Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

(Ne)možnosti účasti veřejnosti


Hana Chalupská, Miroslav Patrik, č. 4/2005, str. 25

Zapojení veřejnosti do rozhodování veřejné správy, zejména pak do rozhodování o stavbách, územních plánech nebo koncepcích, které mohou ovlivnit životní prostředí, není v České republice patrně považováno za potřebné a konstruktivní. Svědčí o tom například zpráva Zeleného kruhu z letošního roku, která hodnotí naplňování Aarhuské úmluvy, rovněž studie o mýtech při zapojování veřejnosti, vydaná Centrem pro komunitní práci (CpKP), dále pak každodenní zkušenosti pracovníků Ekologického právního servisu a Ekologické poradny Veronica.

Zelený kruh například zjistil, že Česká republika Aarhuskou úmluvu sice ratifikovala, ale její naplňování je otázkou daleké budoucnosti. CpKP zase uvádí tři důvody, proč úřady účast občanů na rozhodování odmítají: a) „je to drahé“, b) „trvá to příliš dlouho“ a c) „zvyšuje to společenský odpor vůči plánovanému záměru“. Moderní environmentální politika přitom vnímá účast veřejnosti jako jeden z nástrojů, kterým lze hájit právo na příznivé životní prostředí.

Aarhuská úmluva

…nestanovuje jednotný vzorec pro zapojení veřejnosti, ale požaduje účinné oznamování a přiměřené poskytování potřebných informací, zavedení vhodných postupů pro zapojení veřejnosti do rozhodování, zohledňování jejích připomínek a právní ochranu v oblasti životního prostředí. V České republice byla ratifikována 6. července 2004. V české legislativě se ustanovení úmluvy promítla do řady zákonů, které dávají veřejnosti možnost:

  • stát se plnoprávnými účastníky řízení (v řízeních podle zákona o ochraně přírody a krajiny, o posuzování vlivů na životní prostředí, o vodách a o integrované prevenci)
  • podávat připomínky (v rámci tvorby územních plánů, v procesech posuzování vlivu na životní prostředí, vydávání povolení k jednotlivým formám geneticky modifikovaných organismů a projednávání bezpečnostních a havarijních plánů)
  • požadovat informace o životním prostředí
  • svobodného přístupu k informacím

Pomůže nám ESPOO?

Ekologický institut Veronica se v loňském roce stal partnerem projektu „Strategie realizace Espoo-konvence (úmluva o hodnocení vlivu na životní prostředí přesahující státní hranice byla Českou republikou ratifikována 26. února 2001) a Aarhuské úmluvy - nadnárodní účast veřejnosti“. Zástupkyně institutu se zúčastnily šesti diskusí, které probíhaly mezi českými a rakouskými občanskými sdruženími, ministerstvy životního prostředí a investory a upozornily na řadu nedořešených problémů, na chybějící informace na obou stranách hranic, na nedostatečné propojení odpovídajících struktur apod.

Za český neziskový sektor informovaly rakouskou stranu Ekologický právní servis. Děti Země a Veronica. Je zajímavé, že názory a zkušenosti rakouských a českých občanských sdružení vyvolaly mnohdy nesouhlasné reakce ostatních účastníků setkání, zejména zástupců veřejné správy.

Přesto se nakonec podařilo sestavit přehled konkrétních opatření, která by měla být na obou stranách hranice akceptována s cílem zlepšit postavení a účast veřejnosti při projednávání staveb. územních plánů a koncepcí, které mohou ovlivnit životní prostředí v obou zemích. Výstupem byl podpis protokolu s doporučeními, která by měla vést ke zlepšení pozice veřejnosti při rozhodovacích procesech. Dokument podepsal 14. dubna 2005 v Mistelbachu za Ministerstvo životního prostředí České republiky RNDr. Miroslav Rokos, za Úřad dolnorakouské zemské vlády vedoucí oddělení ekologického práva Dr. Gottfried Krasa a za Úřad hornorakouské zemské vlády vedoucí oddělení ekologického práva Dr. Dieter Goppold. Realizace těchto závazků je však na dobrovolné vůli obou stran a některé formulace jsou v protokolu uvedeny v méně razantní verzi, než neziskový sektor požadoval.

Mezi nejvýznamnější doporučení protokolu patří:

  1. uzavření bilaterálních dohod a vytvoření bilaterální pracovní skupiny
  2. včasné poskytování překladů všech dokumentů
  3. aktivní informování veřejnosti - internet, lokální časopisy
  4. čtivost a srozumitelnost odborných dokumentací
  5. osvojení principů Aarhuské konvence na všech úrovních
  6. optimalizace doby veřejných projednání
  7. otevřenost, čestnost, transparentnost všech procesů
  8. možnost odvolání se proti stanovisku EIA atd.

Od loňského května u nás platí novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí s popisem přeshraničního procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Není ale zřejmé, v jakém případě má Ministerstvo životního prostředí toto posuzování zahájit - chybí jednoznačná a transparentní kritéria. Rozhodnutí je totiž jen v pravomoci ministerstva, popř. dle dohody s příslušným státem. Veřejnost ovšem nemá žádnou možnost toto rozhodnutí ovlivnit nebo se proti němu odvolat.

Pohledy zdola

Veronica navázala na výše uvedené aktivity projektem Účast veřejnosti při posuzování projektů s přeshraničním vlivem na životní prostředí. Projekt vznikl za finanční podpory EU - CBC Phare 2003. Kromě vytvoření internetových stránek k tématu uspořádala Veronica setkání občanských sdružení 19. června v Břeclavi-Poštorné. Sešli se zde zástupkyně a zástupci občanských sdružení, která vznikla jako reakce proti plánované výstavbě komunikací R43 a R52. Obě rychlostní komunikace probíhají severojižním směrem, přičemž R52 by měla vyřešit propojení mezi Brnem a Vídní. Jihomoravský kraj schválil variantu trasy přes Pohořelice a Mikulov s tím, že bude rozšířena stávající komunikace včetně úseku hráze přes Novomlýnské nádrže. Místní občanská sdružení se soustřeďují právě na zabránění výstavbě této komunikace pod Pálavou.

Výsledkem setkání pak bylo předání zkušeností občanských sdružení z jednání s veřejnou správou, a to dobrých (například znojemské občanské sdružení Obchvat prezentovalo svůj úspěšný postup proti realizaci obchvatu města přes cca 1 000 zahrad) i špatných (rychlostní komunikace R52 a R43).

Christian Schröfel rovněž objasnil aktuální situaci dopravní politiky Dolního Rakouska. Kromě navázání úzkých kontaktů se sdružení v závěru shodla na společném postupu v rámci schvalování Územní prognózy Břeclavska a na nezbytnosti dalšího setkání letos na podzim. Ekologický institut Veronica uspořádá toto setkání a kromě občanských sdružení obou států zapojí do diskuse k aktuálním tématům i státní správu, popřípadě krajskou samosprávu.

Hana Chalupská, Miroslav Patrik

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu