|
Vstup pro předplatitele: |
Do dlaní jako do džbánku
po matce a otci
nabíráš studánku
dnů a nocí
Ve džbánku dlaní
máš jako v hrsti nebe
Otec s matkou ti brání
prsty propustit sebe
Nebe ze země jsi zvedla
Není v tom div a je
Blesky strhují sedla
z hor nad krajem
Od vršků usýchají jedle
a všelicos nás trápí
jak soumrak lesů v sedlech
Napij se z dlaní Napij
(Jindřich Zogata)
O památníku posledního vlka na Vysočině napsal kdysi zoolog Správy CHKO Žďárské vrchy Pavel Eleder. Byl to vlastně objevný článek - pomník byl zapomenutý v lesním porostu mimo cesty. Nalézt ho podle popsaného situování u přírodní památky (PP) Vlčí kámen u Lísku znamenalo prolézat ostružiním a křovinami kolem oploceného zbytku starého bukového porostu. Ale po dvou letech (rozumí se jedno hledání v jednom roce) a korespondenci s Pavlem Elederem se pomník v ochranném pásmu PP podařilo nalézt.
Nález byl podnětem k založení Prvního Evropského Neregistrovaného Nevládního Nezávislého Dobrovolného Vzájemně Prospěšného Občanského Kruhu Přátel Restaurací A Nových Památek Se Sídlem V Brně. Čtyřčlenný kruh si vzal na starost zpřístupnění pomníku a jeho doplnění. Snahy narazily samozřejmě na běžné potíže, nicméně právě před deseti lety, 11. května 2003, byl pomník ve stejném stavu, v jakém byl i předtím, slavnostně předán veřejnosti. Byl jen doplněn dvěma obrázky na sousedících bucích, jeden jako památník starého myslivce Marzika, který vlka zastřelil, druhý jako památník Staré myslivecké, paní Marzikové. Na nedaleké lesní cestě pak byla umístěna směrovka s vyobrazením vlka a pohyblivou šipkou, která ukázala poutníkovi cestu k pomníku.
V následujících letech vyznačil Klub českých turistů cestu k pomníku odbočkou z nedaleké značené turistické cesty. Značení však mělo dva důsledky. Zaprvé zařazení cesty do map a vyšší návštěvnost pomníku, zadruhé opakované snímání a odnášení - vulgo ukradení - obou památníků a jejich trvalé nahrazování. Naštěstí sám pomník je natolik těžký, že odnesení se zatím ukázalo jako nemožné. Možné ale je, že se bude měnit jeho název: věda zjistila, že to asi nebyl poslední vlk na Vysočině… Nicméně kdo chce vidět pomník, raději co nejdřív.
A pokud již jsme u pomníku posledního vlka. Celá oblast Českého lesa mezi Novým Městem na Moravě a Jimramovem je protkána zajímavými pomníky - krejčího usmýkaného Švédy, umrzlého dřevorubce, zastřeleného hajného (nebo pytláka) a zejména památníkem tří srnců na místě, kde tehdejší majitel panství, hrabě Vladimír Mitrovský, v roce 1840 skolil tři srnce jednou ranou! Náš kruh pak doplnil povětšině nekrofilní pomníky ještě o pomník neznámého zajíce a pomník broučků. Ten se mezitím již ocitl na mapách a je z něho krásný pozitivní výhled na Jimramov, rodiště Jana Karafiáta.
Karel Hudec