Čtení na tyto dny

Pobřeží

Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…

(František Schildberger) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Etnografie bludičky


Pavel Klvač, č. 1/2014, s. 13

Čím by byla tajemná noc bez bludiček? V lidovém vyprávění tyto démonické bytosti často umocňují strach z noční temnoty. Najdeme je po celém území Čech a Moravy. V krajových variantách jsou bludné duše nazývány světýlka, bludná světla, světlonoši ap. Etnografická literatura je popisuje jako duše zemřelých, které nedošly pokoje a bloudí světem do doby, než jim bude odpuštěno. Jako jiní démoni nemají rády všetečnou pozornost a posměch. Mohou též vodit mračna nebo způsobovat průtrž či krupobití. Jelikož pocházejí vesměs z duší zemřelých násilnou smrtí, nekřtěňátek atd., zjevují se nejen v bažinách a na tlejících kmenech, ale i na hrobech. Mohou nabývat podoby modravých plaménků, dětí nebo mužíků s lucerničkami nebo kahánky. Nejčastěji je lze spatřit za temných zimních nocí, o Dušičkách, o adventu.

Pověsti, ve kterých se bludičky vyskytují, jsou hojné ve všech našich krajích. Jedná se o zdaleka nejhojnější démonický motiv ve spojení s bažinou a močálem. V typickém případě světélka sváděla pocestné na scestí, vodila je v kruhu, na okraj močálu ap. Ilustrací nám může být pověst spjatá s „velkými bažinami“ nedaleko Lysé nad Labem: „Večer nad nimi poskakovala světélka, bludičky. Když tam v tu dobu někdo šel, obstoupily jej, zmátly mu cestu a zavedly jej do bažin. Odtud pojmenování Zmatov.“ (Bludičky na Zmatově) Někdy měl tradovaný příběh šťastný konec a člověk si zachránil život jako např. zejbišské děti trhající v lese borůvky (Bludičky a zejbišské děti) nebo vyvázl pouze s újmou na majetku jako sedlák, jemuž světýlka podrásala dva silné tažné voly: „Našel je - podrápané hřbety, sedřené boky, krev z nich tekla. Musel dojít pro řezníka a dát je porazit.“ (Světýlka na Křemelné) Jindy končilo setkání s bludičkami smrtí. Ať už sedláka, který světýlko chytil, že si je prohlédne, a v noci zemřel (Pověsti z Podbrdska), nebo dětí chalupnice z Opelic: „Otevřela dveře a hned se sháněla po dětech. Všechny ležely na posteli - a všechny byly mrtvy. Tak se o ně světýlka postarala.“ (Starostlivá světýlka) Ale abychom byli spravedliví - výjimečně jsou známy i pověsti, kdy světýlko lidem pomohlo: posvítilo ve tmě starým manželům při nakládce převrženého vozu. (Pověsti z Podbrdska)

Pavel Klvač

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu