Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Bolševníky mezi námi. A co s nimi?


Václav Somol, č. 2/2014, s. 13-15

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) je domácím druhem Kavkazu. Nejstarší zmínka o jeho pěstování v českých zemích pochází z roku 1862, a to ze zámeckého parku v Lázních Kynžvart, kam jej jako okrasnou rostlinu přivezl zahradník knížete Metternicha. O patnáct let později je již udáván jako zplanělý, v současné době odhaduji počet jeho lokalit v České republice řádově v tisících. Kromě bolševníku velkolepého můžeme v české flóře vzácně potkat i jiný invazní druh tohoto rodu - bolševník perský (Heracleum persicum) a možná se brzy dočkáme i bolševníku Sosnowského (H. sosnowskyi).

Bolševník velkolepý osídluje prakticky všechny druhy stanovišť s výjimkou těch nejsušších, preferuje vlhká místa. Rozšiřuje se zejména přičiněním člověka (s blátem na kolech dopravních prostředků, zemědělské, vojenské i jiné techniky, pěstováním jako okrasná rostlina) a vodou (vodoteče, přívalové vody, semena vydrží plavat až tři dny).

Čím škodí?

Bolševník velkolepý představuje vážné nebezpečí pro lidské zdraví. Celá rostlina obsahuje furanokumaríny, které při styku s pokožkou či sliznicemi a za současného působení UV záření vyvolávají červenohnědé svědící a pálící plochy a puchýře (fytofotodermatitida). Puchýře se postupně slévají, zasažená místa se obtížně a pomalu hojí, zvýšená pigmentace může přetrvávat i několik měsíců.

Bolševník způsobuje také významné škody ekologické. Jedná se o vysoce agresivní invazní druh, který na nově osídlovaných stanovištích rychle mění a ničí původní rostlinná společenstva. Ve stabilizovaných porostech bolševníku velkolepého s obtížemi obstojí jen málo rostlinných druhů, např. kopřiva dvoudomá či svízel přítula. Absence původního bylinného pokryvu vede dále ke zvýšené vodní erozi půdy, břehů vodotečí atd.

Likvidace

V literatuře je popsána celá řada různých metod likvidace bolševníku. Většinu z nich jsme s kolegy ZO ČSOP Silvatica vyzkoušeli a pro rozumné praktické použití vybrali metody níže uvedené. Při výběru je třeba mít na paměti, aby metoda spolehlivě vedla k likvidaci porostu bolševníku a aby byla ekonomicky a ekologicky přijatelná. Při vlastní likvidaci je potřeba dodržovat dvě zásadní strategická pravidla:

1. nedovolit rostlinám bolševníku odkvést, resp. přinést semena,

2. v rámci jednotlivých povodí systematicky postupovat odshora dolů.

Při práci v porostech bolševníku je vhodné věnovat pozornost výběru pracovníků. Na furanokumaríny jsou citlivější lidé s nedostatkem pigmentu, alergiky je nutno vyloučit zcela. Pracovníky je nutno náležitě vyškolit a vybavit ochrannými pracovními pomůckami. Každá nekázeň zde totiž končí pracovní neschopností.

Mechanické metody

1. Vyrývání jednotlivých rostlin. Na rozdíl od publikovaných údajů mohu říci, že celkem nezáleží na tom, jak hluboko se rostlina vyryje, kořenový krček však musí být spolehlivě vyryt celý. I z nepatrné zbylé části krčku rostlina úspěšně regeneruje. Metoda je fyzicky náročná, dochází k bezprostřednímu kontaktu pracovníka s rostlinami, je použitelná v lokalitách s malým počtem jedinců, řekněme řádově maximálně v desítkách, pro zvlášť zdatné likvidátory v malých stovkách jedinců.

2. Osekávání okolíků. Osekávání je třeba provést ve vrcholu květu či mírně za ním (ve stadiu zelených plochých semen na vrcholovém okolíku). Důležité je správné načasování zásahu, pokud je proveden brzy, vyrazí náhradní květenství a zásah je třeba opakovat. Je-li proveden pozdě, hrozí, že semena „dojdou“. Metodu lze používat jako doplňkovou k druhému postřiku glyfosátem na list, i k vlastní likvidaci. Pak je ale třeba trpělivosti a počkat si, až postupně všechny rostliny na lokalitě vykvetou. Metoda není příliš náročná na fyzickou práci, ke kontaktu s rostlinami však též dochází.

3. Kosení velkou mechanizací (traktorem). Kosením, ani opakovaným, bolševník zničit nelze, ale použití velké mechanizace lze za určitých okolností akceptovat, a sice pokud je lokalita touto mechanizací přístupná a pokud je likvidátor v časové tísni a hrozí dozrání semen. Bolševník sice znovu obrazí a znovu pokvete, ale lze tak získat trochu času. Naopak kosení ruční (kosou, křovinořezem) doporučit nelze, zejména pro extrémní nebezpečí zdravotních komplikací.

Chemické metody

1. Postřik glyfosátovým herbicidem na list. Jde o neselektivní systémové herbicidy, kterých je dnes na trhu celá řada (např. Roundup, Dominátor, Glyfos, Clinic), a jsou i co do účinku srovnatelné. Poněkud rozpačitou zkušenost máme s přípravkem Roundup Biaktiv, patrně v důsledku jeho horší smáčivosti. Pro postřik lze aplikovat přípravek v koncentraci 3-5 % dle výšky porostu pomocí zádového postřikovače (porosty bolševníku často nebývají jinou technologií přístupné). První aplikace se provádí zpravidla v první polovině května, druhá s případným osekáním okolíků s měsíčním odstupem.

2. K chemické likvidaci bolševníku lze použít i další herbicidy určené primárně k ničení širokolistých plevelů, např. Garlon 4, Glean 75DF, Logran 75 WG. Všechny další náležitosti a podmínky použití herbicidů jsou uvedeny na etiketách přípravků. Před jejich použitím je třeba se seznámit s aktuálními omezeními jejich použití, např. v Seznamu povolených přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin, který vydává Státní rostlinolékařská správa na každý rok. Lze přitom použít pouze přípravky v seznamu pro daný účel v daném roce registrované.

Problematika semen

Výše uvedenými metodami lze zlikvidovat vzrostlé rostliny, semena však v půdě zůstávají nepoškozena. Zejména v souvislých letitých porostech bolševníku je zásoba semen v půdě obrovská a jejich klíčivost je udržována poměrně dlouhou dobu. Z vlastní empirické zkušenosti mohu potvrdit, že část semen může přeléhat i déle než deset let. Po likvidaci rostlin dojde k obnažení ploch, ke změně světelných poměrů a k velké expanzi semenáčků. Opakovanou likvidací těchto semenáčků se urychluje snižování zásoby semen v půdě. Často nezbývá jiné řešení, než takto nechat semena „odžít“. Z těchto důvodů je třeba lokality, na nichž byl bolševník už zlikvidován, ještě několik let kontrolovat. Může se stát, že po změně podmínek na lokalitě (např. vykácení lesa, úprava koryta vodního toku atd.) bolševník znovu vyrazí.

Něco to stojí

Likvidace bolševníku není zrovna levná záležitost. Náklady jsou nicméně lokalita od lokality jiné a ve výsledné jednotkové ceně se mohou lišit i v násobcích. K financování likvidace bolševníku lze využít dotační tituly z resortu MŽP a MZe, případně i jiné tituly nestátní a dokonce i zahraniční. Snáze dostupné zdroje mívají v případě bolševníku jednu nepříjemnou nevýhodu, bývají vázány na jeden kalendářní rok. Likvidace bolševníku je ovšem záležitostí dlouhodobou, a je tedy nepříjemné, pokud žadatel neví, zda v příštím roce bude příslušný dotační titul vůbec vypsán a zda v něm uspěje.

Na co se připravit

Likvidace bolševníku je náročná na čas, peníze, pečlivost a systematičnost. Jeden vynechaný rok, a vše, co bylo vykonáno před ním, je k odpisu. Likvidátor musí dobře zvážit své síly a vyhodnotit, zda je schopen v zájmovém území dovést boj do vítězného konce.

Likvidace bolševníku velkolepého není jednoduchá ani po administrativní stránce. V prvé řadě je třeba získat souhlasy vlastníků pozemků k provedení zásahu. Jen málokterý vlastník je natolik zodpovědný, že by zlikvidoval bolševník sám. Dále je nutné zjistit, zda území není v některém z ochranných pásem (vodní zdroje, lázeňské prameny atd.) a pokud ano, pak jejich přítomnost zohlednit při výběru metod. Při práci v chráněných územích a jejich ochranných pásmech je nutná výjimka ze zákona o ochraně přírody a krajiny. A konečně při práci s jakýmkoliv chemickým prostředkem musí mít všichni pracovníci příslušné osvědčení o odborné způsobilosti k zacházení s přípravky na ochranu rostlin.

Po desítkách let zkušeností s bolševníkem velkolepým bych si dovolil parafrázovat slova Jana Wericha: „Boj s bolševníkem velkolepým nelze nikdy vyhrát, ale je třeba s ním bojovat, protože jinak by zaplavil svět.“


Ing. Václav Somol, CSc. - dočasně zaměstnán jako botanik, Správa CHKO Křivoklátsko, jinak samostatně hospodařící rolník, vaclav.somol(zavináč)nature.cz

Odbornou garantkou svazového programu ČSOP Nepůvodní druhy rostlin je Mgr. Květa Morávková, kveta.annolk(zavináč)seznam.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu