Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Čím nahradit posypovou sůl


Jan Kyselý, č. 6/2010, str. 28

Zasněžené či zledovatělé chodníky a silnice jsou jedním z tradičních zimních problémů. Bohužel jsme si zvykli na řešení, které není ani zdaleka optimální.

Technická specifikace posypových materiálů

Pro chemické rozmrazování komunikací se používají v zásadě dva druhy posypových solí. Při teplotách kolem -7 až -9 °C je to klasická kamenná sůl neboli chlorid sodný (NaCl). Při nižších teplotách má ale omezenou funkčnost. Chlorid vápenatý (CaCl2) je univerzálnější, použitelný až do -29 °C. Solení chloridem vápenatým znamená také úsporu posypového materiálu a jde i o méně škodlivou variantu. Cena je však přibližně třikrát vyšší. Mezi aditiva patří protispékací prostředek, který zamezuje tvorbě hrudek. Hodnoty pH posypové soli se pohybují kolem 7 až 9, směs na bázi NaCl obsahuje kolem 97-98 % této látky, malou část tvoří chlorid hořečnatý (MgCl2).

Jak působí na stromy

Solení chodníků či silnic škodí nám všem, ale pravděpodobně nejvíce stromům. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v rámci poradenské a expertní činnost zpracoval celkem 50 odborných posudků na úhyn stromů. Nejčastější příčinou chřadnutí lesa byl právě vliv nadměrného solení vozovek v zimních měsících a zatékání solné břečky do porostů (11×).

Výzkumný ústav okrasného zahradnictví v Průhonicích zase zkoumal vliv posypu vozovek a chodníků solí na městskou zeleň. Reagoval přitom na akutní poškození pražských uličních stromořadí a za dominantního původce odumírání stromů určil solení vozovek. Příznaků je několik - postupné zasychání listů od okrajů k řapíku, jejich odumírání a opadávání, časté rašení nových listů, jejich opětovná nekrotizace a předčasný opad, zasychání postižených větví nebo celé koruny.

Výsledky jasně konstatují, že na stromy sice působí komplex více negativních vlivů (přehřívání, emise, sucho, městské prostředí), ale sůl zůstává hlavní příčinou tohoto typu poškození stromů. Dokládají to rozbory obsahu soli v půdě a listech stromů, které klesají se vzdáleností stromu od komunikace. V okolí silnic škodí sůl jehličnatým stromům navíc tím, že se od sněžných fréz dostává s odhazovaným sněhem přímo na větvičky. V lepším případě se strom vzpamatuje, často ovšem celý uhyne. Ve městech přežívají přesolování stromů nejvíce invazivní akáty, které jsou, co se týká soli, nejodolnějšími druhy.

Rozbory ukázaly, že do půdy přímo pod korunou stromu se dostalo vyhrnováním nasoleného sněhu, průsakem, posypem a rozstřikem břečky od 1,16 do 4,7 kg soli na 1 m2. Způsoby, jak odstranit sůl z půdy, jsou velmi omezené. Jakmile chlorid vstoupí do stromu, musí projít jeho tělem až do listů, kde je ukládán a kde posléze ničí listovou plochu. Teprve po opadu listů může být listí s chloridy shrabáno a odstraněno.

Další dopady solení

Sůl škodí i ve vodě. Je jasné, že slaný led jednou roztaje, vsákne se do půdy nebo odteče do řeky, prosakuje až do podzemních vod. Poškození bývá dobře vidět na čističkách odpadních vod, když větší déšť odplaví zbytky soli do kanalizace a následně do čističky. Velké množství soli v ní může nabourat celý biologický stupeň čištění.

Vadí také zvířatům, nejvíce to pozorujeme na tlapkách psů. Volně žijící živočichové ve městě uhynou dříve, než můžeme pozorovat její zdravotní stav, takže nezjistíme, jaké má na ně solení vliv. Při dlouhodobějším působení poškozuje i naši obuv a na oblečení zanechává nepříjemné mapy.

Jde to i jinak

Účinnost solení lze zvýšit relativně novou technologií - skrápěnou solí. V posypovém voze se vytváří vodná směs soli, která snižuje jak spotřebu soli, tak čas nutný na odstranění ledu. Nejnovější možností je aplikace enzymových přípravků na rozpouštění ledu, které však nejsou používány kvůli vysoké pořizovací ceně. Bezpečnostní list takových výrobků ale navádí k zamezení úniku do prostředí, čeho lze v reálných podmínkách dosáhnout jen těžko. Doporučujeme proto méně škodlivé alternativy.

Ačkoliv nabídka není příliš široká, šetrnější náhrady existují. V oblasti chemického rozmrazování to jsou především dva preparáty. Prvním je močovina (CO(NH2)2) v Česku prodávaná pod obchodním názvem Aqua gelo. Má podobný rozmrazovací účinek jako chlorid sodný, jenže bez negativních vedlejších účinků na životní prostředí. Bohužel ale většinou vyvolá nechtěný růst vegetace na okolních pozemcích. Druhým preparátem je CMA (Calcium Magnesium Acetate), environmentálně příznivější varianta z USA. Za šetrnost k přírodě ovšem platí několikanásobně nižší efektivitou. Oba produkty jsou navíc v porovnání se solí výrazně dražší. Jejich použití je tedy vhodné pouze ve specifických případech.

Mezi inertními (zdrsňovacími) materiály je nabídka mnohem širší. Tradičně lze sypat pískem nebo štěrkem. Mohou ale způsobovat zanášení kanalizací. Jejich zpětný sběr je nákladný a ne zcela účinný, což vede k další těžbě. Za nižších teplot lze použít i popel nebo piliny. Struska a škvára pro posyp vhodné nejsou.

Existují také materiály vytvořené přímo k posypu komunikací. Jde např. o posypy na bázi drceného keramického kameniva (jíl bez soli a dalších chemických přísad), které zdrsňují zledovatělé plochy. Jsou účinné i při teplotě minus patnáct stupňů. Jeden z nich, dokonce s certifikátem ekologicky šetrný výrobek, se prodává pod názvem Ekogrit. Je také poměrně lehký, což usnadňuje ruční posyp, ale především zajišťuje, že zůstane na povrchu, i když sníh částečně roztaje a znovu zmrzne. Na jaře jej lze zamést a buď jím zkypřit půdu, či schovat na příští rok.

Z materiálů a praxe Ekologické poradny Veronica
připravil Jan Kyselý

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu