Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

Hansenova kostka


Jan Labohý, č. 5/2012, str. 32

Poprvé se sešel tzv. Zelený klimatický fond, který by měl shromažďovat příspěvky ekonomicky vyspělých zemí určené na projekty, které rozvojovým zemím pomůžou v boji proti změnám klimatu. Ačkoliv je fond prozatím prázdný, je nutné správně nastavit mechanismy jeho fungování, aby byly prostředky využívány smysluplně. Do roku 2020 by tímto fondem mělo protéct až sto miliard dolarů.

Podle výzkumu Carbon Disclosure Project (CDP) dochází stále k nárůstu podílu firem, které berou vážně problém změny klimatu. Dle čerstvě vydané studie 78 % z největších světových firem bere změnu klimatu jako součást svých podnikatelských strategií. Je tedy možné očekávat další tlak z komerčního sektoru na vlády a mezinárodní vyjednávání.

— 

Důsledky změny klimatu jsou v posledních desetiletích horší, než se předpokládalo. K takovým výsledkům se dopracoval tým Jamese Hansena z Kolumbijské univerzity v New Yorku na základě nové analýzy teplot z celého světa za posledních šedesát let. Vlna veder v Rusku roku 2010 nebo loňské katastrofické sucho v Texasu jsou tak podle vědců nejen příkladem možných změn budoucích, ale jsou již přímo způsobeny změnou klimatu. S tím, jak rostou průměrné světové teploty, stávají se častějšími i neobvyklé výkyvy počasí.

Tento trend popisuje Hansen na příkladu hrací kostky. Zatímco dříve měla kostka dvě pole pro teplé počasí, dvě pro normální a dvě pro studené, dnes je na kostce více teplých polí na místo těch normálních. Zvyšuje se tak pravděpodobnost, že padne nadprůměrně teplé počasí.

Tomu odpovídá i chování arktického ledovce. Vzhledem k rostoucím teplotám v Arktidě přes léto odtává více ledu, než v zimě stihne namrznout. Jeden z největších světových odborníků na ledovce, profesor Peter Wadhams z univerzity v Cambridge, předpokládá, že do čtyř let může v letním období dojít až k úplnému rozpuštění arktického ledovce.

Špatnou zprávou v tomto ohledu je, že čím dál častější předpovědi tohoto typu začínají vést k nárůstu podpory metod geoinženýrství. Tedy snahám o cílené zásahy do ekosystémů - masivní vypouštění aerosolů do horních vrstev atmosféry, umísťování odrazných zařízení na oběžnou dráhu či přimíchávání železa do oceánů. Doufejme, že se podobné zásahy nepodaří prosadit.

Jan Labohý

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu