VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Analogon č. 70. Sdružení Analogonu, Praha 2013, 140 s.

Společným tématem Veroniky s touto surrealistickou revuí pro umění a literaturu je téma noci. Společné ale není jen toto téma, Analogon se věnuje krajinám spíše vnitřním, a Veronica spíše krajinám vnějším, abych použil už vžité terminologie Václava Cílka, kterého dobře známe i ze stránek časopisu Veronica. A právě on, geolog a přemýšlivý člověk patří ke kmenovým autorům Analogonu stejně jako nám již známý botanik a básník Jiří Sádlo a biolog Stanislav Komárek, kteří také dobře vědí, že krajiny vnitřní i vnější spolu úzce souvisejí a tvoří nedílný celek. Tito autoři zaručují, že Analogon může být nejen pro nás objevným a dobrodružným čtením. Společné je i to, že obě periodika mají jednotlivá čísla věnována určitému tématu. Namátkou z těch, co by nás u Analogonu mohla více zajímat, pro nás bližších, je možné vyjmenovat např. téma Příroda a její národy, Konec civilizace, Proti hmyzu, Periferie, Strašlivý přírodopis aj. Druhé loňské číslo je věnováno tématu noci. Již jen pouhý výběr z jeho obsahu může ve vnímavém čtenáři zanechat lákavou ozvěnu pohledu na noc, a tak se nechte chvíli unášet: Zjevení noci, Estetika noci, Bílé noci, Noční jásot, Tma a zpátky, Hlasy z temnot, Básně noci, Noční ptáci, Noční práce, Vášnivý noční nábytek, Srdce temnoty, Má noc, Týden ve tmě, Noci bez noci, Kašpar noci, Rozňahňaná noc, Noční hlas, a to už pro ukázku snad stačí. Autory těch vzkazů jsou např. V. Nezval, J. Opolský, A. Breton, J. Gracq, M. Leiris, O. Mandelštam a mnozí méně či více známí básníci, vědci filozofové a třeba i přírodovědci, kteří nám přinášejí ze svých vnitřních krajin svědectví o noci. Číslo je doprovázeno množstvím obrazového materiálu a čtenáře Veroniky může potěšit, že v něm najdeme i reprodukce tří obrazů Miloslava Sonnyho Halase, kterého známe např. jako autora obálek Veroniky v roce 2000. Analogon vychází několikrát ročně již od roku 1969, s přestávkou v letech 1970-1989, a je nejdéle vycházející revuí svého druhu na světě. Není určen čtenářům oddechových románů, ale vždy přináší svědectví o době a světě, jaký je nejen při pohledu zevnitř.

Ivo Dostál