Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Najít si svou komunitu. Naděje drobného hospodaření u nás


Miloslava Kettnerová, č. 5/2012, str. 10-11
Zemědělství podporované místní komunitou je snad jednou z cest vedoucích ze zemědělsko-potravinářsko-obchodnické mašinerie. V tzv. komunitou podporovaném zemědělství si totiž nekupujete hrušky nebo jablka, ale podporujete zemědělské hospodaření se všemi jeho přínosy pro společnost a krajinu. V ČR je komunitou podporované zemědělství zatím téměř neznámé, letos se ale situace začala nadějně měnit.

Už to dorazilo i k nám

Myšlenku KPZ u nás začal před několika lety rozšiřovat Jan Valeška z PRO-BIO Ligy a během posledních několika let sdružení uspořádalo řadu seminářů na toto téma i se zahraničními hosty. Díky mezinárodnímu projektu se také několik zájemců z ČR mohlo podívat, jak KPZ funguje např. ve Francii, Anglii nebo Rakousku.

V začátku se myšlenka setkávala s velkou nedůvěrou. I přesto před třemi lety vznikla první komunita Podporujme svého sedláka, kterou založila PRO-BIO LIGA společně s ekologickým pěstitelem zeleniny Karlem Tachecím z Budyně nad Ohří. Dnes je v komunitě zapojeno na šedesát rodin a kromě zeleniny dodávají další dva sedláci mléko, mléčné výrobky a vejce. Funguje to docela jednoduše: spotřebitelé si předplácejí své bedýnky předem a v jeden určený den v týdnu si chodí svůj podíl vyzvedávat do Toulcova dvora v Praze-Hostivaři. Sedláci nejvíce oceňují, že mají zajištěný pravidelný odběr po celou sezonu za dobrou cenu a zaplaceno předem. Podílníci zase oceňují čerstvost, znalost původu potravin a také cenu bioprodukce, která je nižší než v obchodech.

Zlomový rok 2012

Nějakou dobu se zdálo, že KPZ u nás bude jen záležitostí skupinky alternativních Pražanů, ale letos jako by se něco zlomilo a ve velmi krátkém čase vzniklo hned několik projektů a další se plánují. Čím to je? Osobně se domnívám, že roste počet lidí, kterým nevyhovuje kvalita běžně dostupných potravin ani další okolnosti nakupování. Snad díky tomu lépe chápou, co KPZ přináší. I sedláci mají nyní o něco větší zájem zkusit uplatnit svou produkci touto cestou.

Dvě nové KPZ v Brně a Kopřivnici jsou založeny na velmi podobných základech jako komunita Podporujme svého sedláka. Spočívají na provázání tří skupin: zemědělce, spotřebitele a nezávislého zprostředkovatele a iniciátora. Brněnská KPZ vznikla na popud Ekologického institutu Veronica ve spolupráci s ekozemědělci Pospíšilovými z Vysočiny. V letošním roce se do této KPZ zapojilo na dvacet pět podílníků, kteří si každé úterý vyzvedávají svůj podíl v Brně. V Kopřivnici letos vznikla komunita kolem hospodářství Šelongových, a to díky aktivitám Aleny Malíkové z PRO-BIO, regionální centrum Moravská brána, které se navíc podařilo do iniciativ spojených s nákupem lokálních potravin zapojit přímo město Kopřivnici.

Jaké si to uděláš, takové to máš

Zásadou KPZ je vzájemná domluva všech účastníků, což přirozeně zakládá prostor pro tvůrčí přístup a uplatnění vlastních představ. Ukázkou toho, že v KPZ se fantazii meze nekladou, je vznikající komunitní zahrada ve Středoklukách nedaleko Prahy. Zahradu zakládá občanské sdružení KomPot, což znamená komunitní potraviny. Na začátku nestojí tak jako v ostatních českých KPZkách iniciativní organizace, spotřebitelé a zaběhnuté hospodářství. Zde se naopak sešlo několik lidí s podobnými myšlenkami a experimentu naklonění majitelé jednoho pole.

Začala vznikat komunita a od jara letošního roku se postupně buduje na 6 tis. m2 zcela nové hospodářství. V plánu je pěstovat zeleninu pro přibližně 40-50 podílníků. Prostředky na vybudování hospodářství vynakládají sami členové sdružení, tedy lidé, kteří chtějí záměr podpořit nebo odebírat zeleninu. Na pozemku také vznikne menší přírodní zahrada, která bude místem k odpočinku a prostorem pro setkávání.

Jaké jsou motivace lidí pro zapojení do KPZ? Překvapivě velmi pestré. Často slýchávám o potřebě zajistit si zdroj kvalitních potravin a mít možnost ovlivnit, co a jak je produkováno a prodáváno. Častým důvodem jsou obavy ze závislosti na obchodních řetězcích. Rodiče s dětmi chtějí mít možnost ukázat jim, kde a jak se bere jídlo. Dokládá to konstatování jedné maminky z vesnice nedaleko Prahy, která se stala členkou KomPotu: „Moje děti ani nevědí, na čem rostou rajčata…!“ Lidé uvažují i o širších souvislostech a chtějí podpořit drobné hospodaření šetrné ke krajině.

Komunita je naděje

KomPot zakládá zahradu na poli, které patří mé rodině, která se po přerušení tradice v době komunismu k hospodaření nevrátila. Zůstala nám pole a pocit, že by se mělo dělat něco víc než jen podepsat nájemní smlouvu se zemědělským družstvem. Jenže jak začít jen tak hospodařit bez zázemí, bez velkých strojů a know-how na polnostech rozesetých ve čtyřech katastrech? Když jsem se poprvé dozvěděla o KPZ, napadlo mne, že by to mohla být cesta. Pustit se do hospodaření s více lidmi! O rok později už byl na světě KomPot a na poli mé rodiny už se to hemžilo pracanty a sázela se první zelenina.

Možná je u nás více podobných příběhů rodin, jejichž sedlácká duše zůstává „uspána“, protože hospodařit v malém je dnes pouze pro nejsilnější povahy. Pro „spící“ sedláky a pro ty malé, kteří u nás ještě jsou, je tu možná nová šance: najít si svou komunitu.


Ing. Miloslava Kettnerová (1983) se v PROBIO Lize věnuje osvětě v oblasti environmentálně šetrné spotřeby potravin, na Bioinstitutu pracuje jako koordinátorka České technologické platformy pro ekologické zemědělství. Je iniciátorkou sdružení KomPot a komunitní zahrady ve Středoklukách, mila(zavináč)biospotrebitel.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu