Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

Přírodní krásy Slovenska – stromy


Pavel Kyzlík, č. 3/2010, str. 29

Hanzel, P., Ondrejka, K.: Stromy. Dajama, Bratislava 2008, 128 s.

Na Slovensku byla před časem vydána kniha Stromy. Ve stejné edici Prírodné krásy Slovenska vyšly Najkrajšie vrchy, Najvyššie vrchy, Kamene, Národné parky, Chránené krajinné oblasti, Najkrajšie dolinyVody, v edici Kulturní krásy Slovenska dokonce 13 titulů (kostely, hrady, města, skanzeny, lidová architektura, technické památky a další). Více než polovina z nich také v anglické verzi. Systematičnost je příkladná. P. Hanzel, K. Ondrejka a D. Kollár připravili pro nakladatelství Dajama s nadací Ekopolis a podporou Enviromentálního fondu skutečně hodnotnou knihu.

Publikace popisuje 76 památných stromů Slovenska, mezi nimiž je stejně jako jinde ve střední Evropě velký počet lip a dubů, v knize je však výběr podstatně širší. Přesto některé největší jedince svého druhu nezachycuje, z domácích druhů chybí např. smrk, javor mléč, javor babyka, bříza, jalovec, jeřáb břek, topol bílý, dub zimní. Škoda, že není zachycena (byť by třeba nebyla památná) borovice limba, kterou lze považovat v Tatrách za erbovní strom. Z dlouhodobě introdukovaných chybí líska turecká, morušovník, ořešák černý, ořešák vlašský, borovice černá, borovice vejmutovka. Snad tu mohly být místo pátého kaštanovníku setého, páté hrušně, čtvrtého jinanu, třetí a čtvrté vrby apod.

Některé stromy jsou z hlediska evropského či alespoň středoevropského skutečně mimořádné, zejména při porovnání s památnými stromy Holandska, Německa, Švýcarska, Francie, Velké Británie i ČR: jilm v Makově - obvod 626 cm (podobně velký jilm je v ČR v Bukovci také u společné státní hranice), kaštanovník setý - obvod 720 cm (v ČR 633 cm), oskeruše v Modré - obvod 484 cm (v ČR největší u Strážnice 460 cm), jedle v NP Muráňská planina 520 cm (v ČR největší u Svitav 460 cm, v Evropě asi 630 cm ve Schwarzwaldu v Německu), platan javorolistý v Sokolovcích - obvod 823 cm (v ČR největší v Bartošovicích 770 cm).

Úctyhodné jsou též buky v okrese Prievidza (obvod 545, výška 35 m) a v Nové Bošáci (570 cm), dub v Dubinném (775 cm), dub v Rakovci (730 cm), jasan v Zliechově (780 cm). Habitem je pozoruhodný jinan v Hajní Nové Vsi (750 cm), krásný je Strom roku 2008 javor klen v Drietomě (590 cm), historií, stářím i obvodem je mimořádná Bojnická lípa (1 100 cm, stáří 700 let) a Korvínova u Ľupčianského hradu (770 cm, výška 28 m, 700 let) a obvody 1 015 cm též lípa u Belanských a 1 030 cm lípa na Pustovci v okr. Kežmarok. Všechny čtyři uvedené lípy jsou velkolisté - platyphyllos.

Větší než v ČR je též tisovec dvouřadý v Želiezovcích (482 cm). Zajímavostí je, že největší sekvojovec v anglickém parku v Dolní Krupé u Trnavy (502 cm) je přesně stejný jako v ČR v zámeckém parku Ratměřice - okr. Benešov, který také nechal vysadit hrabě Rudolf Chotek. Řada uvedených velkých stromů se nachází v dolním Pováží, kam směřovala exkurze naší pobočky ČLS letos v květnu. Knihu Stromy doporučuji každému zájemci o přírodní památky, významné stromy a turistiku po živých cílech. Lze ji zakoupit ve Slovenské knize či objednat na info(zavináč)dajama.sk, v klidu pročíst a na stromy, které vás zaujmou, se jet podívat.

U nás připravuje knihu o památných stromech RNDr. Jan Němec pro nakladatelství Consult Praha, kde již vyšly Krajina v ČR, Půda v ČR, Voda v ČRLesy v ČR.

Pavel Kyzlík
dendrologická pobočka
České lesnické společnosti

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu