Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Nekrolog a varování


Antonín Buček, č. 4/1990, str. 5

Ochranářský „Mnichov“ - tak nazval šéfredaktor Petr Přívětivý závěrečné rozloučení se čtenáři na konci prvního čísla XI. ročníku časopisu Naší přírodou. Neboť toto číslo bylo číslem posledním. Již podruhé, neboť poprvé byl stejnojmenný časopis zastaven nacistickými okupanty před padesáti lety. Prof. Josef Dostál, nestor našich botaniků a poslední ze zakladatelů a pamětníků původní redakce označuje současné zastavení časopisu Naší přírodou za smutné vysvědčení naší kulturnosti. Má pravdu. Časopisu Naší přírodou se dalo mnohé vytknout, ale skutečností zůstává, že to byl nejpopulárněji zaměřený a také nejrozšířenější ochranářský časopis. Nezbývá než poděkovat Petru Přívětivému za to, že i v dobách, kdy to rozhodně nebylo jednoduché uveřejňoval pravdivé články o tom, co se děje s přírodou a životním prostředím. Historici najdou ve starých ročnících průběh bojů o brněnský autodrom i postup záchrany bledulí v ničeném luhu na dně novomlýnské nádrže. Nezbývá než doufat, že Naší přírodou se v budoucnu zrodí znovu a že to bude dříve než za čtyřicet let. Pro ekologickou výchovu je takový časopis nezbytný.

Chystáme se tedy na „vstup do Evropy“ s pěti novými sexy časopisy (tolik jsem jich napočítal na brněnských novinových stáncích), z ochranářských časopisů zbývá pražská Nika a Veronica. Pro Niku a Veroniku, ale i pro nás všechny, co máme rádi přírodu, je osud časopisu Naší přírodou varováním. Záleží opravdu na nás, jestli tyto časopisy přežijí. Veronica se pochopitelně neobejde bez dotací, neboť stále vyšší ceny papíru a tisku zvýšily náklady tak, že reálnou cenu by mnozí nemohli zaplatit. Malý užší redakční kruh Veroniky pracuje s nadšením a láskou, ale obávám se, že v budoucnu to nebude stačit. Potřebuje pomoc, především finanční příspěvky, ale také pomoc při zajištění prodeje. Myslím, že Morava a Slezsko si svůj časopis o přírodě, životním prostředí a ekologické etice zaslouží. Myslíte-li si to také, pomozte.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu