Čtení na tyto dny

* * *

nad polem křičí skřivánek
opřený křídlem o vánek
ve mně se dějí zázraky
a za stolem z vrásek
vychází souhvězdí dobrého údělu
pod kterým si dnes ustelu
když hluboká studna nebe
neprozradí ani co by stálo
za tichý neklid

(Michal Stránský) 

 

Doporučujeme ke čtení

Kůrovec – nechtěný škůdce nebo přirozená součást našich lesů?

Josef Kašák, Jiří Foit, Petr Martinek, č. 3/2019, s. 2-5, pro předplatitele

Lesnická ekonomika více méně pod politickým tlakem

Róbert Babuka, č. 3/2019, s. 6-7, pro předplatitele

Mezi špičkami ledovců

Ema Wayan Danielová, č. 3/2019, s. 29

Babylonské zmatení jazyků

David Veselý, č. 3/2019, s. 36

Jaké bude bývat počasí?

Jan Hollan, č. 2/2019, s. 2-3

Stromy a voda

Radek Pokorný, č. 2/2019, s. 5-6, pro předplatitele

Zeleň a klima města

Jaroslav Rožnovský, Petr Salaš, č. 2/2019, s. 18-20, pro předplatitele

Stromy jako biotopy

Libor Sedláček, č. 2/2019, s. 21-24, pro předplatitele

Řeka Mohelnice a její přírodní charakteristika


Václav Průcha, č. 5/2013, s. 55

Protáhlé povodí řeky Mohelnice se nachází v centrální části Moravskoslezských Beskyd, která je vybudována flyšovými komplexy, má velmi pestrý reliéf. Nejvýše položeným bodem pohoří je Lysá hora s výškou 1 323 m n.m. Většina zdejších toků má svou pramennou oblast v nadmořské výšce 800-900 m. Dešťové srážky se řadí svými ročními úhrny mezi nejvyšší v České republice. V kombinaci s málo propustným podložím a vegetačním krytem způsobují vysoké povodňové odtoky. Malá retenční schopnost území vede k vysoké rozkolísanosti průtoků. Poměr minimálních průtoků k průměrným a k maximálním činí až 0,03 : 1 : 160, poměr minimálních a maximálních je tedy 1 : 5 333. Značný podélný sklon beskydských toků způsobuje, že povodňové průtoky mají velkou rychlost, a tím i obrovskou kinetickou energii, která se vybíjí podélnou i příčnou erozí a odnosem splavenin. V důsledku toho je přirozené říční koryto velmi široké a nestabilní.

Flyšové komplexy Moravskoslezských Beskyd se vyznačují orientovaným střídáním pruhů odolnějších pískovců a méně odolných sedimentů, zvláště břidlic. Nejodolnější vůči zvětrávání a odnosu jsou střední vrstvy godulské s pískovcovými 1-2 m mocnými lavicemi. Svrchní oddíl godulských vrstev je se středními vrstvami spojen pozvolným přechodem: typické pro svrchní vrstvy godulské je zmenšení mocnosti pískovců na lavice 5-15cm a zvětšení obsahu břidlic. Pramenná oblast Mohelnice spadá právě do území jejich výchozů.

Tok Mohelnice je částí říční sítě Lysohorské hornatiny. Pramení v oblasti hory Obidová v nadmořské výšce 718 m. Její délka je 12,9 km a ve výšce 409 m n.m. se vlévá na katastru obce Vyšní Lhoty zleva do řeky Morávka. Plocha povodí řeky Mohelnice činí 40,572 km2. Má charakter horské bystřiny, což se projevuje v nízké teplotě vody, a proto se v zimním období na řece často vytvářejí ledové jevy.

V podloží řeky Mohelnice převládají břidlice a pískovce godulského souvrství, které vytvářejí časté štěrkové lavice a náplavové kužely. Pramenná oblast řeky je charakterizována rašelinnými loukami (sihly). Horní tok se postupně rozšiřuje až do šířky jednoho metru, silně meandruje a jsou na něm četné přírodní splávky a na svazích údolí, kterým protéká, i kamenná moře. Střední tok Mohelnice je nejvýraznějším úsekem řeky - vyznačuje se rozmanitostí tvarů. Má přirozený charakter, je málo dotčen lidskými zásahy. Mění se charakter říčního dna i břehů. V maximální možné míře se zde můžeme setkat s vystupujícím skalním podložím dna i břehů. Na svém středním toku se řeka rozšiřuje, její průměrná šíře se pohybuje kolem osmi metrů. Dolní tok má nížinný charakter s širokou údolní nivou a nízkými břehy. Je ale hodně ovlivněn zásahy člověka. Nalézáme zde dvě základní skupiny tvarů. Převládají vysoké umělé stupně (většinou vyšší než 1 m) budované z kamene a betonu. Většina z nich je však porušena velkými povodněmi v roce 1997 a 2007. Na celém úseku dolního toku je jich 21. Pod porušenými stupni se nacházejí místy až 2,5 metru hluboké prohlubně způsobené povodněmi, zejména tou z roku 1997. V korytě řeky tak lze vidět i původní splávky a též narušení staré regulace břehů. Šířka řečiště zde dosahuje až 22 metrů. Na obou březích jsou tu postaveny četné chaty. V tomto úseku není řeka příliš vodnatá, málo vody je zde především o prázdninách a v září.

Ichtyocenóza řeky Mohelnice je tvořena čtyřmi druhy ryb: pstruhem potočním, pstruhem duhovým, lipanem podhorním, vrankou pruhoploutvou a ojediněle se vyskytujícím sivenem americkým. Řeka má po celém toku typické pstruhové společenstvo tvořené druhy, jako jsou pstruh potoční a vranka pruhoploutvá. Řeka není vhodná pro obsazování sivenem americkým, který má stejnou dobu tření jako pstruh potoční, a může tak dojít ke křížení a vzniku neplodné tzv. tygrovité ryby. Taktéž se domnívám, že do řeky Mohelnice by měli být vysazováni pstruzi duhoví uvážlivě, i když jsou prvotřídní sportovní rybou. Lipan podhorní se objevoval jen sporadicky na soutoku řek Mohelnice a Morávky. Řeka je obhospodařována Místní organizací Českého rybářského svazu Frýdek-Místek. Je vedena jako pstruhový revír (15 km, 6 ha).

Vodní toky jsou pro krajinu životodárné. Časem mění svou tvářnost, ale jejich význam přetrvává. Tak je tomu i u řeky Mohelnice a jejích přítoků. V minulosti byly pro svou čistotu zdrojem pitné vody zdejších obyvatel, též napajedly pro domácí zvířata i lesní zvěř, ale i stálou nabídkou pro milovníky rybolovu.

S přírodou a rybařením mě seznamovali můj dědeček a otec, oba rybáři, v době, kdy jsem byl ještě malý kluk. Jak ten čas letí - teď už i já leccos pamatuji a snažím se zasvěcovat do rybářských tajů mladší generace. Bydlím u řeky Mohelnice téměř padesát let. Seznamoval jsem se s jejím prostředím a životem ve vodě i na jejích březích. Během dlouhého období jsem měl možnost poznat ji v několika proměnách - v bouřlivých povodních, v letním skoro vyschlém korytě, či skrytou ledovým příkrovem nebo probouzející se na jaře. V každé své proměně je řeka krásná a mám ji rád.

Václav Průcha, Raškovice

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu