Čtení na tyto dny

Na dlani

Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů

Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory

V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce

List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Ochrana krajiny i ekologické poradenství. Nad tématy dvaceti pěti let časopisu Veronica


Václav Štěpánek, č. 6/2011, rejstř. s.11 (vlož. v č. 1/12)

S rejstříkem 25. ročníku časopisu Veronica se sluší alespoň přehledově připomenout, čím se časopis během uplynulého čtvrtstoletí zabýval.

Od počátku bylo pro Veroniku typické, že se pokoušela velice pružně, jak jen to její původně čtvrtletní periodicita umožňovala, reagovat na aktuální problémy a výzvy doby. Zejména v prvních ročnících, vycházejících v posledních letech komunistického období, publikování statí s obecnější ochranářskou tematikou a zejména kritických materiálů dotýkajících se bolavých témat, jako byla (a je) degradace krajiny budováním velkých staveb apod., dodávalo v té době Veronice auru polodisentního časopisu a získávalo jí popularitu i mezi lidmi, kteří měli ve skutečnosti k ochranářským aktivitám daleko, kteří však v prosazování ochranářských kroků navzdory režimu viděli možnost svého protestu proti systému. Na samotném konci československého komunismu, v roce 1989, tak díky tomu vycházel časopis dokonce v nákladu 3 500 kusů a měl více než 3 000 abonentů! Tato módní vlna i předplatitelský boom ovšem brzy pominuly, své zaměření ale Veronica nezměnila, pouze časem rozšiřovala tematický záběr. Z prvotních čistě ochranářských pozic přecházela k širokému spektru nadstavbových problémů, od filozofických environmentálních náhledů po ekologické poradenství. Po celou dobu vycházení časopisu se však některá témata cyklicky vracejí, objevují se častěji a stala se jakousi jeho vlajkovou lodí. Postupně si vyžádala souhrnného zpracování ve zvláštních číslech, která začala časopis doplňovat v roce 1993. Doposud jich vyšlo devatenáct, jejich náměty tvoří reflexi zaměření časopisu během jeho čtvrtstoletého vývoje. Pro přípravu zvláštních vydání platila vždy stejná pravidla jako pro běžné číslo časopisu - musela být bohatě graficky vybavena a obsahovat zcela nezbytný kulturní přesah.

Již první zvláštní číslo odráželo skutečnost, že se Veronica věnovala krajině, jejímu historickému vývoji, snaze o udržení její pestrosti. Publikace nazvaná Územní systémy ekologické stability, sepsaná průkopníky a propagátory krajinných stabilizačních prvků Antonínem Bučkem a Janem Lacinou, je dodnes nepřekonaným textem. V roce 1996 jako 11. zvláštní vydání vyšlo také anglické číslo zabývající se obecně sítí ekologické stability. I druhé a čtvrté zvláštní číslo se věnovalo krajině: Ekologické stavební kameny (1993, autor Petr Jokeš) podávaly obraz vybraných hraničních území bývalého Československa, která byla zahrnuta do mezinárodního programu Ekologické stavební kameny pro náš společný evropský dům.

Obnova venkovské krajiny (1994), dílo kolektivu autorů, pak rozebíralo další vtíravé téma - problematiku harmonické kulturní krajiny našeho venkova, její historický vývoj, záležitosti spojené s definováním krajinného rázu a možnostmi jeho ochrany a šetrného rozvoje venkova. Šlo o zřejmě vůbec nejúspěšnější zvláštní číslo Veroniky, které, přestože vyšlo v nákladu přes 4 000 výtisků, bylo rozebráno během měsíce a je dnes považováno za vzácnost. Jiným výrazným krajinným tématem, prolínajícím Veronikou od jejího vzniku, je ochrana karpatské krajiny, koexistence jejího hospodářského rozvoje s životem v ní přebývajících velkých šelem, extenzivní využívání pastevectvím atd. Vyústilo do dvou zvláštních čísel, čtrnáctého - Pastevectví a krajina (2000) a patnáctého Karpaty - krajina a lidé (2002).

Jako červená nit se Veronikou táhne motiv lužní krajiny. Je zajímavé, že za celou dobu vydávání časopisu nenalezl své zúročení ve zvláštním čísle, redakce však vydala několik jiných publikací, zabývající se dramaticky se měnící lužní krajinou jižní Moravy v důsledku vybudování novomlýnských nádrží. První z nich byla fotografická brožura kmenové autorky Veroniky Jarmily Kocourkové nazvaná Ztracený luh pod Pálavou (1990, druhé přepracované vydání 2011). Dále šlo o studii Ekologizace novomlýnských nádrží (1995), nastiňující (dodnes jen částečně uskutečněný) program ozdravění tohoto zbytečného vodního díla.

„Posedlost“ krajinou ostatně dala ve Veronice vzniknout jedinečné rubrice, v níž se různé osobnosti svěřují s Krajinou svého srdce. Poprvé takto inspirovaný fejeton vyšel ve čtvrtém čísle ročníku 1997 z pera tehdejší členky redakční rady a zároveň redaktorky dnes již zaniklého slovenského časopisu Daphne Andrey Viceníkové.

Jiným zásadním tématem, které Veronica pravidelně rozpracovává, je voda v krajině - otázky revitalizace říčních a potočních toků, ochrana přírodních i kulturních hodnot v nivách řek apod. Také tyto okruhy shrnula redakce v několika zvláštních číslech (3. Voda a krajina, 1994; 9. Řeka Morava pro život, 1996). K nejzásadnějšímu, co Veronica v tomto směru připravila, patří 12. zvláštní číslo z roku 1998 nazvané Krajina a povodeň. Reaguje na ničivé povodně, které v roce 1997 postihly Moravu, shrnuje příčiny škod a nastiňuje možná řešení nespočívající v betonovém zásahu do krajiny. Takto komplexně ostatně u nás nikdy nebyla povodňová problematika zpracována. Spolu s brožurou Když nastanou deště - Co byste měli vědět o povodních (1999) tak Veronika připravila dodnes platný povodňový manuál.

Zvláštní čísla odrážela i skutečnost, že se časopis pochopitelně věnuje také ochraně lesů - např. 5. zvláštní vydání Hovory s lesníky z roku 1994 sestavil jeden z výrazných spolupracovníků redakce Igor Míchal (1932-2002), kterému Veronica vydala i jeho publikaci, sloužící v současnosti nejčastěji jako vysokoškolská učebnice, nazvanou jednoduše Ekologická stabilita (1992 a 1994 druhé vydání).

V popředí zájmu Veroniky stály vždy také velké stavby, jaderná energetika, „betonová“ a jiné lobby a jejich nápor na krajinu. Typické je v tomto směru zvláštní číslo a soubor článků, které mu předcházely, o plánovaném budování vírského oblastního vodovodu, nazvané Voda z Víru - ano či ne? (1995), v němž autoři Veroniky přesvědčivě popsali, proč by se vodovod budovat neměl, jaký bude mít jeho stavba vliv na krajinu, a vyčíslili, že takto draze přivedená povrchová (!) voda nebude potřebná. Lobby ovšem v tomto případě zvítězila, takže skutečnost, že všechny v čísle uvedené námitky a obavy se potvrdily, mohou být jen stěží zadostiučiněním.

Texty shromážděné v 6. zvláštním vydání, nazvaném Hospodaření s energií (1994), již tehdy signalizovaly, že se Veronika neuzavírá ani technicistním řešením ochrany životního prostředí. Další zajímavou publikací v tomto směru byla dvojjazyčná česko-německá brožura Srovnání dopravní politiky v České republice a Rakousku (1997), podobně jako články z oblasti ekologického poradenství.

Nedílnou součástí zaměření časopisu je pochopitelně stálá praktická ochranářská činnost (Veronica vydala dvě zvláštní čísla věnovaná ČSOP a ochranářským aktivitám jednotlivých jeho organizací či brožuru Národní síť stanic pro zraněné a handicapované živočichy, 1998), v poslední době se v časopise stále více objevuje přesah k humanitním vědám. Ve formě suplementů vycházely od roku 1993 sborníky představující jednotlivé chráněné krajinné oblasti, od roku 2009 vycházejí také přílohy, které mohou sloužit jako průvodce po národních přírodních rezervacích. V pravidelné rubrice představuje Veronica také přírodní parky, zřizované k ochraně krajinného rázu.

Veronica se stala fórem, kde se vedle sebe mohly ocitnout sofistikovaná díla vůdčích ekologických, přírodovědeckých, ochranářských, filozofických, sociologických, etnologických či historických duchů s příspěvky začínajících autorů, často třeba i středoškolských studentů či ochranářů z terénu. I z některých z nich se časem stali vážení autoři a vzpomínají dodnes na Veroniku jako na periodikum, v němž získali své publicistické ostruhy.


PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D., (1959) - balkanista, historik, bývalý šéfredaktor a bývalý předseda redakční rady časopisu Veronica, v.stepanek(zavináč)interier.com

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu