písemné zmínky, a vydolovat řadu často až překvapivých zajímavostí. Tím největším překvapením je zjištění, že poslední vlk na Českomoravské vrchovině byl zastřelen nikoliv roku 1830 u Zubří poblíž Nového Města na Moravě, jak se dosud tradovalo, ale až 23. května 1917 právě ve Skryjích! V knize je reprodukován zápis četnické stanice o tom i fotografie střeleného zvířete.

Velice inspirativní je dávný zvyk skryjské obecné školy. Měla svoji školní zahradu, ve které se žáci učili pěstovat zeleninu, květiny a zejména stromky. Žákům ukončujícím školní docházku dával pan řídící na památku ovocný stromek. Pravidelně se pořádaly i stromkové slavnosti, při kterých byly osazovány vybrané části obecních pozemků.

Vesnička se dvěma (dodnes starosvětsky vyhlížejícími) mlýny byla vždy úzce spojena s řekou Loučkou neboli Bobrůvkou. Při tání sněhu ve Žďárských vrších se řeka pravidelně rozvodňovala a nesla nejen ledové kry, ale i množství rozmanitého dřeva. K nezbytnému inventáři skryjských občanů proto patřila ráhna s kovovými háky, sloužící k vytahování dřeva pro otop. A rozmanité rybky, vyvržené povodní na břeh, se zapékaly na plechu přelité „rozklechtaným“ vajíčkem. Bývala to prý vynikající pochoutka! Kromě řeky byli obyvatelé Skryjí spjati i s kamenitými, málo úrodnými stráněmi, ze kterých dobývali obživu. O extrémních podmínkách svědčí místní názvy Příkřice, Kopaniny, Žleby a dokonce - pro nejvýše položené pozemky - Oblaka. Malá Haná se pak prý ironicky říkalo těm nejkamenitějším a nejméně úrodným pozemkům.

Do skrytých Skryjí sice první auto po první silnici přijelo až roku 1926 a elektřina sem byla zavedena až roku 1947, ale již ve třicátých letech se zde uvažovalo - v profi lu kousek nad Skryjemi - o výstavbě přehrady, která by zabránila povodním a nadlepšovala vodní stav v Brněnské přehradě. Realizaci přehrady tehdy zřejmě zabránila druhá světová válka. Znovu se k ní vrátil směrný vodohospodářský plán z roku 1975. Ten ovšem už počítal s přehradní hrází pod Skryjemi, tedy se zatopením idylické vesnice i velké části romantického údolí. A do třetice všeho špatného: stejný přehradní profi l jako roku 1975 byl oprášen v roce 2006, a Skryje se tak octly v aktualizovaném seznamu území chráněných pro výstavbu vodních nádrží.

Zřejmě s vidinou tohoto ohrožení byli jako spoluautoři knihy přizváni i přírodovědci - Mojmír Hrádek, Petr Halas a Jan Lacina z Ústavu geoniky AV ČR. Ve svých statích dokazují, že Skryje se svým okolím jsou krajinou vskutku jedinečnou, s řadou výjimečných rysů reliéfu, geologického podloží a hlavně živé přírody. Uveďme alespoň lokality celostátně kriticky ohrožených rostlin zimozelenu okoličnatého a hruštičky zelenokvěté (právě v okolí Skryjí jsou nejpočetnější populace v rámci ČR!) či výskyt vranky obecné v bystřinném toku Loučky, která byla v úseku nad Skryjemi zařazena mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Fotograficky je v knize dokumentováno i nezvyklé setkání teplomilné kudlanky nábožné s podhorskou tolijí bahenní na loučce kousek nad vesnicí, políčka lemovaná chrpami, prastaré buky ve zbytcích suťových lesů v bočním údolí Hadůvky…

Nelze než říci, že takové knižní dílo je nejen výbornou prezentací vesničky zapadlé v harmonické kulturní krajině, ale především její odborně a objektivně formulovanou sebeobranou. Je potěšitelné, že obdobnou knihu chystá v letošním roce i sousední obec Újezd u Tišnova, jejíž místní část Chytálky v pozoruhodném údolí říčky Libochůvky je rovněž ohrožena výstavbou další přehrady.

Jan Lacina
krajinný ekolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu