Čtení na tyto dny

Rok plný dnů

Na patách naděje
Léto.
Léto, které nevyšlo.

Proč skřivanům se hrdlo zadrhlo?
Kdo připínal torzům křídla motýlí?
A kdo byl smyčcem bez houslí?
Na minutovou ručičku lákali
jsme čas.

Je večer. Vysoký až k svítání.
Zbrojíř naděje.
Večer, kdy úzkost taje v dým
a z popele, co po pastýřských
ohních zbyl,
vzlétl jestřáb, sivý pták,
nesmrtelnou perutí.
Nad hory, nad doly.

Zlatem harfy odlétalo léto
a duše svlékala se
pro budoucí dny,
pro světlo nepodpírané berlemi.

(Vít Obrtel)

 

Doporučujeme ke čtení

Jaké bude bývat počasí?

Jan Hollan, č. 2/2019, s. 2-3

Stromy a voda

Radek Pokorný, č. 2/2019, s. 5-6, pro předplatitele

Zeleň a klima města

Jaroslav Rožnovský, Petr Salaš, č. 2/2019, s. 18-20, pro předplatitele

Stromy jako biotopy

Libor Sedláček, č. 2/2019, s. 21-24, pro předplatitele

Šumava vítězná

Václav Cílek, Jan Dvořák, č. 1/2019, s. 2-4

Sucho jako šance pro naše potoky a řeky?

Petr Pařil, č. 1/2019, s. 5-9, pro předplatitele

Chvála kulhavého poutníka

Vladimír Just, č. 1/2019, s. 20-22, pro předplatitele

Vcházení do obrazů IV – Bohdan Lacina

Jan Lacina, č. 1/2019, s. 30-33, pro předplatitele

Sebeobrana knihou


Jan Lacina, č. 3/2010, str. 28

Šimek, T.: Dějiny Skryjí. Sursum, Tišnov 2008, 446 s.

Skryje jsou vesnicí skutečně skrytou - v hlubokém údolním zářezu Loučky asi deset kilometrů severozápadně od Tišnova. Mají všeho všudy 38 čísel popisných plus 8 dalších v blízké osadě Boudy a pouhých 69 stálých obyvatel. Tedy spíše vesnička než vesnice. A přesto si troufl a - díky iniciativě dlouholeté starostky MUDr. Jany Jeřábkové a díky podpoře ministerstva kultury, Jihomoravského kraje a dalších nejmenovaných sponzorů - na knihu vskutku obsáhlou a reprezentativní. Hlavním autorem spisu je historik a archivář PhDr. Tomáš Šimek. Jako skryjský rodák, byť již desítky let žijící mimo rodiště, dokázal se nejen odborně, ale i s láskou ponořit hluboko do historie obce, která v roce vydání knihy oslavovala 650 let od první písemné zmínky, a vydolovat řadu často až překvapivých zajímavostí. Tím největším překvapením je zjištění, že poslední vlk na Českomoravské vrchovině byl zastřelen nikoliv roku 1830 u Zubří poblíž Nového Města na Moravě, jak se dosud tradovalo, ale až 23. května 1917 právě ve Skryjích! V knize je reprodukován zápis četnické stanice o tom i fotografie střeleného zvířete.

Velice inspirativní je dávný zvyk skryjské obecné školy. Měla svoji školní zahradu, ve které se žáci učili pěstovat zeleninu, květiny a zejména stromky. Žákům ukončujícím školní docházku dával pan řídící na památku ovocný stromek. Pravidelně se pořádaly i stromkové slavnosti, při kterých byly osazovány vybrané části obecních pozemků.

Vesnička se dvěma (dodnes starosvětsky vyhlížejícími) mlýny byla vždy úzce spojena s řekou Loučkou neboli Bobrůvkou. Při tání sněhu ve Žďárských vrších se řeka pravidelně rozvodňovala a nesla nejen ledové kry, ale i množství rozmanitého dřeva. K nezbytnému inventáři skryjských občanů proto patřila ráhna s kovovými háky, sloužící k vytahování dřeva pro otop. A rozmanité rybky, vyvržené povodní na břeh, se zapékaly na plechu přelité „rozklechtaným“ vajíčkem. Bývala to prý vynikající pochoutka! Kromě řeky byli obyvatelé Skryjí spjati i s kamenitými, málo úrodnými stráněmi, ze kterých dobývali obživu. O extrémních podmínkách svědčí místní názvy Příkřice, Kopaniny, Žleby a dokonce - pro nejvýše položené pozemky - Oblaka. Malá Haná se pak prý ironicky říkalo těm nejkamenitějším a nejméně úrodným pozemkům.

Do skrytých Skryjí sice první auto po první silnici přijelo až roku 1926 a elektřina sem byla zavedena až roku 1947, ale již ve třicátých letech se zde uvažovalo - v profi lu kousek nad Skryjemi - o výstavbě přehrady, která by zabránila povodním a nadlepšovala vodní stav v Brněnské přehradě. Realizaci přehrady tehdy zřejmě zabránila druhá světová válka. Znovu se k ní vrátil směrný vodohospodářský plán z roku 1975. Ten ovšem už počítal s přehradní hrází pod Skryjemi, tedy se zatopením idylické vesnice i velké části romantického údolí. A do třetice všeho špatného: stejný přehradní profi l jako roku 1975 byl oprášen v roce 2006, a Skryje se tak octly v aktualizovaném seznamu území chráněných pro výstavbu vodních nádrží.

Zřejmě s vidinou tohoto ohrožení byli jako spoluautoři knihy přizváni i přírodovědci - Mojmír Hrádek, Petr Halas a Jan Lacina z Ústavu geoniky AV ČR. Ve svých statích dokazují, že Skryje se svým okolím jsou krajinou vskutku jedinečnou, s řadou výjimečných rysů reliéfu, geologického podloží a hlavně živé přírody. Uveďme alespoň lokality celostátně kriticky ohrožených rostlin zimozelenu okoličnatého a hruštičky zelenokvěté (právě v okolí Skryjí jsou nejpočetnější populace v rámci ČR!) či výskyt vranky obecné v bystřinném toku Loučky, která byla v úseku nad Skryjemi zařazena mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Fotograficky je v knize dokumentováno i nezvyklé setkání teplomilné kudlanky nábožné s podhorskou tolijí bahenní na loučce kousek nad vesnicí, políčka lemovaná chrpami, prastaré buky ve zbytcích suťových lesů v bočním údolí Hadůvky…

Nelze než říci, že takové knižní dílo je nejen výbornou prezentací vesničky zapadlé v harmonické kulturní krajině, ale především její odborně a objektivně formulovanou sebeobranou. Je potěšitelné, že obdobnou knihu chystá v letošním roce i sousední obec Újezd u Tišnova, jejíž místní část Chytálky v pozoruhodném údolí říčky Libochůvky je rovněž ohrožena výstavbou další přehrady.

Jan Lacina
krajinný ekolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu