Čtení na tyto dny

Říční hrnek

Říční hrnek
jsme našli
v osikovém břehu
Ptáci z něho pili
ryby z něho pily

Ptáci, laně a filozofové
ale snad nebude hned nejhůř

v důvěřivém kruhu
čistá vodo
mít tě blízko
být ti blízko
by mi pro začátek
stačilo 

(Jiřina Salaquardová)

 

Doporučujeme ke čtení

Šumava vítězná

Václav Cílek, Jan Dvořák, č. 1/2019, s. 2-4

Sucho jako šance pro naše potoky a řeky?

Petr Pařil, č. 1/2019, s. 5-9, pro předplatitele

Chvála kulhavého poutníka

Vladimír Just, č. 1/2019, s. 20-22, pro předplatitele

Vcházení do obrazů IV – Bohdan Lacina

Jan Lacina, č. 1/2019, s. 30-33, pro předplatitele

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Zahrady s plaketou


Veronika Fišerová, č. 6/2011, str. 13

V Ekologické poradně Veronica se už dvacet let setkáváme s lidmi nejrůznějšího druhu. Chodí sem studenti pro materiály na referát, maminky s kočárky pro mošty i naštvaní místní lidé pro rady k (ne)kácení stromů. Každé druhé úterý v měsíci pak přichází skupinka, která se uchýlí do podkroví a probírá zelené hnojení, semenaření a mulčování. Umělá hnojiva, pesticidy a rašelina se tu nenosí, místo toho se řeč točí kolem vysazování rostlin do smíšených kultur, lákání přirozených hmyzích nepřátel škůdců a kolem netradičních odrůd zeleniny. Vítejte na Setkání přátel přírodních zahrad - dnes už ale zdaleka nejde jen o těchto pár zasvěcených lidí.

Z podhoubí přírodních zahradníků kolem Heleny a Mojmíra Vlašínových vznikla v roce 2009 naše spoluúčast v mezinárodním projektu Přírodní zahrady bez hranic. Rakušané nás učí a inspirují, jak si považovat zahrad obhospodařovaných bez chemie a dělat jim reklamu. Přírodní zahrady totiž podobně jako třeba biobedýnky začaly být trochu módou: pozorovat a napodobovat přírodu je zajímavé a kreativní, v dnešní době dokonce nové a originální. Volně žijící zvířata jsou zábavou pro děti a ideální je, když se ještě k tomu na zahradě moc nenadřete a můžete tam odpočívat v houpací síti ve stínu starých ovocných stromů. Zahradní architekti čelí požadavkům na navrhování přírodních zahrad a zdá se jim správné, že takové zahrady nejde navrhnout do posledního puntíku - vycházejí z dlouhodobé všímavosti vůči místu a z citlivého vztahu mezi člověkem - majitelem a divokou faunou a flórou, která si kromě člověka dělá na pozemek také nárok.

Rozhodli jsme se doplnit služby zahradních architektů a ve dvacátý rok existence Ekologické poradny Veronica jsme posílili zahradní poradenství - nejen u stolu, ale i na zahradě se nás můžete zeptat jak na mšice a dřepčíky, co vedle čeho sázet a čím hnojit. Zodpověděli jsme tak několik stovek zahradních dotazů, které se kromě našeho webu postupně objevují třeba v časopise Naše krásná zahrada. Na co se lidé nejčastěji ptají? Trvalkou mezi dotazy jsou slimáci a jiní škůdci, ale i jak na novém pozemku začít zahradničit a kde sehnat různé druhy méně známých rostlin.

Uspořádali jsme také několik dvoudenních seminářů s exkurzí do Rakouska pro plný autobus lidí. Zjistili jsme na nich, že české přírodní zahrady jsou mnohem více poznamenané permakulturou než rakouské, kde jejich majitelé vyznávají spíše upravený okrasný styl. V zemi proslulé permakulturním sedlákem Seppem Holzerem se to možná zdá nečekané, ale přírodní zahrady jsou v Dolním Rakousku projekt zasahující mnohem více střední proud obyvatel, kdežto u nás se zájem šíří hlavně mezi lidmi smýšlejícími alternativně o celém svém životním stylu. Rakouská zkušenost ovšem napovídá, že na zahradě nemusí být džungle, aby byla přírodní, že trávník se může sekat a zelenina může být v řádku, i když práce to dá bez chemie o něco víc.

Podle rakouského vzoru jsme letos na dvou zahradních slavnostech udělili celkem 35 plaket přírodním zahradám v Jihomoravském kraji - jak soukromým, tak veřejným (oceněné přírodní zahrady najdete na www.veronica.cz/ekomapa). Zpočátku se nám zdálo, že pověsit si na svou zahradu plaketu bude věc, o kterou lidi nebudou stát - že berou svoje zahradničení jaksi samozřejmě. Nicméně se ukázalo, že plaketa funguje jako závazek se o přírodní zahrady hloub zajímat a navíc umí zvýšit prestiž zahrady u sousedů a příbuzných! Jak ohodnotila jedna z čerstvých držitelek plakety: „Opět jsme získali chuť pracovat na zahradě s větším úsilím a nasazením. Tato práce nás baví, občas ale i unavuje, a sobota prožitá na Rozmarýnku při udílení plaket nás s manželem znovu posilnila a motivovala. Manžela myslím tím, že spoustu věcí lze udělat, vytvořit a mají svůj opodstatněný důvod, a mě tím, že manžel najednou s více věcmi souhlasí a dokonce je navrhuje… Prostě jsem nadšená!“

A navrch jsme prodali desítky přírodnězahradních knih a nepočítaně semínek. Český knižní trh (časově v souladu s naší propagací přírodních zahrad) se začal rozrůstat o netradiční tituly, takže stačí zajít do běžného knihkupectví, abyste našli knihu „Ekozahrady“ Jaroslava Svobody, nebo Zahrádkářovu čítanku o biodynamickém pěstování podle antroposofa Rudolfa Steinera. Nejsou to povzbudivé zprávy?

Veronika Fišerová
Ekologický institut Veronica

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu