Čtení na tyto dny

Rok plný dnů

Na patách naděje
Léto.
Léto, které nevyšlo.

Proč skřivanům se hrdlo zadrhlo?
Kdo připínal torzům křídla motýlí?
A kdo byl smyčcem bez houslí?
Na minutovou ručičku lákali
jsme čas.

Je večer. Vysoký až k svítání.
Zbrojíř naděje.
Večer, kdy úzkost taje v dým
a z popele, co po pastýřských
ohních zbyl,
vzlétl jestřáb, sivý pták,
nesmrtelnou perutí.
Nad hory, nad doly.

Zlatem harfy odlétalo léto
a duše svlékala se
pro budoucí dny,
pro světlo nepodpírané berlemi.

(Vít Obrtel)

 

Doporučujeme ke čtení

Příčiny ubývání opylovatelů v krajině

Jaromír Čížek, č. 3/2020, s. 2-4

Tvorba regionálních lučních směsí

Ivana Jongepierová, č. 3/2020, s. 8-9

Doufám v objevování stále nových krajin svého srdce

Jan Lepš, č. 3/2020, s. 30-31, pro předplatitele

Jan Lacina výtvarník

Ivo Dostál, č. 3/2020, s. 36-37, pro předplatitele

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

Průvodce květenou Znojemska


Antonín Buček, č. 2/2013, s. 41

Fiala, L., Vymazalová, H.: Za rostlinami na Znojemsku. Sursum, Tišnov 2012. 394 s.

K putování za rostlinami vyzývá sličná příručka určená širokému okruhu zájemců o přírodu.

V první části je představeno 30 vybraných botanicky zajímavých lokalit okresu Znojmo. Každé jsou věnovány dvě strany, obsahující mapu širšího okolí, základní popis lokality s přehledem zajímavých druhů rostlin a fotografii vystihující krajinný ráz území. Většina z vybraných lokalit je součástí sítě zvláště chráněných území, převážně se jedná o přírodní památky (např. Cínová hora, Mandloňová mez, Losolosy, Skalky, Žleby), nebo přírodní rezervace (Bílý kříž, Kadov, Na Kocourkách). Jako národní přírodní památka jsou chráněny Miroslavské kopce, součástí národní přírodní rezervace Krumlovsko-rokytenské slepence je lokalita Pod Floriánkem. Dvě vybrané lokality - Pod Hraběcí horou a Popické vřesoviště - leží na východním okraji národního parku (NP) Podyjí. Další botanicky velmi zajímavé lokality NP Podyjí (např. Braitava, Býčí skála, Ledové sluje, Kozí stezky, Liščí skála, Ostroh, Vraní skála) tu nebyly představeny, neboť nejsou veřejnosti přístupné. Pracovníci Správy NP Podyjí by se měli zamyslet nad tím, jakou formou umožnit milovníkům přírody soustavné poznání významných botanických lokalit na celém území NP.

Ve druhé části příručky je představeno 301 druhů rostlin. Každému je věnována jedna strana s barevnou fotografií, popisem charakteristických znaků (stonek, listy, květy, plody), s údaji o prostředí, ve kterém roste, a s informací, jde-li o druh chráněný. Cenné jsou originální údaje o době kvetení vycházející z dlouhodobého pozorování autorů na Znojemsku. Závěrem jsou uvedeny příklady lokalit, kde se druh vyskytuje. Určení druhu usnadňuje to, že rostliny jsou v příručce sestaveny do šesti skupin odlišených barevným pruhem především podle barvy květů.

Zdařilou a nápaditě uspořádanou publikaci lze všem doporučit.

Antonín Buček

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu