Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Námluvy s duší vína


Pavel Klvač, č. 1/2013, s. 30

Hamvas, B.: Filosofie vína. Průvodce po Onom světě. Malvern, Praha 2008, 95 s.

Žádný z několika drobných rodinných vinařů, které znám tak nějak blíže, toho o víně moc nenamluví. Snad o jeho výrobě a práci ve vinohradě. To ano. V pití vína jsem samouk. Až na výjimky mě zajímá, co piji. Rád podnikám cesty na jih, s vínem a za vínem. Těším se ze vzácných chvil spojených s pitím vína v krajích jeho vzniku - portského v Portu, šampaňského v Champagne, tokajského v Tokaji. Chuť vína má vlastní mluvu. Většinou bloudím bez překladatele. Nějaká ta knížka občas přijde vhod.

Filosofie vína maďarského filozofa a esejisty Bély Hamvase rozhodně není pokusem spoutat duši vína do filozofických konstrukcí a kategorií, porozumět této tekutině ve všedním přízemním smyslu tohoto slova. „Je apologií vzácných, slavnostních chvil života, jakými jsou uvolnění, hry a bezstarostný jas. Je to svět dionýsovského, středozemního opojení, napůl bdělé a napůl snové meditace v srpnovém odpoledni pod ořechem, v altánku vedle včelína, čistá záře Orfeova.“ (Antal Dúl)

Hamvasova metafyzika vína začíná pojednáním o „světě úst“, jejichž zakoušení světa je bezprostřednější, než je tomu u abstraktnějších smyslových orgánů, například očí: „poznat pravou povahu věci mohu jen tehdy, když ji ochutnám“. Témata dalších autorových úvah nám naznačí následující letmý výčet názvů kapitol: Pohár vína: salto mortale atheismu; Odbočka eschatologická; Víno a idyla; Hrozny, víno, drahokam a žena; Kdy pít a kdy nepít? Na poslední položenou otázku filozof odpovídá: „Pití vína řídí se jediným zákonem: kdykoliv, kdekoliv, jakkoliv. Vážné roční době, vážnému člověku a vážnému národu dostačuje.“

V závěrečné modlitbě je nabídnuto poučení, plynoucí z anatomie opojení: „Opojení je stav, který o mnoho převyšuje všední rozum, neboť je počátkem vlastní bdělosti. Počátkem všeho, co je v životě krásné, slavné, vážné, zábavné a čisté. Ono je tou nejvyšší střízlivostí. Je totiž střízlivostí skutečnou.“ V Hamvasově rozjímání je i dost myšlenek, kterým nerozumím. Začítám se do něj opakovaně, dosud však vždy „nasucho“. A to bude zřejmě ta chyba.

Pavel Klvač

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu