Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Pohled na NP České Švýcarsko s odstupem času


Werner Hentschel, č. 1/2011, str. 14-15

Při slavnostním vyhlášení NP Saské Švýcarsko v dubnu 1991 se česká i německá strana dohodly na přípravě bilaterálního NP Českosaské Švýcarsko. V září 1991 bylo vypracováno vládní nařízení o zřízení NP České Švýcarsko, ale z důvodu nabytí platnosti zákona č. 114/1992 Sb. ho ještě před předložením ke schválení bylo nutno přepracovat na návrh zákona. Národní park byl navržen na rozloze 9 683 ha. Vzhledem k tomu, že se ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství nemohly na velikosti dohodnout, byla celá dvě volební období parlamentu promarněna. Jednou z příčin byl návrh Lesů ČR, OI Děčín předložený v roce 1994 - varianta Sever o výměře 5 482 ha z celistvého území vytrhla kaňon říčky Kamenice se všemi soutěskami, okolí Jetřichovic a NPR Růžovský vrch. Návrh podporovaly myslivecká lobby i některé obce, do jejichž katastrů připravovaný park zasahoval. V roce 1999 byl po dlouhých průtazích národní park konečně vyhlášen, a to na kompromisní rozloze 7 933 ha, s účinností od 1. 1. 2000. V současnosti se však ukazuje, že původně navržená hranice byla optimální a opodstatněná a mělo by se usilovat o její legalizaci zákonem.

Vztahy s obcemi

Vztahy s obcemi ani s CHKO Labské pískovce nebyly v počátečních letech existence parku ideální. Postřehl jsem to např. s vývojem stavební činnosti v CHKO, ale i při jednáních s obcemi. Mnohé z nich kritizovaly vysoké těžby na území parku, většinou však šlo o nepochopení přeměny lesních porostů, zejména kácení vejmutovky a smrkových monokultur. V některých případech byla kritika oprávněná, např. při odlesnění jižních svahů skal a použití mechanizace v nevhodném klimatickém období, což mělo negativní dopad na citlivé pískovcové podloží. Rovněž byla kritizována zaměstnanost obyvatel, protože původní představa byla zaměstnávat obyvatele z okolí národního parku, avšak podle nových zákonů o výběrových řízeních na práce ve státních organizacích ztratili drobní živnostníci a malé místní provozy možnost konkurovat větším firmám. Odrazilo se to při přípravě NPR Kaňon Labe, k níž některé z dotčených obcí zaujaly zamítavé stanovisko. Postupem času se vztah mezi národním parkem a obcemi narovnával, neboť obce brzy poznaly výhodnost bezprostřední blízkosti parku pro získávání dotací na zlepšení životního prostředí. Doposud je nejvíce využívá město Krásná Lípa.

Správa NP organizuje pro veřejnost odborné i poznávací exkurze, výstavy, přednášky, fotografické a malířské soutěže pro děti i dospělé, vydává informační brožury, pořádá brigády, např. jarní úklid či úklid po povodních. Také informační systém na webových stránkách i přímo v krajině (informační tabule, naučné stezky) je velmi dobrý. Vytknout se dá malá aktivita při spolupráci s NP Saské Švýcarsko.

K čemu národní park

Národní park je skutečně jedinečné území pro druhy, které potřebují pro svůj život a reprodukci rozsáhlý areál. Týká se to především velkých šelem, přičemž zde se jedná zejména o rysa, případně vlka. Neobydlené prostředí českého i saského parku je ideální i pro reintrodukci původních druhů, které vyhynuly - tetřev, jeřábek. Rušivým elementem je při tom turistika. Rys byl po dlouhé době viděn až v letošním roce, kdy pro vysoký sníh byl relativní klid. Vlk byl hlášen několikrát, avšak odborníci jeho přítomnost neprokázali. I pěším návštěvníkům vadí, že zejména v létě jsou atraktivní místa přelidněna. V pískovcové oblasti to navíc vede k poškozování skalních útvarů a stezek pro pěší.

Dalším negativem je, že mnohé turistické cesty jsou sloučeny s cyklotrasami a v roklinách to není bezpečné ani pro jednu z kategorií turistiky, což se netýká jen tohoto parku. Při vyhlášení nebyla turistická činnost nadřazena, jako je v současném plánu péče, ale naopak vědecko-výzkumná, monitorovací a dokumentační činnost patřila mezi prioritní a šetrná turistika až mezi sekundární poslání národního parku. Hlavním cílem národního parku bylo uchování a zlepšení přírodního prostředí, ochrana výjimečných geomorfologických hodnot území a zachování přirozených a přírodě blízkých ekosystémů a přirozených procesů v nich probíhajících.

Navrhovaná opatření v plánu péče k zajištění tohoto hlavního cíle jsou odpovídající, avšak osobně bych při jejich realizaci dal přednost eliminaci nepůvodních druhů před přeměnou smrkových monokultur. Jejich rozsáhlou přeměnou na porosty s převážným zastoupením buku, menším zastoupením dubu a jedle vznikají opět porosty téměř stejnověké, bez přirozené diferenciace druhové, věkové i prostorové. Je třeba více využívat přirozené obnovy i za cenu prodloužení potřebné doby. U smrku bych spíše počítal s „pomocí“ kůrovce, který je pro vývoj lesů přirozenější než zásah člověka. Samozřejmě by to neplatilo v okrajových částech národního parku, kde by hrozilo nebezpečí přechodu kůrovce na hospodářské lesy okolních vlastníků.

Ještě jsme nedospěli

Naše společnost není bohužel natolik vyspělá, aby v ní byl zakotven názor, že národní parky nejsou vyhlašovány pro jakoukoliv sportovní činnost. To se týká tlaku na rozšíření lyžařských areálů v Krkonoších či na Šumavě, horolezectví, orientačních běhů nebo zakládání nových hipotras. Člověk by měl do národních parků vstupovat s vysokou úctou ke všemu živému i neživému, přednost by vždy měla mít příroda. V žádném případě to neznamená, že člověk by měl být z parků vyloučen! Pouze by měl dát možnost přírodě vytvořit, co umí sama bez jeho pomoci, a ponechat v budoucnu co největší části parků samovolnému vývoji. V tom také vidím prostor pro větší aktivitu a trpělivost pro práci parků s veřejností.

Parky by se měly stát laboratoří pro poznávání přírodních procesů nezávislých přímo na činnosti člověka, ale na působení vnějších vlivů (změna klimatu, škodliví činitelé ap.) a poznatky využít i mimo ně. Smyslem národních parků je návrat pozměněných společenstev do původního stavu a jeho zachování. Z tohoto pohledu je působení kůrovce stejným přírodním dějem jako návrat rysa či vlka. Člověk musí mít trpělivost a nechtít soustavně čerpat ekonomický zisk, zejména z možné těžby dřeva; ponechané dřevo je součástí přírodního procesu obnovy lesa k původnosti. V národních parcích je třeba zcela vyloučit zájmové vlivy určitých skupin společnosti a jít za jasným cílem - přírodu ponechat přírodě, což převážná část společnosti dosud nechápe. Je třeba maximálně omezit vnos energie a materiálu na území, naopak nevhodná zařízení (meliorace, nepoužívané cesty, nevyužívaná zařízení pro zvěř, nefunkční oplocenky apod.) eliminovat.

To může nastat teprve tehdy, když politici budou mít své vize, tj. schválení národního parku, a veškeré další dění ponechají odborníkům a naplňování zákona o ochraně přírody a krajiny. Odborná vize je dána plánem péče o území národního parku a rozhodnutí učiněná v rámci tohoto plánu by měla zůstat v kompetenci správ NP. Národní parky, ale i chráněné krajinné oblasti mají vysoce pozitivní vliv na kvalitu života a životního prostředí v dotčených obcích (urbanistika, služby apod.).

Co potřebují národní parky v České republice?

Nevměšování se politiků od úrovně obce po prezidenta republiky do odborné činnosti správ. V případě NP České Švýcarsko pokračovat v usilování o získání statutu Světového přírodního dědictví UNESCO v zájmu zlepšení kvalit a hodnot života i mimo národní park. Naplnění cílů daných plánem péče, zejména eliminace nepůvodních druhů dřevin a umožnění návratu jeřábka a tetřeva, případně kočky divoké, je podmíněno vznikem zklidněných částí pískovcové oblasti na obou stranách hranice. Větší péči je třeba věnovat zachování genetického materiálu místně původních dřevin, a to zejména ekotypu jetřichovické jádrové borovice a ekotypu smrku chlumního, a eliminovat monokultury místně nepůvodního smrku.


Ing. Werner Hentschel (1945) - autor je bývalý dlouholetý vedoucí Správy CHKO Labské pískovce a podílel se na přípravě vyhlášení NP, hana.werner(zavináč)seznam.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu