Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

Motýlek smrtihlav


Tomáš Mazáč, č. 5/2008, str. 22

Uměny Petra Nikla

„Nad ránem / domů do Dejvic“ pěje svým neodolatelným, naléhavým hlasem Radúza v jednom ze svých nesmrtelných songů. Přiznám se, že o této městské čtvrti pražské neměl jsem až do onoho pondělka na sklonku letošního léta, kdy jsem se tam měl setkat s Petrem Niklem, žádnou přesnější představu. Itinerář děl jasně: ze stanice metra Hradčanská autobusem č. 131 na zastávku U Matěje a pokračovat pěšky asi 700 metrů směrem k bytu Petra Nikla. Konečně jsme na místě, pán domu nás vede do prvního patra. Marně bychom zde hledali bohémský nelad vlastní tolika uměleckým domácnostem, a těm výtvarným zvlášť. Naklizeno. Obrazy, loutky, masky, knížky, vše ve vzorném pořádku otevřené našemu úžasu. Sám Petr Nikl je muž jemného měkkého hlasu, nesmělý, zdálo by se. Ale když se nahlas rozhovoří (anebo rozezpívá), veškerá nesmělost je tatam. Je zvláštní Petra Nikla poslouchat, je zvláštní si s ním vyprávět, je to jak vyšívat křížkovým stehem anebo stavět katedrálu. Každé jeho slovo je plastické, má svůj čas, svou chvíli pod nebem. Vzpomíná na rodiče, oba úspěšné výtvarníky, kteří jej k ničemu nenutili, jen pomáhali, když viděli skutečný zájem, komentuje svoje všestranné tvůrčí aktivity, jeho slova a slůvka se lehounce, neslyšně vznášejí jsouce podobny lišaji smrtihlavovi, jehož se Petr Nikl nebojí, protože je to jenom motýlek…

Slohy s kresbami. Kreslíř Petr Nikl vytváří své květiny, housenky, motýly, netopýry a subtilní rostlinné ornamenty, jež by v dnešní tetovací době slušely každé krásné ženě…

Slohy s grafikami. Grafik Petr Nikl a jeho jemné a vždy jakoby zastřené mezzotinty, náročné hlubotiskové grafické techniky obdobných námětů…

Autorské knihy. Básník a spisovatel Petr Nikl si sám ilustruje a graficky pojednává své knížky určené převážně dětem, nicméně s přesahem do světa dospělých, vznikají tak knihy autorské,  knížky z jedné ruky nesoucí nezaměnitelnou pečeť svého tvůrce…

Knižní ilustrace. Ilustrátor Petr Nikl obrazově doprovází: Šťastného prince Oscara Wilda, Čtveráka Kacafírka, Korále okolo hrdla Marcely Mikuláškové a další. Vždy se jedná nejen o obrazový doprovod, ale i o poetickou interpretaci daného literárního textu.

Petr Nikl zpívá vlastní hudební skladby se svými texty. Je to další článek v jeho monumentálním tvůrčím řetězci, další jeho hravost. Své písně-básně vydává na cédečkách, jejichž originální adjustáž je rovněž jeho dílem. Tak se z obalu na kompaktní disk může stát například maska. Nekonečná kreativita jediného lidského srdce…

Niklova mnohostranná tvůrčí osobnost stojí také za naší národní prezentací na světové výstavě EXPO 05 v Japonsku (Aichi). Miliony návštěvníků se zapojily do interaktivní hudební hry. Škoda, že tento výjimečný netoliko hudební fenomén nakonec nebyl přenesen zpět do Česka.

Petr Nikl loutkář. Tato poloha Petra Nikla je mně pohříchu známa nejméně. Pravda, něco jsem viděl v televizi, ale to není ono. Doposud jsem neměl to štěstí být přítomen na některém z Niklových loutkářských představení - happeningů. Jsem však přesvědčen, že loutkové divadlo dělá Petr Nikl se stejným nasazením, se stejnou vášní pro hru, ostatně jako všechny ostatní obory své mnohostranné a bohaté tvůrčí práce. (Sám nemá rád moderní slovo multimediální, dávaje přednost jeho českému ekvivalentu víceoborový.)

Na náš dotaz, kterak se snoubí jeho introvertní povaha s extrovertním vystupováním na veřejnosti, Petr Nikl odpovídá, že když před lidmi zpívá, potřebuje k tomu vždy něco mít, čepici, masku…, zkrátka a dobře cokoliv, co dokáže proměnit hudební vystoupení na performanci. A vrozený ostych je překonán.

Obrazy Petra Nikla. Visí všude kolem nás. Mají v sobě tolik poezie, že jsou zároveň básněmi. Křehkost, jemnost, hebkost, stačí jen nepatrně fouknout a zmizí, odlétnou. Zde se ocitáme u svrchovaného tajemství rozsáhlé Niklovy tvorby. Tajemství - arcanum, bez něho neexistuje umění, bez něho ztrácí náš život smysl. A ještě něco: Petr Nikl si uchoval dětskou duši v tom nejkrásnějším smyslu tohoto slova. Dětskou duši s její bezelstností, schopností údivu, citlivostí…

V klidu letošního léta, v jeho zamlklosti a nevýslovné pomalosti si prohlížíme Niklovy obrazy. Jsou krásné a v kontextu Niklova díla nepochybně důležité. A přece nelze říci, že je Petr Nikl především malířem. Rovnoměrně se noří do řek svých mnoha talentů, aniž by cokoliv ze své tvůrčí práce jednoznačně upřednostňoval.

Radost. Z každé čárky na obraze, z každé kresby, knížky je cítit radost. Nikoli těžkomyslnost, ale radost. Petr Nikl rozdává svým dílem, veškerými jeho končinami radost. Slyšíte: Ra-do-st!
 

Báseň pro Petra Nikla

V krabičce úsvitu
plešaté slunce

v krabičce se sirkami
dnes hoří

tramvaj jede po ledu
a cinká

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu