Čtení na tyto dny

Vzpomínka na Bohuslava Martinů

Noci jako koně vrané
studánky zavírané
už nikdo neotvírá

A bolest srdce svírá
kam ztratila se víra
studánky umírají

Pramínek nezazpívá
a v duši žízeň zbývá
smutno je po nich v kraji

A voláme v té písni
kde najít slova písní
co vodu otvírají

A kdo k nim nápěv složí
studánky aby v hloží
nám z mrtvých vstaly

(Jan Skácel) 

 

Doporučujeme ke čtení

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

Erazim Kohák (21. května 1933 – 8. února 2020)

č. 1/2020, s. 3, pro předplatitele

Historie snah o územní ochranu oblasti na soutoku Moravy a Dyje

David Horal, Vladan Riedl, č. 1/2020, s. 4-7

Invazní rostliny v Krkonoších


Petra Šťastná, č. 2/2014, s. 20
Porost šťovíku alpského na Klínových boudách v Krkonoších.
Porost šťovíku alpského na Klínových boudách v Krkonoších. Foto z archivu Správy KRNAP

V důsledku několik století trvající migrace lidí a s tím související lidské činnosti dochází k nekončícímu mísení druhů, které se nevyhýbá ani horským oblastem. V Krkonoších je nejrozšířenějším invazním druhem šťovík alpský (Rumex alpinus), o jehož původu se mnoho neví, ale zřejmě sem byl přivezen z Alp na přelomu 16. a 17. století. Jeho oranžové oddenky se totiž používaly k barvení látek, mladé listy jako salát, nebo se přidávaly do těsta a spařené posloužily jako krmivo pro prasata. Užíval se také na zažívací problémy nebo horečky. Rostlina osidluje vlhká nebo zamokřená slunná stanoviště s dostatkem dusíku v půdě, a proto se po ukončení horského hospodaření začala masivně šířit. Dnes vytváří souvislé porosty na loukách zejména v blízkosti bud, odkud se šíří dál podél cest a potoků. Vzhledem k dokonalé strategii mohutných podzemních oddenků, rozložitých listů a bohaté zásobě semen ji lze z již obsazené lokality obtížně vypudit. Jiným místy poměrně rozšířeným druhem je lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus), která se vyskytuje především na neudržovaných loukách v podhůří. V minulosti zde byla vysévána ke zpevnění náspů cest a jako krmivo pro zvěř a lidé ji dodnes rádi pěstují na zahradách. Mezi další invazky, které lze v Krkonoších potkat, patří všechny druhy křídlatek (Reynoutria japonica, R. sachaliensisR. bohemica) a bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), které se do hor dostaly jako okrasné rostliny a poté zplaněly. V 90. letech minulého století se také podél potoků začala šířit netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), opět jako důsledek pěstování pěkné medonosné rostliny. Druhy, které si v poslední době žádají pozornost, jsou např. kolotočník ozdobný (Telekia speciosa) či zlatobýl kanadský (Solidago canadensis). Potlačování invazivních druhů v Krkonoších probíhá již řadu let různými způsoby, např. prostřednictvím projektu „Redukce invazivních a expanzivních druhů rostlin“. Efektivní způsob likvidace u všech invazních druhů spočívá pouze v důsledném opakování kombinace chemických a mechanických postupů do úplného vymizení, což často trvá řadu let. Na několika lokalitách se to již povedlo, ale bohužel úspěchu někdy brání nesouhlas nebo nereagování vlastníka pozemku, či nesprávné nebo nedostatečné provedení zásahu.


Mgr. Petra Šťastná, Ph.D., oddělení ochrany přírody Správy KRNAP

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu