Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Etnografie bludičky


Pavel Klvač, č. 1/2014, s. 13

Čím by byla tajemná noc bez bludiček? V lidovém vyprávění tyto démonické bytosti často umocňují strach z noční temnoty. Najdeme je po celém území Čech a Moravy. V krajových variantách jsou bludné duše nazývány světýlka, bludná světla, světlonoši ap. Etnografická literatura je popisuje jako duše zemřelých, které nedošly pokoje a bloudí světem do doby, než jim bude odpuštěno. Jako jiní démoni nemají rády všetečnou pozornost a posměch. Mohou též vodit mračna nebo způsobovat průtrž či krupobití. Jelikož pocházejí vesměs z duší zemřelých násilnou smrtí, nekřtěňátek atd., zjevují se nejen v bažinách a na tlejících kmenech, ale i na hrobech. Mohou nabývat podoby modravých plaménků, dětí nebo mužíků s lucerničkami nebo kahánky. Nejčastěji je lze spatřit za temných zimních nocí, o Dušičkách, o adventu.

Pověsti, ve kterých se bludičky vyskytují, jsou hojné ve všech našich krajích. Jedná se o zdaleka nejhojnější démonický motiv ve spojení s bažinou a močálem. V typickém případě světélka sváděla pocestné na scestí, vodila je v kruhu, na okraj močálu ap. Ilustrací nám může být pověst spjatá s „velkými bažinami“ nedaleko Lysé nad Labem: „Večer nad nimi poskakovala světélka, bludičky. Když tam v tu dobu někdo šel, obstoupily jej, zmátly mu cestu a zavedly jej do bažin. Odtud pojmenování Zmatov.“ (Bludičky na Zmatově) Někdy měl tradovaný příběh šťastný konec a člověk si zachránil život jako např. zejbišské děti trhající v lese borůvky (Bludičky a zejbišské děti) nebo vyvázl pouze s újmou na majetku jako sedlák, jemuž světýlka podrásala dva silné tažné voly: „Našel je - podrápané hřbety, sedřené boky, krev z nich tekla. Musel dojít pro řezníka a dát je porazit.“ (Světýlka na Křemelné) Jindy končilo setkání s bludičkami smrtí. Ať už sedláka, který světýlko chytil, že si je prohlédne, a v noci zemřel (Pověsti z Podbrdska), nebo dětí chalupnice z Opelic: „Otevřela dveře a hned se sháněla po dětech. Všechny ležely na posteli - a všechny byly mrtvy. Tak se o ně světýlka postarala.“ (Starostlivá světýlka) Ale abychom byli spravedliví - výjimečně jsou známy i pověsti, kdy světýlko lidem pomohlo: posvítilo ve tmě starým manželům při nakládce převrženého vozu. (Pověsti z Podbrdska)

Pavel Klvač

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu