Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Letošní otazníky kolem havranů


Karel Hudec, č. 1/2012, str. 28

Pravidelně mezi polovicí října a polovicí března zimují na jižní Moravě desetitisíce havranů, někdy se jejich počet odhaduje až přes sto tisíc. Jako výrazně společenští ptáci se zdržují po celou dobu v hejnech, ojediněle přeletující havrani většinou hledají vlastní hejno. Denní režim zimních hejn byl až do letošní zimy po desetiletí zcela pravidelný: odpoledne odlétaly proudy havranů k Židlochovicím, ráno zase obráceným směrem. V Knížecím lese u Židlochovic totiž po dlouhá desetiletí bývalo jejich hromadné nocoviště. Společnost jim dělají, v daleko menším počtu, ale mnohem slyšitelněji, kavky a sem tam i vrány šedé. O tomto ustáleném stereotypu chování existují různé publikované práce, počínající již rokem 1907 (viz též Veronica č. 6/2006, s. 24 a č. 1/2008, s. 26).

V posledních dnech listopadu a začátku prosince se však zcela obrátil směr přeletů, čehož si povšimli i mnozí občané zejména v jižních částech Brna. Ráno havrani odletovali od města, tedy k jihu, naopak odpoledne i velké proudy havranů směřovaly k městu. Nakonec se ukázalo, že desetitisíce havranů nocují v lese na stráni nad Svratkou proti Riviéře v Brně-Pisárkách. Jejich nápadná odpolední shromáždění upoutávala pozornost velkého počtu občanů. Mezi tato místa patřily zejména okraje Pisárecké kotliny - jižní svahy Žlutého kopce (Stránice), západní svah Špilberku a Červený kopec po Bosonohy. Odtud havrani postupně přelétali i na Výstaviště a zvláště působivý pohled byl na černou střechu pavilonu Z. Se setměním zalétl mrak havranů na vlastní nocoviště. A tak tomu bylo až do čtvrtka 26. ledna. Ten den na nocovišti nic, ale mrak havranů přilétl za tmy a zůstal přes noc na stromech v parčících podél Vídeňské ulice mezi Ústředním hřbitovem a Starým Brnem. Druhý večer nic, ale v Knížecím lese, mezitím úplně prázdném, začaly znovu nocovat tisíce havranů. Jejich počet se postupně zvyšoval, takže nyní tam zřejmě opět nocují všichni brněnští havrani. Jakékoliv vysvětlení těchto nápadných změn, týkajících se desetitisíců ptáků, zatím chybí.

Karel Hudec
ornitolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu