Čtení na tyto dny

Vzpomínka na Bohuslava Martinů

Noci jako koně vrané
studánky zavírané
už nikdo neotvírá

A bolest srdce svírá
kam ztratila se víra
studánky umírají

Pramínek nezazpívá
a v duši žízeň zbývá
smutno je po nich v kraji

A voláme v té písni
kde najít slova písní
co vodu otvírají

A kdo k nim nápěv složí
studánky aby v hloží
nám z mrtvých vstaly

(Jan Skácel) 

 

Doporučujeme ke čtení

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

Erazim Kohák (21. května 1933 – 8. února 2020)

č. 1/2020, s. 3, pro předplatitele

Historie snah o územní ochranu oblasti na soutoku Moravy a Dyje

David Horal, Vladan Riedl, č. 1/2020, s. 4-7

Norek americký v povodí Sázavy


Václav Hlaváč, č. 2/2014, s. 26-28

Norek americký se do naší přírody dostával postupně od třicátých let minulého století úniky z kožešinových farem. Po řadu desetiletí nebyla jeho přítomnost nijak patrná, až přibližně v osmdesátých letech začala na řadě míst jeho populační hustota prudce narůstat. Během krátké doby se pak norek rozšířil na většinu území České republiky. Šíření probíhalo především podél vodních toků, norek však brzy obsadil i většinu stojatých vod.

Šíření invazního druhu představuje vždy riziko pro původní společenstva. Proto v roce 2004 zahájilo pracoviště AOPK ČR v Havlíčkově Brodě sledování tohoto druhu v oblasti středního Posázaví (okolí Havlíčkova Brodu). Na sledování v různých fázích spolupracovaly i další subjekty (Alka wildlife, o.p.s., Stanice Pavlov, o.p.s., Přírodovědecká fakulta UK Praha), tématu se věnovaly také tři diplomové práce. V období devíti let proběhlo telemetrické sledování celkem sedmi zvířat (4 samci a 3 samice), z nichž některá byla sledována i po několik sezon (nejdéle samice Cecilka od prosince 2009 do února 2011). Telemetrické sledování bylo kombinováno se sledováním prostřednictvím fotopastí. Kombinace obou metod umožnila zaznamenat například průběh péče o mláďata, přinášení potravy a řadu dalších zajímavostí. Na přítoku Sázavy - říčce Šlapačce, která je evropsky významnou lokalitou pro vydru říční, probíhal speciální projekt zaměřený na vymýcení norka amerického. Odchyt byl prováděn do drátěných živochytných pastí, početnost norků v území byla zároveň kontrolována pomocí speciálních plovoucích raftů, na kterých norci zanechávají stopy.

Výsledky sledování

Velikost domovských okrsků a využívání prostředí se výrazně liší u samců a samic. U samců je navíc velký rozdíl mezi využíváním prostředí v době páření (březen, duben) a během zbytku sledovaného období - v době páření samci přestávají respektovat své domovské okrsky a pohybují se po rozsáhlých územích. Maximální zjištěná délka přesunu během jediné noci byla u samce 21,3 km! Během páření samci neobhajují teritoria, ale snaží se nalézt na rozsáhlém území co nejvíc samic, se kterými se páří. Mimo dobu rozmnožování dodržují samci stálé domovské okrsky, které se však mohou v průběhu času i výrazně měnit a přesouvat. Sledování pomocí fotopastí prokázalo, že výchovu mláďat zajišťuje pouze samice, samec se na péči nijak nepodílí. Velikost domovského okrsku samců činila přibližně 40 km břehové linie. Okrsky samic jsou stálejší a výrazně menší - jejich velikost činila přibližně 10 km břehové linie.

Mezi samci a samicemi byl velký rozdíl v rozložení aktivity během dne a noci. Aktivita samců se odehrávala převážně ve večerních a nočních hodinách, zatímco samice byly aktivní rovnoměrně během celého dne a noci.

V podmínkách řeky Sázavy byl nejběžnější kořistí norka hryzec vodní, dále potkan a menší ryby. V průběhu výchovy mláďat bylo dvakrát zaznamenáno ulovení kachny divoké. Naopak hnízdo motáka pochopa nacházející se v blízkosti místa výchovy mláďat bylo úspěšně vyvedeno. Opakovaně byl zjištěn lov skokanů ostronosých při kladení snůšek.

Ve sledovaném území nebyly zaznamenány změny početnosti ostatních kunovitých šelem obývajících stejné prostředí (vydra říční, lasice hranostaj, lasice kolčava) s výjimkou tchoře tmavého, jehož početnost v posledních desetiletích výrazně poklesla.

Trvalé vyhubení norka amerického ve vymezené oblasti je dostupnými metodami prakticky nerealizovatelné, zejména s ohledem na prokázanou vysokou pohyblivost norků. Trvalým intenzivním odchytem je možné populační hustotu významně snížit, v takovém případě je však nutné počítat s nákladným profesionálním zajištěním (nutnost častých kontrol živochytných pastí proškoleným personálem z důvodu vyloučení odchytu necílových druhů). Odchytové aktivity by tak mohly mít význam především v oblastech, kde norek může způsobit ohrožení populací vzácných nebo chráněných druhů (rak kamenáč, užovka podplamatá, vodní ptáci apod.).

Norek americký může ve vhodných podmínkách dosahovat vysoké populační hustoty a soustředěnou predací nepochybně může ohrozit populace původních druhů. Dosud nepoznané jsou vztahy konkurence k ostatním původním druhům obývajícím stejné prostředí, stejně jako rizika přenosu parazitů a infekcí. Jako nepůvodnímu invaznímu druhu je proto nutné věnovat mu i nadále zvýšenou pozornost.

Václav Hlaváč
vedoucí Správy CHKO Žďárské vrchy

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu