Čtení na tyto dny

U pramene

Do dlaní jako do džbánku
po matce a otci
nabíráš studánku
dnů a nocí

Ve džbánku dlaní
máš jako v hrsti nebe
Otec s matkou ti brání
prsty propustit sebe

Nebe ze země jsi zvedla
Není v tom div a je
Blesky strhují sedla
z hor nad krajem

Od vršků usýchají jedle
a všelicos nás trápí
jak soumrak lesů v sedlech
Napij se z dlaní  Napij

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Monografie o oskeruši


Ivo Dostál, č. 3/2014, s. 47-48

Hrdoušek, V. (ed.), Špíšek, Z., Krška, B., Šedivá, J., Bakay, L.: Oskeruše, strom pro novou Evropu. Vydává Místní akční skupina Strážnicko v rámci projektu „Venkovské tradice v krajině II“ ve vydavatelství Brázda, Hodonín 2014, 190 s.

Když v roce 2003 vyšla krátce po sobě dvě vydání drobné publikace Oskeruše od A do Z, kterou dal dohromady Vít Hrdoušek, tak jsme o tom psali v čísle 2/2004 našeho časopisu. Ve Tvarožné Lhotě se od roku 2005 vždy první týden po Velikonocích slaví Slavnost oskeruší (původně začínala od roku 2002 ve Strážnici). Muzeum oskeruší s oskerušovou naučnou stezkou dlouhou 6 km je tam otevřeno od roku 2003 a od roku 2004 je tam také pořádáno pravidelně i Oskorušobraní s koštem výrobků všeho možného z oskeruší. Pozornost je věnována i jinému netradičnímu ovoci jako mišpulím, moruším, dřínkům apod. Na všech těchto aktivitách se hlavní měrou podílí již jmenovaný V. Hrdoušek, který se s hrstkou odborníků a nadšenců postaral o to, aby se oskeruše nevytratila z našeho povědomí a její pěstování neupadlo do zapomenutí. Tyto aktivity jistě ještě více podpoří monografie, kterou V. Hrdoušek s kolektivem renomovaných autorů přichystal k vydání. Je to kniha impozantní s obsáhlým důkladně zpracovaným textem a se spoustou kvalitních vyobrazení a fotografií, v níž se dozvíme o oskeruši úplně vše. Úvodní kapitola pojednává o oskeruši v historii, v umění a v lidové slovesnosti. Jen tak mimochodem - první psaná zmínka o oskeruši je v díle Theophrasta v 3. století př. n. l. a první písemná zpráva u nás je v Herbáři J. Černého z roku 1517. Dále se v úvodní kapitole dozvíme o oskeruši v místopisu, o historii jejího pojmenování u různých národů a o počátcích jejího pěstování. V dalších kapitolách je podrobně probrán botanický popis a podána systematická i genetická studie oskeruše jako druhu jeřábu. Opominuta není ani ekologie druhu a její rozšíření nejen u nás, ale i v celé Evropě, severní Africe a v Přední Asii. Následují kapitoly probírající možnosti jejího rozmnožování, nemoci a škůdce, péči o stromy a určování stáří a objevná je i kapitola o využití dřeva, kůry a pupenů. Obsáhlá je kapitola věnovaná plodům, jejich složení, zpracování, včetně pracovních postupů a receptů. Poslední, nejzajímavější kapitola pojednává o pomologii oskeruší, a to nejen u nás, ale v rámci celé Evropy. Je to kniha potřebná, a to nejen vzhledem k velkému zájmu o tyto téměř zapomenuté ovocné stromy, a domnívám se, že v takovém rozsahu u nás nebyla věnována pozornost žádnému z nich. A že plody oskeruší nejsou jenom zajímavým ovocem, vím už od před léty zemřelého ovocnáře pana L. Jagoše z Lipova (ve Veronice 1/94 měl zajímavý článek o ovocnářství), kterému jako dítěti oskerušová zavařenina zachránila život. Tehdy mu po úporných průjmech lékaři v nemocnici už nedávali žádnou naději na přežití, tak mu ji tam maminka jako poslední možnost na radu sousedů donesla. Osobně mám ještě malé doplnění ohledně rozmnožování semeny, které je z mé dlouholeté zkušenosti snadné, tedy pokud zasadíme semena vyjmutá z měkkých plodů ihned do volné půdy, čímž se vyhneme náročné umělé stratifikaci. Na jaře mi semínka ve valné většině vzejdou, což platí obecně nejen pro všechny jeřáby, ale i pro mnohé ovocné a okrasné dřeviny. Chystaná monografie byla pokřtěna 20. září na letošním 10. ročníku Oskorušobraní a je knihou, ze které je možné se těšit a která určitě udělá radost opravdu každému, kdo se o oskeruše a vůbec o přírodu zajímá.

Ivo Dostál

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu