Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

Problematika šarky švestek u peckovin


Boris Krška, č. 1/2015, s. 11-13

Meruňky a broskvoně jsou ovocným druhem pocházejícím z klimaticky odlišných oblastí, než je střední Evropa. Svoji domovinu neboli genetická centra mají v oblastech severovýchodní Číny, Střední Asie, kde je typické kontinentální klima s velmi teplými léty a také chladnými zimami, bez střídání teplot v předjaří. Z pohledu rozšíření virové šarky švestek - Plum pox virus (PPV) - jsou to oblasti, kde se tento patogen dosud nevyskytuje.

Přesto některé odrůdy pocházející z těchto genových center mají odolnost vůči PPV a používají se jako zdroje čili donory rezistence.

Choroba šarka, jejímž původcem je virus šarky švestky (PPV), byla poprvé pozorována na švestkách v Bulharsku v době první světové války, a to na klonu Domácí švestky tzv. Kjustendilská. Podle osobního sdělení bulharských virologů je zajímavá zkušenost bulharských vojáků, kteří se dostali za doby 1. světové války až do Brna a viděli na Zelném trhu plody slivoní pravděpodobně napadané šarkou, tak jak je znali ze své vlasti. Znamená to, že boj a tlumení šarky švestek především u modrých peckovin je problematikou více než stoletou. Později se šarka rozšířila do téměř celé Evropy, severní Afriky, Indie a Chile. V nedávné době byl virus PPV detekován v USA a Kanadě (Kölber, 2001). Šarka švestek (PPV) se stává dalším limitujícím faktorem pro zakládání nových výsadeb ovocných stromů. V ČR zejména u broskvoní, v západní Evropě je velký problém i u meruněk četné rozšiřování virové šarky švestek v nových výsadbách, zvláště pak u nových, mnohdy více náchylných odrůd. Celkové náklady na tlumení výskytu šarky švestek ve světě se pohybují ve výši 10 000 milionů eur (Cambra et al., 2006, http://wiki.pestinfo.org/wiki/EPPO_Bulletin_(2006)_36,_202-204 ). V oblasti francouzské Provence bylo před 10-15 lety mnohem více sadů peckovin, které musely být vzhledem k šíření šarky švestek zlikvidovány a nejsou tak intenzivně obnovovány, jako tomu bylo dříve (Escande, 2012, osobní sdělení). V naší republice máme mnoho regionů s tzv. plošně rozšířenou infekcí PPV, ale máme také některé oblasti, které jsou šarkou švestek napadené velmi málo a většinou jen ze sadů založených z importované sadby, bohužel se všemi formálními náležitostmi fytosanitárními. V současnosti se tlumení šarky švestek ubírá především cestou rezistentního šlechtění, což je, jak se říká, klíčové řešení dané problematiky. Šíření viru může být omezeno pouze tlumením zdrojů infekce a používáním viruprostých množitelských materiálů a je nezbytnou nutností tato pravidla dodržovat především v oblastech bez plošného rozšíření PPV, kdy následným monitoringem okolí a vlastní sadby, dále pečlivou ochranou proti mšicím jsme schopni udržet stromy bez infekce minimálně 10 let. Zdroje infekce, tedy napadené stromy, je v oblastech bez plošného rozšíření nutno likvidovat na rozdíl od regionů, kde je silné zamoření šarkou švestek. Pro tyto oblasti máme jedinou možnost, jak pěstovat peckoviny, a to volbu tolerantních, rezistentních, popř. imunních či hypersenzitivních odrůd.

Z tohoto pohledu máme nejlépe rozpracovanou situaci u slivoní, kde většina tržně zajímavých odrůd je tolerantních k PPV, což znamená, že symptomy viru šarky švestek se objevují na listech, ale ne na plodech, takže nezpůsobují hospodářské škody. Rozpracovaná je otázka tzv. transgenních odrůd, která se prozatím zkouší v zemích EU, včetně ČR. Jedná se o odrůdu americko-francouzského původu Honey Sweet. U meruněk je stav jiný, máme imunní odrůdy, v nichž se virus PPV vůbec nešíří (Harlayne, Orangered), dále jsou k dispozici odrůdy rezistentní, u nichž můžeme detekovat pomocí Elisa testu přítomnost viru, avšak symptomy nejsou nikde patrné (Stark Early Orange, Stella, Lito) a některé odrůdy z šlechtitelského programu Ústavu ovocnictví ZF Mendelu v Lednici. Dále jsou v pěstování i pro účely zahrádkářské tolerantní odrůdy, které u meruněk mohou mít slabé příznaky na plodech, a to jen u 10 % plodů, např. Goldrich, Hardcot apod. Nejhorší situace z pohledu výběru odolnějších odrůd máme u broskvoní. Zde jsou v nabídce jen odrůdy tolerantní jako Favoritta Moretini 3, Envoy, Harmony, NJC 102 apod.

Odrůdy z programu ZF Lednice - LE-3276-Betinka, LE-2927-Candela, LE-3241-Adriana a LE-2926-Sophia - mají vysokou odolnost k šarce švestek, dobrou kvalitu plodů a pocházejí z křížení odrůd čínského původu. V současné době jsou přihlášeny k právní ochraně a v brzké době budou k dispozici i k prodeji na českém trhu.

Závěry

1. S fenoménem viru šarky švestek jako jedním z karanténních škodlivých organismů je nutno se sžít, avšak současně aktivně bojovat proti jeho dalšímu šíření.

2. Pro tlumení výskytu a dalšího šíření je třeba kázně a několika málo znalostí, není těžké a nemožné potlačit výskyt PPV na minimum, v některých zemích EU se to úspěšně daří.

3. Pro naše podmínky je třeba brát na zřetel plošně zamořené oblasti PPV a oblasti s relativně nízkým výskytem PPV.

4. Pro každou oblast je třeba přistoupit k odlišným způsobům boje a řešení dané problematiky. V oblastech s plošným rozšířením nepěstujme odrůdy citlivé a hypersenzitivní, nemusíme likvidovat napadené stromy, nepoužívejme rouby a podnože z těchto oblastí, zvláště které neprošly certifikací a kontrolou pracovníky ÚKZÚZ.

5. V oblastech, kde není plošné rozšíření, naopak pěstujme odrůdy tolerantní, rezistentní a hypersenzitivní s tím, že minimálně 7 let po výsadbě provádějme pravidelnou vizuální kontrolu příznaků v době, kdy jsou symptomy na listech dobře vidět, tj. během května, důsledně kontrolujme výskyt mšic, roztočů, kteří jsou jedním z hlavních přenašečů viróz. Likvidujme co nejdříve napadené stromy a používejme k výsadbám jen sazenice, které prošly certifikací a kontrolou.

6. Pokračujme ve šlechtění peckovin s cílem zvýšit jejich úroveň adaptability a odolnosti k chorobám za současného udržení dobré kvality plodů pro nejrůznější účely jejich využití, což je a bude práce bez konce, neboť požadavky trhu a konzumentů se neustále mění.

Boris Krška


Prof. Boris Krška (1964), významný ovocnář, šlechtitel, vedoucí Ústavu ovocnictví Zahradnické fakulty Mendelu v Lednici, boris.krska(zavináč)mendelu.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu