Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Doporučujeme ke čtení

Máme mít starost o kyslík?

Jan Hollan, č. 4/2019, s. 6-7

Tragédie překotných výsadeb ovocných stromů v krajině

Martin Lípa, č. 4/2019, s. 21-23

Nechme les důstojně zemřít

David Veselý, č. 4/2019, s. 30, pro předplatitele

Vcházení do obrazů V – František Richter

Petr Halas, Jan Lacina, č. 4/2019, s. 40-43, pro předplatitele

Kůrovec – nechtěný škůdce nebo přirozená součást našich lesů?

Josef Kašák, Jiří Foit, Petr Martinek, č. 3/2019, s. 2-5, pro předplatitele

Lesnická ekonomika více méně pod politickým tlakem

Róbert Babuka, č. 3/2019, s. 6-7, pro předplatitele

Mezi špičkami ledovců

Ema Wayan Danielová, č. 3/2019, s. 29

Babylonské zmatení jazyků

David Veselý, č. 3/2019, s. 36

Konflikt kultury s přírodou


Jiří Poláček, č. 2/2011, str. 28

Šmajs, J., Klíma, I., Cílek, V.: Tři hlasy. Úvahy o povaze konfliktu kultury s přírodou. Doplněk, Brno 2010, 168 s.

Brněnské nakladatelství Doplněk v jedné ze svých edic věnuje pozornost společenské a ekologické problematice. Jako její patnáctý svazek vydalo publikaci Josefa Šmajse, Ivana Klímy a Václava Cílka Tři hlasy, v níž tato autorská trojice uvažuje - řečeno slovy jejího podtitulu - o „povaze konfliktu kultury s přírodou“. Úvodem ji opatřil Bohuslav Binka, který za pojítko uvedených tří autorů považuje „poučenou moudrost“, přičemž jejich knihu právem pokládá za „názornou ukázku tří cest směřujících za dogmatický aktivismus i záměrně krátkozraký pozitivismus“.

První část této knihy napsal profesor Masarykovy univerzity Josef Šmajs. Nazval ji Naše nynější krize a analyzuje v ní problémy, jimiž se zabýval už v řadě svých předchozích prací, zejména v publikacích Ohrožená kultura (1995), Drama evoluce (2000) a Filosofie - obrat k Zemi (2008). Je třeba říci, že slovem kultura označuje celou lidskou civilizaci, chápanou jako nebiologický systém vzniklý uvnitř staršího systému pozemské přírody. Svůj příspěvek v knize rozdělil - podobně jako další dva autoři - na tři velké kapitoly a řadu podkapitol.

V první kapitole Vyhynout můžeme jen z vlastní viny rozebírá skutečnost, že ničením přírodního systému je ohrožena vlastní druhová existence člověka. Proto nastoluje potřebu nového duchovního paradigmatu, filozoficky založeného na konceptu evoluční ontologie (viz jeho práci Uvedení do evoluční ontologie, 2008). Lidstvo by podle brněnského filozofa mělo ve vlastním zájmu opustit svůj predátorský vztah k přírodě, uznat její prioritu a tento nový pohled náležitě promítnout do sféry vědy, školství, ekonomiky a politiky.

Ve druhé kapitole Mýtus růstu a omyl přírodních zdrojů se Šmajs soustřeďuje na protipřírodní orientaci ekonomiky a její prostorovou expanzi, na fenomén spotřební techniky a na problematiku hospodářského růstu a přírodních zdrojů. Na stránkách třetí kapitoly Vzestup významu společenských věd promítá své základní téma do společenskovědní roviny: je přesvědčen o nutnosti přestavby společenských věd, ba o vytvoření „jiných věd o kultuře“, které by měly „připravovat nástup epochy kultury biofilní, dlouhodobě možné“.

Jeho příspěvek je odborně fundovaný, vybavený odkazy na příslušnou literaturu a ve svých vývodech opodstatněný, ale příliš kontrastuje se současnou realitou. Skeptický korektiv k němu tvoří text Ivana Klímy Jsme ochotni hájit naši planetu? Známý spisovatel v něm připomíná vize Římského klubu, nastiňuje historii lidstva, glosuje dnešní sdělovací prostředky a moderní techniku. Správně upozorňuje na malé obecné povědomí o ekologických problémech a na neochotu dnešních lidí omezit svůj konzumní životní styl. Domnívá se, že „opravdové cesty návratu ke smíru s přírodou a k uměřenosti našich přebujelých potřeb“ se začnou hledat až ve spojitosti s „krizí katastrofického rozměru“.

Třetí přispěvatel Václav Cílek nazval svůj text Dvojí lid tohoto století. Pojal ho jako esejistickou mozaiku, v níž pojednává o proměnách světového klimatu, o energetické problematice a dvojím lidu, tedy o vrstvách bohatých a chudých lidí. Kapitoly o klimatologických a energetických problémech tento mediálně známý geolog nasytil mnoha důležitými informacemi, na jejichž základě hodnotí naši společnost a dnešní svět. Nový svět podle jeho mínění „bude jiný, než si myslíme“, ale navzdory všem možným katastrofám „svět a život budou dál pokračovat“. Svůj hlavní text Cílek ještě doplnil souborem poznámek a nepoužitých torz.

Publikace Tři hlasy, zahrnující též Šmajsovu Nájemní smlouvu se Zemí, tedy představuje cenný trojhlas, který významně osvětluje konflikt naší civilizace s přírodou a nastiňuje jisté perspektivy. Bude ovšem třeba, aby závěry všech tří autorů nevyzněly do prázdna a promítly se do praxe.

Jiří Poláček
literární historik a kritik

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu