Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Pozor, špačci!


Karel Hudec, č. 1/2013, s. 19

Lišky na vinici nevadí, ale špačci moc. Není to jen dojem postižených jihomoravských vinařů, ale dávno známá skutečnost. I když se jistě špačci koncem léta živili na vinohradech odjakživa, k současné situaci došlo zřejmě souběhem aspoň tří činitelů. Jedním z nich je průmyslové vinohradnictví, kdy vinice souvisle zabírají velké plochy krajiny. Druhým pak kulturní vzestup projevující se ochranou přírody. V druhé polovině 19. století se začalo v celé Evropě s ochranou ptactva především hromadným vyvěšováním ptačích budek. Byla to odpověď na zemědělské a zejména lesní hospodářství, likvidující staré stromy s dutinami sloužícími jako hnízdiště pro některé ptáky považované za užitečné. Zhotovování umělých hnízdních dutin pro ptáky bylo známo již dříve, ale pro populaci ptáků to mělo spíš záporný význam - mladí byli vhodným zdrojem živočišných bílkovin pro majitele budek. S ochranou mladých až do vylétnutí z hnízda se situace změnila. A nalákat špačky na zahnízdění v budce s dostatečným otvorem není dodnes žádný problém. Třetím činitelem je sociálnost špačků. Pokud mají dostatek dutin, hnízdí v koloniích, při návratu ze zimovišť a po vyhnízdění nocují na společných nocovištích a na zimovištích tvoří obrovské mraky až statisíců jedinců, přelévajících se složitým manévrováním s hukotem křídel dokud nezapadnou do rákosin či korun stromů.

Špačci se ovšem neživí jen vinným hroznem. Zjara hledají různé drobné živé organismy v půdě, zejména na loukách, přičemž nejraději mají larvy tiplic. Občas přeletují v řídkém hejnu nevysoko sem a tam - to chytají rojící se mravence. Ale již dozrávající třešně vedou hejna špačků do korun stromů, třešněmi krmí i mláďata v hnízdě. Pak se potloukají po různých potravních zdrojích, než od srpna začnou uzrávat rané odrůdy vína. Což u nás vede k jejich soustředění především na jižní Moravě, kde je na rybnících i dostatek rákosin pro nocování. Skvělý život, nebýt lidských zásahů, které mají špačky do vinic nepustit.

K tomu účelu se používalo nebo přinejmenším zkoušelo mnoho způsobů. Prvním byli hlídači na vinicích, kteří plašili do vinohradu zapadající špačky vším možným. Opticky to byli různí strašáci, včetně lidských postav podobných bezdomovcům, často i mrtví špačci, pověšení na tyčích nad vinohradem. Spojeno to mnohdy bylo s plašením křikem, bubnováním, řinčením plechů, střelbou. O střelbu přímo do hejn špačků se dodnes vedou spory mezi vinaři a ochranou přírody, včetně zákonných norem. Nejčastějším způsobem plašení byl však jen samotný hluk. Z něho pak v rámci úspor lidské síly byly vyvinuty automaty, jako například nádoby s karbolem, do nichž pravidelně kapala voda, což při dostatečném zvýšení tlaku v nádobě vedlo k pravidelným výbuchům. Další fází byla modernizace plašení hlasitou reprodukcí naříkavých hlasů chyceného špačka. V poslední době se v Rakousku u Neziderského jezera používají modely letadel přeletující nad vinicemi. Zde (a patrně nejen zde) je nevýhodou nepřetržitý lomoz, který může působit i na jiné ptáky v bezprostředně sousedícím národním parku a jistě i na místní obyvatele. Technické řešení se hledalo například i pro odplašování ptáků na letištích, ale nakonec to skončilo zaměstnáním sokolníků. U vinohradů je zatím používána jediná metoda: zasíťování vinných keřů. Sítě z umělých hmot nejsou příliš nákladné, vyžadují však pečlivé osazení a kontrolu, což není zadarmo.

Podobné potíže jsou se špačky na zimovištích kolem Středozemního moře, kde dozrávají olivy a počet zimujících špačků je mnohem větší - na některých nocovištích šlo až o milionová hejna. Zkoušely se tu dokonce i tak kruté způsoby ochrany jako sypání kontaktních jedů na ptáky na nocovištích. Problém v současnosti představují také nocoviště špačků ve městech, a to nejen na stromech, ale i na budovách. Tento způsob nocování vznikl jako hromadný jev teprve ve 20. století a některá města se špačky svádějí tuhé boje. U nás se zatím špačci takto nocovat neodvážili, i když hromadné nocování v rákosinách nebo na stromech uprostřed velkoměst je známé. Zajímavý je například pohled na hejno špačků přeletujících před zapadnutím za večerního šera nad rákosinou U Červeného mlýna v Brně kolem osvětlených reklamních tabulí sousedícího hypermarketu.

Zda se mimo zasíťování vinohradu nalezne účinný prostředek proti špačkům, je těžké předpovědět. Podobně jako vždy si však ptáci (nejen špačci) na podobné způsoby zvyknou, pokud jim nenastane zřetelná a adresná újma. V každém případě se u nás dnes nedoporučuje vyvěšování budek pro špačky (s otvorem o průměru asi 5 cm). Ovšem snížení početnosti pozdně letní špaččí populace není jen náš problém - přes naše území táhnou ptáci od Běloruska a Polska mimo pobřeží Baltu. A tak zatím patrně nezbývá než souboj s hejny špačků na jednotlivých vinicích každoročně opakovat.


Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc., (1927) se jako ornitolog celoživotně zabývá ekologií ptáků, karelhudec(zavináč)seznam.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu