Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Jak se dovídat o změně klimatu a co dělat pro jeho ochranu


Yvonna Gaillyová, č. 5/2009, str. 30

Zvolený titulek možná vzbudil očekávání pravidelných čtenářů této rubriky: konečně někdo říká, co dělat konkrétního, nejen pořád slova, slova, slova a činy nikde. Odpovídalo by to i základnímu mottu environmentálního poradenství - přinášet konkrétní a kompetentní rady, návody a příklady pro preventivní ochranu životního prostředí. I když po přečtení tohoto článku asi čtenáři nevyrazí do terénu s motykou či zednickou lžící, věřím, že přece jen budou lépe vybaveni. Čím? Přehledem o tom, jak si v otázce klimatické změny postupně dělat jasno. K nadpisu totiž patří ještě podtitulek:

Praktický průvodce stránkou www.veronica.cz/klima/

Na této stránce publikujeme, a do našeho prostředí tak šíříme překlady významných dokumentů, které se v současné době objevují. Dokumenty vyhledáváme, či spíše ony vyhledávají nás v rámci práce na projektech a kampaních zaměřených na ochranu klimatu. V této oblasti dnes pracuje a publikuje nespočet světových týmů a institucí, takže by se mohlo zdát, že vybírat to podstatné není prakticky možné. Přesto se o to pokoušíme a věříme, že tato práce má smysl. Nejčastěji se překládají shrnutí rozsáhlejších zpráv vědeckých týmů, které samotní autoři připravují především pro politiky. Ti z pochopitelných důvodů nemohou procházet celé studie, především proto, že nejsou v daném oboru odborníky. Shrnutí pro politické představitele jsou psána srozumitelně, vypichují nejvýznamnější výstupy studií a také naznačují, kam by se měly napřít síly politiků a proč by měla společnost na poznatky reagovat. Pro stránku www.veronica.cz/klima/ jsou právě taková shrnutí ideálním formátem. V řadě případů pořídil překlad dokumentů přímo Ekologický institut Veronica, jindy se na nich alespoň podílíme. Každá položka, kterou přinášíme, je spojena s krátkým komentářem, který výběr dokumentu zdůvodňuje. To hlavní, v čem by měla stránka pomoci, je vypořádat se s často v českém prostředí slýchanou větou: Vědci se ještě neshodli…

Nuže, na našich stránkách najdete překlady Shrnutí pro politické představitele všech čtyř částí čtvrté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) s názvem Climate Change 2007, české obrázky k nim a unikátní Glosář. První tři části zmíněné zprávy pokrývají kompletní vědecké poznání o klimatické změně do poloviny roku 2006 a byly sestaveny a jejich znění pečlivě prodiskutováno týmem 3 800 vědců, které více než 150 států do IPCC nominovalo. Díly, stejně jako jejich shrnutí nesou názvy: Fyzikální základy, Dopady, adaptace a zranitelnost, Zmírňování změny klimatu. Je cenné, že ona Shrnutí se poprvé v historii IPCC podařilo přeložit do češtiny, a tudíž prolomit další bariéru, která bránila tomu, aby se každý mohl přesvědčit o tom, na čem se vědci shodují. Koho Shrnutí neuspokojí (jsou to totiž velmi hutné informace), ten se může podívat do zprávy kompletní - ovšem jen v angličtině - v naší knihovně nebo na stránkách IPCC (www.ipcc.ch).

Dalším významným dokumentem byla Sternova zpráva hodnotící ekonomické aspekty klimatické změny, zejména náklady na zmírňování a adaptaci. Shrnutí Sternovy studie si opět můžete u nás přečíst v češtině. Zpráva byla publikována v roce 2006, překlad vznikl díky britskému velvyslanectví v České republice v roce následujícím.

Čtěte o klimatu

Po vydání zprávy IPCC v roce 2007 se začínají jedna za druhou objevovat významné studie či vystoupení vědců, kteří dokumentují, jak se vědecké poznání o klimatické změně vyvíjí, a bohužel také to, jak aktuální vývoj a dopady změny klimatu v mnoha směrech již nyní předčily očekávání. Podstatný přelom v dosavadních představách způsobila práce týmu vědců z celého světa vedeného Jamesem Hansenem Cíl pro CO2 - kam má lidstvo směřovat. Prezentaci hlavních výsledků pro členy Kongresu a média z léta 2008 najdete v překladu pod názvem Globální oteplování po dvaceti letech: Body zvratu nadosah. Vyplývá z ní, že bezpečnou koncentraci CO2 v atmosféře, která by zajistila, že celkové oteplení nebude větší než dva stupně, jsme oproti předpokladům IPCC překročili již před 20 lety. Nečekaně rychlé změny dokládá i klimatický tým WWF, který v listopadu 2008 publikoval studii WWF Změna klimatu: rychlejší, silnější, časnější. Dočtete se o tom, co budou klimatické změny znamenat pro evropské ekosystémy. Nedávno, 2. září 2009, se objevila další zpráva z dílny klimatických expertů WWF, zaměřená sice na Arktidu, ale upozorňující na dopady změn pro celý svět. I shrnutí této alarmující studie s názvem Klimatické zpětné vazby v Arktidě: celosvětové důsledky najdete brzy v překladu na našem webu. V prvním hodnocení svého druhu, které zahrnuje osud ledových příkrovů Grónska a Západní Antarktidy do projekcí výšky hladiny moře, dochází studie WWF k závěru, že hladina moře do roku 2100 velmi pravděpodobně stoupne o více než jeden metr - to je více než dvojnásobek hodnoty udávané zprávou Mezivládního panelu pro změnu klimatu z roku 2007, z jejíchž projekcí bylo zvýšení příspěvku ledových příkrovů vyloučeno. S tím spojené zatopení pobřežních oblastí se dotkne více než čtvrtiny světové populace.

Zpráva Právo na rozvoj v klimaticky stísněném světě, na které se podílely organizace EcoEquity a SEI, počítá a zdůvodňuje spravedlivé rozdělení nákladů na ochranu klimatu mezi bohaté a chudé země. Masivní finanční toky i přenos technologií a vědomostí z rozvinutých zemí jsou nezbytné nejen pro ochranu klimatu, ale i pro snížení prudce narůstajícího nebezpečí konfliktů, k nimž už v důsledku dopadů změn klimatu dochází. Tomu se věnuje zpráva Vědeckého poradního výboru spolkové vlády Německa Změna klimatu jako bezpečnostní riziko.

Stránka s překlady (a výše popsané je pouhou ukázkou toho, co všechno na ní najdete) může sloužit nejen jako zdroj informací pro každého občana, ale rovněž pro jednání s komunálními politiky či pro práci učitelů. Využít lze i dalších produktů, které Ekologická poradna Veronica nabízí a na stránce je též najdete. Půjčujeme výstavu Prima klima, nejširší veřejnosti je určen informační text Praktický rádce Evropana - Jak chránit planetu.

Veronica je součástí České klimatické koalice, na jejíchž stránkách www.zmenaklimatu.cz je shromážděno mnoho aktuálních dokumentů, včetně každodenního zpravodajství.

Jak je patrné, není problém se o klimatu dovídat a neměl by tudíž být ani s tím, uvědomit si, jak naléhavá je potřeba klima chránit. A pak se tomu věnovat v každodenním životě.


Autorka je ředitelkou Ekologického institutu Veronica, v roce 1991 zakládala Ekologickou poradnu Veronica, první ekoporadnu v Československu. yvonna.gailly(zavináč)veronica.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu