Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Záchrana a pěstování starých kulturních plodin


Petr Dostálek, č. 3/1995, str. 6-8

Změny v sortimentu pěstovaných plodin v zemědělství

Cílevědomé pěstování rostlin je základem zemědělské činnosti člověka. Během vývoje zemědělství lze zaznamenat nejrůznější změny jak v oblasti využívání půdy (úhorová soustava, trojpolní systém), způsobu jejího zpracování (hák, ruchadlo, pluh s předradličkou), tak i sortimentu pěstovaných plodin.

Současné moderní zemědělství je zaměřeno na pěstování několika málo druhů plodin, tedy omezeného druhového spektra, na velkých plochách. Tyto plodiny označujeme jako intenzivní a jejich typickým znakem je jejich vysoká produkční schopnost - dosahování vysokých výnosů z jednotky plochy. Vysoký výnos je však možné získat jen při vysokých dávkách hnojiv - zejména minerálních - a intenzivní chemickou ochranou proti chorobám a škůdcům. Při (zpravidla) jednostranném šlechtění na výnos totiž došlo u těchto intenzivních plodin ke snížení odolnosti a vitality a zvýšení nároků na rychle přístupné živiny.

Typickými představiteli intenzivních plodin jsou např. pšenice setá, kukuřice, hrách setý aj.

Před zavedením dnešních intenzivních plodin však byly v zemědělství po dlouhé věky pěstovány extenzivní plodiny, které nevyžadují zvláštní péči a hnojení. Extenzivní plodiny zpravidla poskytují nižší výnos, jsou však obyčejně ve výnosu spolehlivé i v méně příznivých letech a jejich kvalita může být odlišná od kvality plodin intenzivních. K extenzivním plodinám patří např. pšenice dvouzrnná, pšenice jednozrnná, křibice, oves hřebílkatý aj. Tyto extenzivní plodiny se díky svým vlastnostem přestaly pěstovat (či se ve výjimečných případech nalézají omezeně v marginálních oblastech) a semena některých z nich uchovávají jen specializované instituce, příp. jednotlivci. Hrozí tedy reálné nebezpečí, že zmizí nenávratně pryč. Lidstvo by tím bylo ochuzeno o cenné poklady kultury bez možnosti jejich náhrady. Z dnešního praktického pohledu by pak genetici a šlechtitelé ztratili často významné zdroje hospodářsky důležitých vlastností, jako je odolnost proti chorobám a škůdcům, suchovzdornost apod. Tyto vlastnosti se zatím třeba nevyužívají, avšak v budoucnu mohou být důležité. (Je zpravidla mnohem snazší přenášet do kulturních rostlin vlohy ze starých či krajových odrůd než z původních planých druhů.) Kromě toho jistě nemáme morální právo nechat tyto druhy a odrůdy zmizet ze světa.

Společně s extenzivními druhy kulturních plodin vymizely i plevele, kdysi se v nich hojně vyskytující, což je dáno především nasazením herbicidů a dokonalým čištěním osiv. Plevelné druhy však mají v agroekosystémech své úlohy a jejich zánik je taktéž nenahraditelnou ztrátou pro biologickou rozmanitost.

Projekt záchrany a popularizace starých plodin

Svaz producentů a zpracovatelů biopotravin PRO-BIO Šumperk začal nyní uskutečňovat projekt, jehož cílem je oživení a vzkříšení starých zemědělských plodin a odrůd v praktickém pěstování. Podporu poskytl Světový fond ochrany životního prostředí (GETF) zastoupený MŽP v rámci programu Ochrana biodiverzity v České republice.

První genetické materiály pro realizaci tohoto projektu byly již získány od institucí a soukromých osob, které je vlastní a případně s nimi pracují. Další se vytypovávají a hledají - může se stát, že některá plodina nebo odrůda se tímto způsobem již získat nedá. Nedílnou součástí takového hledání je i pátrání po informacích a zprávách o těchto plodinách, a jak se ukazuje, jsou údaje o nich dostupné mnohdy hůře než vlastní semena.

Těžištěm úsílí jsou hlavně naše zdroje, tedy u nás vytvořené a pěstované staré plodiny a odrůdy. Podle možností mohou být využity i zahraniční kontakty, zejména tam, kde se některé starobylé plodiny ještě okrajově pěstují a kde by nebylo nutné množit osiva z genových zásob, ale byla by možnost získat přímo osiva pro produkční pěstování.

Někdy je obtížné rozhodnout, zda je dotyčný druh kulturní plodinou či plevelem. Zjednodušeně lze říci, že řada druhů, které byly dříve považovány za kulturní rostliny, se řadí dnes spíše k plevelům, často známým jen odborníkům. Některé druhy sloužily jako potrava, ale byly často pouze sbírány v přírodě.

Podle dostupnosti (a možností) se pozornost projektu soustřeďuje především na polní plodiny, jako je např pšenice dvouzrnka, pšenice jednozrnka, staré odrůdy pšenice seté, nahé ječmeny, pšenice špalda, žito a křibice, oves hřebílkatý, rosička krvavá, ježatka obilní, hrachor setý, bér vlašský, proso, pohanka, zblochan, cizrna, ale i na různé druhy zeleniny (hrách, fazole, bob), příp. i ovocné dřeviny, kořeniny a léčivky apod. Řada z nich byla již na jaře 1995 vyseta. Jednak na pokusném a množitelském poli Svazu PRO-BlO Šumperk a jednak u ekologických zemědělců (členů Svazu PRO-BIO) a dalších zájemců a příznivců. Veškeré pěstování těchto plodin je vedeno podle zásad ekologického zemědělství, tedy bez použití minerálních hnojiv a pesticidů.

Kromě kulturních plodin projekt zahrnuje (či se snaží zahrnout), byť v menší míře, i plevelné druhy - jako je koukol, chrpa, ostrožka stračka, šklebivec, jílek mámivý, sveřep stoklasa, prorostlík okrouhlolistý, kokotice hubilen apod.

Plevele představují nejen rostliny krásné esteticky (vzpomeňme si jen na chrpy v obilném poli), ale také třeba byliny poskytující zdroj potravy pro užitečný hmyz a v neposlední řadě mohou mít i praktický hospodařský význam v samotném zemědělství (výtažky plevelů se ukazují jako účinné proti chorobám kulturních plodin), o jejich uplatnění v lidovém léčitelství a moderní fytoterapii ani nemluvě.

Práce se získanými semeny

Získaná osiva starých plodin představují zpravidla nepatrná množství semen a tudíž musí být namnožena. Jde i o to, že řada z nich nebyla třeba již delší dobu vyseta a jejich životaschopnost a klíčivost se snížila. Je tudíž nutno oživit je přesetím a napěstováním čerstvého osiva. Teprve namnožená osiva je možné vyset v dalším vegetačním období na větších plochách - postupem času na stále větších výměrách a u některých plodin až v podmínkách provozních.

Důležité je, aby tyto snahy nezůstaly uzavřeny v kruzích specialistů a odborných institucí, ale aby se jich aktivně účastnila též nejširší odborná a laická věřejnost.

Zde je možné, že řada čtenářů Veroniky buď sama pěstuje některé staré plodiny nebo ví o někom, kdo se tímto zabývá, vlastní doma starou literaturu o užitkových plodinách apod. Jistě i mnoho starších lidí si pěstování těchto plodin z dětství pamatuje či je znají z vypravování. Bylo by škoda, kdyby tyto aktivity či údaje a vzpomínky zůstaly neveřejné či upadaly v zapomenutí.

Proto vyzýváme a prosíme čtenáře o spolupráci. Zasílejte nám informace o starých plodinách, o tom kde a jak se pěstovaly, jaké pokrmy se z nich vařily atd. Uvítáme i nabídky staré literatury, která mnohdy odpočívá někde bez užitku, zapsané vzpomínky pamětníků (i matné a útržkovité) apod. Vše adresujte na Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO Šumperk, adresa: PRO-BIO (biodiversita), Nemocniční 53, p.s.116, 787 01 Šumperk, tel./fax 0649-2315, tel. 0649-6609, 0649-2311

Do projektu mohou velmi dobře aktivně zasáhnout skupiny zaměřené na ochranu přírody, kroužky mladých přírodovědců, waldorfské školy, ekologičtí aktivisté apod., kteří mohou pěstovat a množit široké spektrum plodin a plevelů v malém měřítku - na menších plochách, pokusných záhoncích či jen v truhlících.

Za takovýchto podmínek by např. mohlo být velmi zajímavé rozšířit pěstování starých krajových odrůd zelenin, které by jistě dokázaly na zahrádkách ekologicky orientovaných pěstitelů nahradit osiva různých hybridů dovážených zahraničními semenářskými koncerny. Hlavním argumentem vůči starým plodinám a odrůdám je zpravidla nižší výnos či nevhodnost pro velkovýrobní technologie, což v tomto případě není na závadu. Pro toho, kdo ví trochu více o vnitřní kvalitě potravin, pak nižší výnos nemusí být na překážku.

Pro užší spektrum plodin, u nichž je reálné i plošné pěstování, vyzýváme ke spolupráci pěstitele, ať už záhumenkáře, či rolníky a zemědělské podniky.

Svaz PRO-BIO dále usiluje o získání a namnožení semen starých plodin a nabídne je těm, kteří mají zájem se s těmito plodinami seznámit především praktickým pěstováním a jsou připraveni je vysít. Sklizená semena pak poslouží jako osivo pro další setí. Zájemce vyzýváme aby se hlásili již nyní (na adrese PRO-BIO výše), protože ozimé rostliny se budou zanedlouho sít. Ostatní zájemci se však mohou do projektu zapojit i v roce 1996. Pokud nám budete na PRO-BIO psát o semena, pokuste se alespoň přibližně specifikovat o které staré plodiny máte zájem (obiloviny, zeleniny, luštěniny ap.) a kolik času a prostoru jim můžete věnovat, postačí-li vám jedna odrůda, nebo byste si troufali zkusit plodin několik.

Na projekt bude navazovat v dalších letech pěstování některých starých plodin na ekofarmách pro tržní zpracování. Problémem není ani jejich zpracování (čištění, loupání aj.), protože bude prováděno ve zpracovnách bioproduktů, které umožňují pracovat i s minimálním množstvím surovin a disponují šetrnými technologiemi.

Význam projektu, jeho praktické dopady

Realizací projektu dojde tedy nejen k oživení starých odrůd, dnes prakticky neznámých a zapomenutých, ale k jejich skutečnému vzkříšení do života a existenci v běžné praxi ekologického zemědělství v naší kulturní krajině, kde byly pěstovány po dlouhé věky.

Uvedeným programem lze dosáhnout faktického rozšíření genové základny biologických druhů, jejího osvěžení a dalšího vývoje. Dále jde o podporu ekologického zemědělství a biorolníků, zpestření krajiny, zvýšení její ekologické stability a v neposlední řadě i o obohacení trhu biopotravinami pro širokou veřejnost.


Ing. Petr Dostálek, pracovník svazu PRO-BIO / NATURVITA Šumperk

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu