Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Co jeden požár vzal i dal


Olga Lepšová-Skácelová, č. 5/2012, str. 27

V zahrádkářské kolonii v Brně na Kraví hoře loni v srpnu hořelo. To není tak výjimečné, čas od času se to stává. Ať už nedbalý domácí, či nezvaný návštěvník, někdy cigaretu nebo vařič neuhlídá. Tentokrát vyhořely dvě spolkové chaty přes uličku, nikoliv zanedbané, ale čerstvě opravené, vybavené, uklizené. Ohořely společné třešňové stromy a popelem lehly i dřevěné suché záchody, svědkové skromných zakladatelských časů. Při pohledu na požářiště se kolemjdoucím vnucovala myšlenka o „akci na klíč“ s poselstvím „odejděte“. Stalo se tak totiž v čase podání námitky proti novému územnímu plánu města Brna, tak snad ani části obyvatel kolonie nemůžeme vyčítat paranoidní smýšlení.

Pro obnovu spolkových chat a pokračování života v kolonii se hodí pohádkový příměr „po mrtvé a živé vodě mladší a krásnější“ či „jako Fénix z popela“. Pachatel (ať již úmyslný, či náhodný) nevnesl mezi osadníky beznaděj, ale naopak oživení. Se sousedy se začali zdravit a mluvit i ti, kteří doposud hleděli jen do svých záhonů. Incident se strefil do doby, kdy v kolonii už dávno nehospodaří pár desítek dožívajících důchodců, jak se snaží brněnskému veřejnému mínění podsouvat developeři. Kolonie žije a zmlazuje se přirozenou obnovou. Samovolně se zde vyvinulo to nejvzácnější: společenství lidí původně cizích, kteří mají podobného koníčka a rádi si vzájemně poradí, nebo aspoň popovídají. I pomůžou, a tohle je specifikem Kraví hory II. „Hospodářuje“ tu táta mladé rodiny a bere za svou i výpomoc babičkám, kterým občas síly nestačí. Nejen proto, aby kolonie byla v pořádku. Má ty staroušky rád. Pomoc starším jako součást života odkouká i zahrádkářský potěr, kterého se tu s přirozenou generační obměnou motá pořád víc. V posledních letech se mění i struktura kolonie: mezi zahrádkami se záhony podle lineálů jsou vmezeřeny „babičkovské“ zahrádky, jaké známe z dětství, zahrádky rodin s malými dětmi s trávníky a zahrady nakročené k přírodnímu typu, které už od jara dávají úrodu ze samovýsevu.

Jak to všechno souvisí s požárem? Pokud nebyl náhodný, můžeme zde spatřovat pozitivní účinek „managementu žehem“ na fungování zahrádkářské komunity.

Olga Skácelová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu