Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Nové lokality užovky stromové na Moravě


Vojtěch Mrlík, Mojmír Vlašín, č. 4/2014, s. 42-43

Užovka stromová (Zamenis longissimus) se v Česku vyskytuje vzácně a životaschopná populace je doložena pouze ve třech oblastech. Moravské populace v Podyjí a v Bílých Karpatech jsou okrajovými výběžky souvislého areálu v sousedních zemích, tj. v Rakousku a na Slovensku. Třetím místem výskytu užovky stromové v Česku je Poohří - jedná se o malou, izolovanou populaci a zároveň nejsevernější současný výskyt tohoto druhu na světě. Je zajímavé, že až do roku 1984 byla tato populace uváděna jako jediná pro ČR, což ukazuje, jak málo byla tato užovka u nás zkoumána. V roce 1984 byl druhým z autorů zaznamenán nález pro Bílé Karpaty (Žítková) a zároveň také pro Podyjí (Lukov). V těchto oblastech jsou od té doby užovky zaznamenávány trvale a jedná se o stovky, resp. tisíce nálezů. Mimo to existuje celá řada ojedinělých nálezů z Moravy. Tak například Müller udává nález z podhůří Pálavy, snad Bulhary či Mikulov. Další údaje (Pohořelice, Čejč) uvádí Vögel, který pouze zmiňuje, že se jedná o nálezy z posledních pěti let (tedy pravděpodobně z časového období 1947- 1952). Na druhé straně z území Rakouska je tato užovka známá z oblasti Hohenau a ze Slovenska z oblasti Děvínské Kobyly, což jsou nepříliš vzdálené lokality. Je tedy možné, že opakované náhodné nálezy v oblasti Břeclavska jsou migranti z populace na dolním toku řeky Moravy.

Další oblastí, kde byla užovka stromová opakovaně zjištěna, je území brněnské aglomerace. Je známo, že se na území města Brna užovka stromová dříve vyskytovala, recentní nálezy je však třeba přisuzovat spíše jedincům uniklým ze zajetí, případně úmyslně vypuštěným.

Za těchto okolností se stávají velmi zajímavými dva nálezy z let 2013 a 2014, které rozšiřují chudou mozaiku lokalit na Moravě, a proto jsou hodny pozornosti.

Nález v Náměšti nad Oslavou

Dne 1. 5. 2013 kolem poledne telefonovala prvnímu z autorů jeho manželka, že zpozorovala velkého hada v kůlně na nářadí na zahrádce. Autor byl přesvědčen, že zmiňovaný had bude užovka obojková, která je kolem Náměště nad Oslavou běžná, a tak nespěchal. Teprve krátce po sedmé hodině večerní kůlnu navštívil a had nehybně odpočíval v nesvinuté poloze mezi košíky na ovoce a igelitovými pytli. Byl překvapivě dlouhý a již na první pohled bylo zřejmé, že se nejedná o předpokládanou užovku obojkovou. Po odchycení byl had prohlédnut a vyfotografován. Uvedený exemplář byl 130-140 cm dlouhý (délka nemohla být změřena zcela přesně). Užovka měla tělo hnědočerné se světlou nažloutlou břišní částí. Odchycený had byl po prohlídce a fotografování vypuštěn do vysoké trávy v blízkosti nálezu. Užovka byla nalezena v zahrádkářské kolonii, která je situována na sz. okraji města Náměšť nad Oslavou (49.2156144°N, 16.1431972°E). Pozemek sousedí ze tří stran s okolní volnou krajinou. Lokalita se nachází v nadmořské výšce 390 m. Nález, který je zatím v blízkosti řeky Oslavy ojedinělý, není možné považovat za potvrzení trvalého výskytu v této oblasti. Nejbližší trvalý výskyt je doložen v okolí Znojma, asi 50 km daleko.

Nález v Přerově

Dne 24. 5. 2014 na tísňovou linku občané ohlásili výskyt velkého hada. Na základě toho byla na chodníku Alšovy ulice v Přerově (49.4496714°N, 17.4668883°E) odchycena hasiči užovka. Lokalita nálezu se nadchází na východním okraji města v blízkosti fotbalového hřiště v nadmořské výšce asi 210 m. Byla dopravena do záchranné stanice Ornis, kde byla omylem vypuštěna. Naštěstí byla před tím vyfotografována pracovnicí stanice Martinou Hrazdirovou, takže její určení je spolehlivé. Od nejbližšího známého trvalého výskytu (Valašské Klobouky) je tato lokalita vzdálena přes 60 km. Z tohoto pohledu se jeví nejpravděpodobnější, že se jednalo o jedince uprchlého ze zajetí.


Bohužel, ani v jednom z obou případů se nepodařilo odebrat vzorky na analýzu DNA, takže už se asi nedozvíme, zda chycení jedinci pocházeli z naší populace, nebo zda byli například dovezeni z Balkánu a následně (ať již úmyslně nebo omylem) vypuštěni do přírody.

Velmi oblíbenou činností je geocaching - hledání „pokladů“ za pomocí GPS. Máteli GPS přístroj, můžete zkusit i zoocaching. Na rozdíl od profesionálního zoologa, který kromě terénní práce musí výsledky i analyzovat a vyhodnocovat, může být amatérským zoologem-mapovatelem téměř každý, kdo má o to zájem a má s pozorováním přírody jisté zkušenosti. I vy se můžete zapojit. Spolehlivě lze mapovat pomocí nálezu svlečky (svlečené hadí kůže), či zbytků vaječných obalů, které si necháte později určit apod. Ještě lepší je plaza vyfotografovat - například i mobilem nebo jednoduchým fotoaparátem a fotku spolu s datem, lokalitou a souřadnicemi GPS poslat na e-mailovu adresu mojmir. vlasin(zavináč)veronica.cz. Zároveň s fotografií zvířete by bylo dobré dalším snímkem zdokumentovat i jeho stanoviště. Takovým způsobem můžeme společně znalosti o rozšíření užovky stromové posunout výrazně kupředu.


MVDr. Vojtěch Mrlík, CSc. - zoolog a veterinář se zájmem o ornitologii a etologii volně žijících zvířat

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu