Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

Dobrý člověk Gaisler


Mojmír Vlašín, č. 4/2014, s. 46

Ztracený vzorec
přesunu hvězd a planet -
 netopýří let.

Petr Čermák
16.-17. 8. 2012 Netopýrky

Zdeněk Svěrák po Smoljakově úmrtí řekl, že doufá, že Láďa je v Českém nebi a že mu tam Cimrman uvolní místo u okna, aby se mohl dívat, co tady děláme. V parafrázi na to doufám, že Jiří Gaisler je v netopýřím nebi a že mu tam udělají místo ve své kolonii, aby si s nimi mohl každý večer zalétat. Dne 22. července 2014 po vážném úrazu totiž prof. RNDr. Jiří Gaisler, DrSc., jeden ze zakladatelů moderní české chiropterologie, zemřel. Věda o netopýrech - chiropterologie si vydobyla v mezinárodním vědeckém kontextu vysoký kredit, což je velkou měrou i jeho zásluha.

Poznal jsem ho jako učitele na vysoké škole a pod jeho vedením jsem pracoval na své diplomové práci. Znal jsem ho i jako dlouholetého předsedu České společnosti pro ochranu netopýrů. Nebyl to jen suchý vědec, byl to člověk s mimořádně širokým rozhledem. Oceňoval jsem na něm třeba to, že jako seriózní, mezinárodně uznávaný vědec si rád ochotnicky zahrál divadlo v souboru AIDS, anebo to, že byl velkým vyznavačem a znalcem jazzu. Překvapoval svou silnou vůlí a schopností adaptace. Například v šedesáti přestal ze dne na den kouřit a už se k tomu nevrátil a ve chvíli, kdy jeho vrstevníci ještě psali na psacím stroji, už posílal e-maily. Vždy si našel čas napsat pro náš časopis populárně naučný článek, a tak se řadí nejen k pravidelným čtenářům, ale i pravidelným přispěvatelům Veroniky. Bohužel jeho článek v druhém čísle tohoto ročníku už zůstane posledním. Moje babička, když jsem něco rozbil, říkávala: žádná škoda, škoda je dobrého člověka. A právě to se stalo.

Mojmír Vlašín

 

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu