Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Co s nevítaným hmyzem na zahrádce?


Helena Vlašínová, č. 3/2008, str. 30

Co dělat proti přemnožení mšic

Častým dotazem je, co dělat proti přemnožení mšic. S jejich větším výskytem se setkáváme hlavně při dlouhodobě teplém a suchém počasí. Mšice se při svých výletech orientují hlavně čichem, můžeme jim tedy pořádně „zamotat hlavu“ rozvěšením různých aromatických bylin do větví ohrožených stromů. Hodí se k tomu výborně i vylámané zálistky rajčat nebo svazky máty. Také aromatické rostliny rostoucí v záhonech zeleniny mšice dezorientují. Po postříkání kopřivovou jíchou, doporučovanou přírodními zahradníky a osvědčenou v klášterních zahradách, páchnou rostliny mšicím zřejmě podobně jako nám. I když vědci neprokázali, že by tato „babská“ praktika mšice hubila, kupodivu zabírá. Zřejmě také proto, že jícha obsahuje i látky, působící jako signály ohrožení, které mobilizují obranyschopnost rostlin. Navíc jíchou rostliny posílíme a mšice, stejně jako ostatní „škůdci“, napadají přednostně rostliny oslabené. Hlavní prevencí je proto vyrovnaná a dobrá péče. Pokud chceme přece jen pomoci, můžeme je smýt prudkým proudem vody, mechanicky je odstranit nebo použít postřik z kopřiv, vratiče, kapradin, pelyňku, reveně nebo cibule. Mšice napadají přednostně nevyzrálé letorosty, při nebezpečí jejich zvýšeného výskytu můžeme takové zranitelné letorosty nebo vrcholky rostlin (například bobu zahradního) sami preventivně odstranit. Mšice mají tolik přirozených nepřátel, že si s jejich výskytem nemusíme dělat starosti. Mnoho dravých konzumentů mšic najdeme na černém bezu, můžeme si je setřást a přenést i na pokojové rostliny.

Co s nevítanými mravenci

I když lesní mravenci jsou chránění a svou dravostí by byli na naší zahradě přínosem, jejich menší příbuzní, kteří si s oblibou zakládají mraveniště na nejnevhodnějších místech, jsou spíše nevítanými hosty. Navíc někteří z nich mají podivnou chovatelskou zálibu, která nás zpravidla moc nenadchne. Chovají si totiž mšice, protože s oblibou mlsají medovici, kterou mšice uvolňují na listy. Mravenci roznášejí mšice hlavně na ovocné stromy a růže a ukryti v puklinách kůry pak čekají na svoji pochoutku. Svoje „stádečko“ udatně brání před dravým hmyzem, nezaleknou se ani slunéček nebo škvorů.

Takže co s nimi? Zapomeňte na různé hubicí přípravky a zkuste využít selský rozum. Nevítané mraveniště zaklopte větším kameninovým květináčem. Mravenci se do něj ochotně přestěhují a vy je klidně přenesete jinam (dříve se k tomuto účelu používaly morkové kosti nebo zvířecí lebky). Pokud nechcete, aby se na místo nastěhovali noví, posypte bývalé mraveniště nějakou aromatickou bylinou nebo ji na to místo přímo zasaďte. Výborná je levandule, listy pelyňku brotanu, kterému se dříve s úctou říkalo „boží dřevec“, nebo listy kopretiny vratiče. Tyto byliny odpudí i moly ze šatníku, blechy z psího nebo kočičího pelíšku, čmelíky z hnízd slepic i zavíječe ze spíže. Mravencům, kteří se orientují čichem, znemožní aromatické byliny najít pachové stopy jejich druhů a způsobí jim totální dezorientaci. Proti mravencům na ovocných dřevinách můžeme sice použít i lepové pásy, ale na těch uvízne i mnoho druhů hmyzích pomocníků. Preventivně je dobré pěstovat v okolí stromů a keřů aromatické byliny, vedle růží se osvědčila levandule, kolem ovocných stromů hlavně lichořeřišnice. Také zavěšení voňavých bylinek (například routy nebo máty) do větví mravence odpuzuje, vhodný je i mulč z listů rajčat, případně i kapradí.

Jak na květopasy

Květopas jahodníkový působí v poslední době uvadání jahodových poupat, protože do nich klade svá vajíčka a nabodává stonky. Odpudí ho mulčování kapradím a zálivka čajem z vratiče. Vratičem bychom měli polévat půdu i rostliny po sklizni, aby se larvičky nevylíhly. Uschlá poupata je dobré odstranit a spálit.

Ani květopasy, kteří způsobují červivost ovoce, nevidíme na zahradě rádi. A přece, podle úsloví, že „všechno zlé je i k něčemu dobré“, květopasi pomáhají nám i stromům! Tito malí nosatci totiž osvobozují strom od nadbytečných plodů. Kdyby všechny dozrály, strom by spotřeboval příliš mnoho energie, což by ho oslabilo a ohrozilo sklizeň v příštím roce. Zkušený zahradník raději probírá plody sám, ale dovedete si jistě představit, co to dá práce. A ti drobní broučci nám ji ušetří. Navíc si dovedou vybrat ty nejslabší plody. Ze země je pak můžeme posbírat a odstranit. Květopasů bude příští rok i tak dost.

A ještě obaleči

Pořád je co se učit. Ani při výskytu obalečů (jabloňového, švestkového) nemusíme hned propadat panice. O většinu z nich se postarají jejich přirození nepřátelé (ptáci, netopýři, škvoři, draví brouci, roupci, zlatoočka, lumíci a pavouci), pro které jsou larvy přezimující za kůrou ovocných stromů důležitým zdrojem potravy v zimním období.

Jistě je těch nevítaných hmyzáčků více, o dalších se dozvíte v knize Zdravá zahrada (ERA 2006), ze které jsem ukázky pro inspiraci vybrala a kde najdete i stručný návod k přípravě bylinných výtažků. Abecedu dobrých rad pro zdravou zahradu můžete najít také na www.veronica.cz/abeceda.

Helena Vlašínová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu