Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Jak se (u nás) žije čápům černým


František Pojer, č. 6/2012, str. 18-19
Čápi černí v současnosti nejsou příliš velkou vzácností, i když teprve před 60 lety bylo nalezeno v Čechách jejich první hnízdo (1952 Krkonoše). V minulosti byli zřejmě pronásledováni a jako cenná trofej vycpáváni. V první polovině 20. století přežívalo několik posledních párů v lužních lesích na jižní Moravě a teprve po druhé světové válce se začali na naše území znovu šířit přes Moravu ze severovýchodu, pravděpodobně hlavně z Polska. Od nás pokračovali směrem na západ, jejich šíření dále postupuje do jihozápadního Německa, Belgie, Lucemburska a Francie.
Hnízdo čápa černého je mohutná stavba.  Toto je zajímavé svým umístěním na topolu osice (u nás častěji bývá na buku, smrku, borovici  či dubu). Foto Zdeněk Patzelt
Hnízdo čápa černého je mohutná stavba. Toto je zajímavé svým umístěním na topolu osice (u nás častěji bývá na buku, smrku, borovici či dubu). Foto Zdeněk Patzelt

Žijí nenápadně

Čápi černí žijí velmi nenápadně. První zprávy o nových hnízdech pocházejí od lesníků, protože hnízdí vysoko na mohutných stromech v klidných a odlehlých místech hluboko v lesích. Lesy musí být přiměřeně rozsáhlé (alespoň 500-1000 ha) s výskytem zachovalých porostů starších 80-100 let a nejlépe s přirozeným druhovým složením dřevin. Někde si čápi oblíbili především buky, známe však hnízda i na dubu, borovici, modřínu nebo jiných druzích, výjimečně u nás hnízdí na skalách (např. v národním parku České Švýcarsko). V širším okolí hnízdní lokality do vzdálenosti 5-10 km (tedy také v okolní nelesní krajině) musí být dostupná potrava, především drobné ryby v potocích a mělčinách rybníků a vodních nádrží.

Odhaduje se, že dnes v České republice hnízdí 300-400 párů, ale počítačové modely naznačují, že to může být i více, možná až kolem 600 párů. Pro srovnání: čápů bílých máme na našem území asi 800-900 hnízdních párů. S přibývající početností čápů černých se však začínají objevovat hnízda i poměrně blízko lidských sídel, vzácně zahnízdí i ve stromořadí nebo břehovém porostu potoka. Vysvětluje se to vyčerpáním vhodných lokalit v daném území, příčinou může být i postupné přizpůsobování čápů černých životu blíže lidem. Obecnější biologickou podstatou bude poměrně velká přizpůsobivost druhu a schopnost udržet se i v odlišných prostředích (např. v některých bezlesých částech Mongolska hnízdí výhradně v otevřené krajině na skalách v blízkosti větších zarybněných řek).

V posledních letech se pomocí označování mláďat plastovými odečítacími kroužky (jedinečný alfanumerický kód pro každého jedince je čitelný dalekohledem na větší vzdálenost) podařilo zjistit mnohé z jejich života. Více než 50 % čápů se usadí do 50 km od místa narození a v dalších letech se vracejí do stejných nebo sousedních hnízd. Například u Dobříše úspěšně hnízdili na jednom stromě nepřetržitě 20 let. Menší část dospívajících čápů, asi 12 %, se naopak usídlí více než 400 km daleko od rodného hnízda. Právě tito ptáci rozšiřují hnízdní areál a obsazují vzdálená nová místa ve vhodném prostředí. Pozorování kroužkovaných ptáků v jednom případě ukázalo postupně dokonce tři generace - čáp označený počátkem 90. let jako mládě na hnízdě na Křivoklátsku v dospělosti opakovaně hnízdil na Strakonicku v jižních Čechách a jedno z jeho mláďat se posléze usídlilo v Třemšínských Brdech na Příbramsku, kde hnízdí dosud. Jeho potomek byl v letošním roce nalezen hnízdící opět o něco jižněji.

Pokud mají někteří jedinci štěstí a dost zkušeností, mohou se dožít více než 10 let. U nás byl letos potvrzen nejstarší kroužkovaný čáp, kterému bylo 18 let (označen v roce 1994). Nejčastější zjištěné stáří hnízdících kroužkovaných čápů je 3-6 let.

Čapí odysea

Čáp černý je přísně tažným ptákem. Není proto divu, že byl jedním z prvních druhů, k jehož výzkumu bylo použito vysílačů - a úplně poprvé v ČR byli čápi černí sledováni tzv. satelitní telemetrií, tedy pomocí umělých družic Země. V roce 1995 v projektu Africká odysea organizovaném Českým rozhlasem první čápi černí putovali s batůžkem na zádech do zimovišť v Africe. Jejich sledování probíhalo i v několika dalších letech a hlavním výsledkem bylo zmapování čapích zimovišť v pásu subsaharské Afriky od Senegalu na západě až po Etiopii na východě. Potvrdilo se, že podobně jako na hnízda u nás se v následujících letech vracejí na stejná africká zimoviště - s nadsázkou zimují „na stejné palmě“. V některých takových místech zimování evropských čápů černých byla později zřízena chráněná území.

Protože čáp černý vyhledává ke hnízdění nejzachovalejší části krajiny s nadprůměrnou kvalitou přírodního prostředí, lze tento druh využít k hodnocení kvality životního prostředí. Čáp černý je zvláště chráněným druhem podle naší i evropské legislativy. Obdobně jako jinde v Evropské unii byly u nás pro čápa černého vymezeny tzv. ptačí oblasti. Je jich celkem šest a slouží přednostně ochraně tohoto druhu. Je chráněn i dalšími mezinárodními úmluvami a dohodami (např. Bernská, Bonnská, CITES, AEWA). Z hlediska ochrany přírody je považován za vlajkový a podle mého názoru je rovněž deštníkovým druhem. Je totiž dostatečně charismatický a oblíbený a ochranářská opatření v jeho prospěch mohou současně chránit i jiné necílové druhy nebo jejich společenstva (jedná se zejména o lesní a vodní přírodní stanoviště). Je zařazen i v Červeném seznamu. Od roku 1993 se konají mezinárodní setkání, která velmi přispívají k poznání biologie a ekologie tohoto druhu. V pořadí šestá konference třinácti zemí se konala letos v září ve Francii.

Kde se líbí českým čápům

V chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervaci Křivoklátsko (630 km2) bylo v roce 1958 nalezeno první hnízdo v českém vnitrozemí, v posledních letech zde pravidelně hnízdí 8-10 párů. Vyhodnocení 32 prokázaných hnízd z let 1958-2011, na nichž se za uvedené období uskutečnilo více než 100 hnízdění, potvrdilo přednostní usazování čápů černých v první a druhé zóně ochrany přírody, včetně národních přírodních rezervací. V jádrové části biosférické rezervace bylo umístěno 31 hnízd. Většina (21) hnízd byla přitom obsazována opakovaně 2-10 let, některá i déle.

Obdobně v lesích Brdské vrchoviny byl potvrzen „čapí“ výběr přírodovědně nejhodnotnějších lokalit. V jihozápadní části, kde jsou zbytky starších bučin zachovány v maloplošných zvláště chráněných územích, bylo z 8 těchto území obsazeno čápem černým 5, v některých rezervacích zde hnízdí opakovaně a dlouhodobě (více než 10 let).

Dokládají to i první hnízdění v západní části Čech v 60. letech minulého století - hnízda byla naprosto pravidelně umísťována v ekologicky nejcennějších místech (Šumava - Stožec, Novohradské hory - Žofín, Český les - Diana), odkud se čápi posléze šířili do okolí. Závislost na území se zachovalou přírodou s vysokou biodiverzitou však platí pouze do doby naplnění kapacity prostředí. Poté mohou čápi obsazovat i méně hodnotná území.


Čáp černý

je jen o málo menší než jeho blízký příbuzný čáp bílý. Je celý leskle černý, a jen prsa a břicho má bílé, zobák a nohy jsou v dospělosti červené. V letu má natažený krk, ale protože drží hlavu a krk níže, jeví se pozorovateli jako trochu hrbatý (viz třeba znak národního parku Podyjí). Nejčastěji vyvádí tři mláďata, a populace se tedy zvětšuje jen pomalu. Nové poznatky přinese již třetí celostátní sčítání hnízdících párů, které proběhne v roce 2014 ve spolupráci s Lesy ČR, jejichž údaje jsou vždy významnou částí výsledků.


RNDr. František Pojer (1955) je poradcem ředitele AOPK ČR. Ve volném čase se zabývá sledováním čápů černých, organizuje jejich kroužkování v ČR. V rámci projektů Českého rozhlasu se zúčastnil expedic za čápy do Afriky i na Sibiř a do Mongolska, frantisek.pojer(zavináč)nature.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu