Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Kochánov


Tomáš Görner, č. 6/2008, s. 22-23

Kochánov, který se nachází v jižní polovině okresu Klatovy, byl vyhlášen v roce 1985 jako oblast klidu, v roce 1994 získal statut přírodního parku. Patří k větším přírodním parkům v naší republice, jeho rozloha činí přibližně 82 km2. Nezahrnuje sice žádné zvláště chráněné území, ale celou jižní hranicí sousedí s CHKO Šumava, v délce necelých 0,5 km se dokonce dotýká přímo hranice NP Šumava a společně s nimi je součástí Evropsky významné lokality Šumava. Typickou krajinu šumavského podhůří utvářejí rozsáhlé lesní celky a pastviny zhruba v prostoru Javorná - Čachrov - Nemilkov - Červené Dvorce - Hartmanice.

Geologie a geomorfologie

Většina území je řazena do geomorfologického celku Svatoborská vrchovina ve střední části Šumavského podhůří. Jedná se o členitou vrchovinu tvořenou převážně z injikovaných rud moldanubika s vložkami žilných porfyrů, amfibolitů, kvarcitů a krystalinických vápenců. Jihozápadní část území, kde několik vrcholků dosahuje téměř tisíce metrů, patří již do komplexu Šumavských plání. Tzv. Kochánovské pláně jsou plochou hornatinou tvořenou z dvojslídných pararul moldanubika a biotitických žul a granodioritů moldanubického plutonu. Zde se také nachází nejvyšší bod přírodního parku, Kochánovský vrch (1 004 m).

Vodstvo

Do oblasti přírodního parku spadá horní tok říčky Ostružné s malebným kaňonovitým údolím. Její krása a množství pstruhů okouzlily i Jana Wericha, který si zde na konci 30. let postavil chatu. Nachází se, stejně jako nedaleký hrad Velhartice, přibližně 2 km od hranic přírodního parku.

Mezi další významnější toky PP Kochánov patří Volšovka, Kepelský potok a část řeky Otavy, která vytváří jeho východní hranici. Na březích je možné objevit četná sejpová pole (sejpy jsou hromady vyrýžovaného písku), která zde zbyla jako pozůstatky po rýžování zlata. Dnes jsou zarostlá převážně lužními porosty s řadou chráněných druhů rostlin.

Fauna a flóra

Ze zvířat se kromě běžných druhů v jihozápadní části vyskytuje jelení zvěř, občas se objeví tetřev, při hranicích s PR Kepelské mokřady žije např. čolek horský. Lesy jsou tvořeny převážně smrkovými monokulturami s malými ostrůvky původních bukových porostů. V západní části parku se nacházejí květnaté a druhově velmi pestré louky (z běžných druhů např. třezalka tečkovaná, kopretina irkutská, zvonek rozkladitý či knotovka červená). Na podmáčených loukách u hranic s CHKO se vzácně vyskytují některé orchideje (prstnatec májový, běloprstka bělavá).

Využití území

Území mimo lesní plochy dominuje zejména zemědělství, v intenzivněji využívané východní části převládají pole, v západní části se zvyšuje podíl lesů a namísto orné půdy se objevují pastviny se stády ovcí a krav. Zde se také začíná rozvíjet agroturistika, na několika farmách je možné se ubytovat, nakoupit zemědělské produkty z farmy nebo si např. prohlédnout expozici zemědělského nářadí z počátku 20. století.

Vývoj osídlení dokládají zbytky gotické tvrze ze 14. století a gotický kostel svatého Václava v obci Čachrov, kostel sv. Petra a Pavla v Petrovicích u Sušice ze 13. století či barokní zámek ze 17. století v osadě Dolejší Těšov.

Farmářská stezka

Jednou z možností, jak se blíže seznámit s krásami tohoto přírodního parku, je absolvovat tzv. Farmářskou stezku. Jedná se o okružní cyklostezku (22 km), která postupně prochází vesnicemi Keply, Kochánov, Rovná, Vojetice, Petrovice u Sušice, Jiřičná, Vlastějov, Hořejší a Dolejší Těšov a Mochov. Cykloturisté zvyklí na poklidné šlapání na rovinatých šumavských pláních zde budou muset předvést větší sportovní výkon, protože tato stezka je stejná jako celý přírodní park, a sice pestrá a členitá. Rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším bodem na trase je větší než 400 metrů. Trasu lze doporučit i turistům bez kol, pěšky se převýšení lépe překoná, navíc si lze při chůzi lépe vychutnat výhledy do širokého okolí.

Jako výchozí bod trasy lze zvolit např. parkoviště u bývalé Staré huti, což je nejvyšší bod na stezce (cca 960 m) a v těchto místech se přírodní park dotýká přímo hranic NP Šumava. Odtud se turisté vydají malý kousek severním směrem po silnici, po jejich levé straně se již v prostoru CHKO nachází přírodní rezervace Kepelské mokřady, která byla vyhlášena v roce 1995 a dnes má plochu 10,59 ha, a PR Zhůřská pláň (vyhlášena 1999, rozloha 131,5 ha). Těsně před osadou Keply se otevře pohled na podmáčenou louku s ostrůvky březin, kde lze při odbočení ze silnice nalézt mimo bíle kvetoucích suchopýrů také ojedinělé exempláře prstnatce májového, na sušších místech prhu arniku, v porostech bříz pak husté koberce přesliček, připomínající miniaturu třetihorního pralesa.

V osadě Keply stával dříve barokní statek, ze kterého se zachovaly pouze zbytky zdiva. V 15. a 16. století zde také fungovaly dvě skelné hutě. V druhé polovině 20. století byly Keply jedním ze vstupních bodů do vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda. Pro tento prostor platil nejen běžný vojenský režim, ale vzhledem ke střežené blízké hranici bylo území ještě pod přísnějším dozorem a prakticky zcela vylidněno. Keply měly zároveň představovat budoucí typ socialistické vesnice. Pro všechny obyvatele se postavil jeden velký vícepodlažní dům. V roce 1991 byl vojenský újezd zrušen a celá oblast se otevřela možnosti normálního vývoje, který je spojen zejména s cestovním ruchem.

Přibližně 1,5 km od této osady bývala královácká rychta Kochánov, nazývaná podle Králováků, svobodných šumavských osadníků německého původu, kteří od 12. století střežili hranici a zemské stezky. Dnes v těchto místech stojí poslední dvě dochovaná umrlčí prkna v této oblasti. Dokládají velmi starý zvyk související s drsnou šumavskou zimou a izolovaností místních obyvatel. Když během dlouhé a tuhé zimy někdo v rodině zemřel, nebylo možné jej kvůli zmrzlé půdě pochovat do země, a proto byl až do pohřbu položen na prkně se třemi vyřezanými kříži. Prkno bylo po pohřbu vyzdobeno, opatřeno údaji o zesnulém a vystaveno poblíž samoty.

Mimochodem, správní území Kochánova, které bylo tvořeno několika vesničkami a samotami v okolí, mělo v době největšího rozkvětu (30. léta 20. stol.) přes 500 stálých obyvatel! Po druhé světové válce byl kraj vlivem odsunu Němců zcela vylidněn. V 50. letech zde žilo již jen 50 obyvatel, sčítání v roce 1991 uvádí jen jednoho stálého obyvatele. Koncem 20. století se tato část přírodního parku opět zalidňuje, většina obcí má však převážně rekreační charakter.

Vyhlídka od Horního Kochánova nabízí krásné výhledy na velkou část přírodního parku, za příznivých podmínek je možné na horizontu zpozorovat i pásmo Brd. O něco níže v údolí stojí Zajíčkova kaple, kde se každý rok v květnu koná tradiční církevní pouť. V nedaleké osadě Rovná je možné se pokochat pohledem na jednu z nejzachovalejších roubenek Šumavy. U vísky Vojetice lze spatřit dnes již historické pasti na chytání vlků (tzv. „vlčí jámy“). Jedná se o válcovité útvary široké asi 1,5 m a hluboké kolem 4 metrů, vyzděné kameny. Na celé stezce si přijdou na své také milovníci starých a památných stromů, raritou stezky je modřínová alej u Mochova, některé stromy jsou více než 180 let staré, což je v takových drsných horských podmínkách ojedinělostí.

Závěrem

Existence PP Kochánov je tak trochu skryta ve stínu jeho známějších a rozlehlejších „kolegů“, NP a CHKO Šumava. Proto se zde setkáte jen s minimem návštěvníků, přitom příroda zejména jihozápadní části území si v ničem nezadá se sousedními zvláště chráněnými územími.


Mgr. Tomáš Gorner - AOPK ČR Praha, Odbor obecné ochrany přírody a krajiny

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu