Čtení na tyto dny

Vzpomínka na Bohuslava Martinů

Noci jako koně vrané
studánky zavírané
už nikdo neotvírá

A bolest srdce svírá
kam ztratila se víra
studánky umírají

Pramínek nezazpívá
a v duši žízeň zbývá
smutno je po nich v kraji

A voláme v té písni
kde najít slova písní
co vodu otvírají

A kdo k nim nápěv složí
studánky aby v hloží
nám z mrtvých vstaly

(Jan Skácel) 

 

Doporučujeme ke čtení

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

Erazim Kohák (21. května 1933 – 8. února 2020)

č. 1/2020, s. 3, pro předplatitele

Historie snah o územní ochranu oblasti na soutoku Moravy a Dyje

David Horal, Vladan Riedl, č. 1/2020, s. 4-7

Omezení výskytu invazních rostlin v Karlovarském kraji


Lenka Pocová, č. 2/2014, s. 19-20

Mezi invazními rostlinami nejvíce postižené regiony ČR, zejména pokud jde o bolševník velkolepý, patří bezesporu Karlovarský kraj. V roce 2012 byla úspěšně podána žádost o dotaci v rámci operačního programu Životní prostředí (OPŽP) na projekt s názvem Omezení výskytu invazních rostlin v Karlovarském kraji. Likvidace bolševníku velkolepého, křídlatek a netýkavky žláznaté začala v létě 2013 a bude probíhat až do konce roku 2015.

O proveditelnosti projektu, pokud jde o bolševník, svědčí zkušenosti města Mariánské Lázně, které úspěšně realizovalo v letech 2010-2013 dva pilotní projekty v povodí Kosího a Huťského potoka. Bolševník se zde vyskytoval na 700 hektarech lokalit. Celková výše podpory z OPŽP byla více než 8,5 milionu Kč. Cílů obou projektů bylo dosaženo, výskyt bolševníku byl chemickými metodami snížen o více než 90 % a při mechanické likvidaci o 70 %.

Nedílnou součástí krajského projektu je informační systém Heracleum, který soustřeďuje veškerá data o lokalitách, metodikách likvidace i vlastnících pozemků. Mapová část systému je veřejně přístupná na internetu a na vyžádání je odborníkům, studentům i dotčeným orgánům poskytován zdarma přístup i k datové části. Systém umožnil i náročnou administraci získávání souhlasů vlastníků pozemků včetně generování dopisů (cca 4 150 vlastníků a 11 400 dopisů), pomáhá i s finančním řízením a umožňuje kontrolu v průběhu i po skončení projektu.

Mapováním v roce 2012 bylo zjištěno zamoření celkem 6 229 ha. Nejvíce ploch je zasaženo bolševníkem (cca 5 000 ha). Pro každou z téměř 22 000 dotčených parcel jsou určeny metodiky likvidace podle mnoha faktorů včetně např. podmínek ekozemědělství, pásem ochrany vod nebo zonace CHKO, ale i podle výměry nebo hustoty porostu. Cíle projektu jsou stanoveny v závislosti na délce projektu, použité metodice a druhu rostliny. Výskyt bolševníku by měl být redukován na 15 % původního stavu tam, kde je možné zasahovat chemicky a na 40 % u mechanických metod. Chemické postřiky provádí pouze odborně způsobilé osoby, je využíváno bodových postřiků, nátěrů nebo injektáže stonků. Účinnou mechanickou metodou je opakované sečení rostlin ve vhodné fázi vývoje, okrajově i vykopávání a u netýkavky vytrhávání celých rostlin. Provedení prací a dodržení metodiky kontroluje nezávislý technický dozor, pro převzetí prací je důležitý stav porostu, nikoli jednotlivé prováděné úkony. Díky infosystému je průběh pod neustálou kontrolou veřejnosti, zadavatele prací i poskytovatele dotace.

Součástí projektu není pouze likvidace rostlin a zaznamenání počátečního a konečného stavu zamoření, ale také vyhodnocení účinnosti zásahů, monitoringy vody, půdy, fauny i flóry, a v neposlední řadě i tvorba metodických materiálů, výměna informací a prezentace výsledků na workshopech a konferencích. První výsledky monitoringů reziduí pesticidů ukazují pouze stopová množství bezprostředně po aplikaci, která po několika dnech již nejsou detekovatelná. Biomonitoring nezaznamenal zatím žádné negativní ovlivnění biotopů.

Zmíněný projekt je patrně poslední šancí Karlovarského kraje na řešení rozsáhlého zamoření invazními rostlinami. Na jeho realizaci finančně i jinak přispěla kromě kraje řada obcí, firem, úřadů, institucí i nadšenců. Hlavní část financí bude snad získána z fondů EU (z OPŽP).

Projekt je na samém počátku a nezbývá než všem popřát, aby uspěl.

Lenka Pocová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu