VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Pokud není náš dům napojen na kanalizaci, je nutné odpadní vodu (z koupelny, kuchyně, WC) před vypuštěním čistit… (Desatero domácí ekologie. STEP, 2009). V tomto článku je pozornost věnována zneškodňování odpadních vod z malých zdrojů znečištění, přesněji do 50 ekvivalentních obyvatel.

Při plánování odvedení a čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění, jako jsou rodinné domy, bytové domy, hotely, rekreační objekty, je hlavním kritériem ovlivňujícím způsob řešení požadovaná kvalita vyčištěné vody a možnosti jejího zaústění. Příjemcem vyčištěné odpadní vody mohou být vodní toky, nádrže či rybníky. Za určitých podmínek, na základě průzkumu a povolení, mohou být vyčištěné vody pocházející z malých zdrojů také zasakovány do podloží.

Vyčištěné vody je možné částečně nebo zcela recyklovat. Pak musíme počítat s určitými nadstandardními procesy čištění: hygienizace UV zářením, membránová filtrace, zařazení pískového filtru za čistírnu odpadních vod (ČOV) apod. V první fázi rozhodování o možnostech využití domovní ČOV si necháme provést průzkum, který je základem pro návrh vhodného uspořádání a způsobu čištění vod. Objasní nám vhodnou podobu vyústění vyčištěných odpadních vod, případně možnosti zasakování (hydrogeologický posudek). Dále zmapuje sklon a rozměry dostupného pozemku, klimatické údaje (kvůli provozu v zimním období) a údaje o spotřebě vody. Nezbytným podkladem, ze kterého vycházíme, je také územní plán, kde jsou rámcově řešeny možnosti odvedení a čištění odpadních vod.

V případě, že nemůžeme zajistit odvod vyčištěných odpadních vod do vhodného recipientu, nebo jejich zasakování, zbývá využít bezodtokovou jímku (žumpu) pro akumulaci těchto vod a její vyvážení. Pokud je odvedení vod možné a nepředpokládáme napojení zdroje znečištění na centrální kanalizaci a ČOV, uvažujme o zřízení malé (domovní) ČOV.

Technologie domovních ČOV lze rozdělit na dvě skupiny. První skupinu tvoří strojní, většinou kompaktně řešené čistírny, dodávané mnoha výrobci (tzv. balené čistírny), anebo na místě montované čistírny. Biologické čištění v nich pracuje v aerobních (čistírny s aktivací, biofiltry, rotační biofilmové reaktory) či anaerobních (bezkyslíkatých) podmínkách, případně se využívá kombinace obou. Tyto výrobky bývají opatřeny certifikátem ze zkoušky daného typu (stanovuje použitelnost typu, dosažitelné hodnoty jakosti vod na odtoku atd.).

Kořenové čistírny

Druhou skupinu tvoří extenzivní technologie, jako jsou kořenové čistírny (KČOV), zemní (půdní) filtry (ZF) a také tzv. stabilizační (nebo biologické) nádrže (rybníky). Jedná se o uměle budované mokřady osázené mokřadní vegetací (nejčastěji rákos obecný, chrastice rákosovitá, orobince) s definovaným filtračním prostředím, kde se využívá přírodní princip půdní filtrace. U kořenových čistíren voda proudí filtrem horizontálně, u zemních filtrů vertikálně. Oba způsoby jsou velmi vhodným řešením biologického čištění odpadních vod zejména při přerušovaném provozu zdroje odpadních vod, při velkém kolísání koncentrace a množství odpadních vod a při přítoku zředěných odpadních vod. Na rozdíl od strojních čistíren jdou provozovat bez přívodu elektrického proudu. Při přerušení nátoku vody na extenzivní čistírnu ji nemusíme zapracovávat. Naopak strojní čistírny často, zejména při delší odstávce (dovolená) vyžadují znovu spustit čisticí proces přidáním naočkovaného kalu z jiné čistírny.

Oproti kompaktním strojním čistírnám však musíme počítat s větší půdorysnou plochou: pro kořenové pole 5 m² na obyvatele domu, u zemního filtru zhruba 2 m². A odpadní vody musíme předčistit, jinak hrozí rychlé zanesení filtračního materiálu (štěrk, písek) hrubými nečistotami z kanalizace. V případě rodinných domů, rekreačních objektů apod. jsou k tomu vhodné biologické septiky. U všech domovních čistíren je důležité, abychom dešťové vody vedli mimo čistírnu.

Základní pravidla pro realizaci a provoz

Budováním jakékoliv čistírny se pouštíme do realizace vodohospodářského díla, která má svá pravidla. Musíme splnit požadavky na výškové uspořádání jak jednotlivých objektů, tak objektů vzájemně a na vodotěsnost objektů. Vypracujeme provozní řád a při obsluhování a provozu ČOV ho dodržujeme. S odpadními látkami zacházíme v souladu s právními předpisy a v případě komplikací je neprodleně odstraníme, ať už vlastními silami, nebo za pomoci odborné firmy.

Stavební povolení na ČOV se řídí vodním a stavebním zákonem a jejich prováděcími předpisy. Stavební povolení vydává příslušný vodoprávní úřad jako speciální stavební úřad, většinou obecní úřad obce s rozšířenou působností. Stavebnímu povolení předchází územní rozhodnutí ve zkrácené nebo úplné formě od příslušného obecného stavebního úřadu. Současně s povolením, nebo i dříve, potřebujeme získat povolení k nakládání s vodami (přesněji povolení k vypouštění odpadních vod) ve smyslu vodního zákona a nařízení vlády č. 61/2003 Sb. ve znění novely č. 229/2007 Sb. Žádost vodoprávnímu úřadu zpracujeme dle vyhlášky ministerstva zemědělství č. 432/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Pro kontrolu fungování ČOV provádíme pravidelné rozbory odpadní vody na odtoku z ČOV. Zpravidla dvakrát ročně stanovujeme základní ukazatele znečištění - nerozpuštěné látky, pětidenní biochemickou spotřebu kyslíku (BSK₅) a chemickou spotřebu kyslíku (CHSK).

Další užitečné informace

V současnosti byla přijata novela vodního zákona, s čímž souvisí také příprava navazujících novel doplňující legislativy, včetně nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Tyto změny budou nově definovat některé aspekty spojené s povolováním a provozem domovních ČOV. Např. zavedení tzv. výrobkového přístupu pro čistírny do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel. Další podrobnější informace můžete získat v poradně Ekologického institutu Veronica a ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T.G.M. (Praha nebo Brno) - viz www.vuv.cz.

Informace k problematice domovních ČOV, jejich volbě s ohledem na místní podmínky, postup povolování a vzorkování přehledně shrnuje také metodický pokyn ministerstva životního prostředí k nařízení vlády č. 229/2007 Sb., dostupný na www.mzp.cz/cz/metodicke_pokyny_voda.

Doporučená literatura:

Sojka, J.: Malé čistírny odpadních vod. 2. aktualiz. vyd., ERA, Brno 2004, 98 s.
Šálek, J., Tlapák, V.: Přírodní způsoby čištění znečištěných povrchových a odpadních vod. ČKAIT, Praha 2006, 283 s.
Šálek, J., Žáková, Z., Hrnčíř, P.: Přírodní čištění a využívání vody v rodinných domech a rekreačních objektech. ERA, Brno 2008, 115 s.

Ing. Miloš Rozkošný, Ph.D., (1975) se ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T.G.M., Brno zabývá zejména využitím extenzivních technologií pro čištění odpadních, povrchových a dešťových vod. Milos_Rozkosny(zavináč)vuv.cz