Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Historické struktury krajiny


Václav Štěpánek, č. 3/1988, str. 40-41

Krajina je nejcitlivějším a na první pohled viditelným indikátorem vztahu společnosti k životnímu prostředí. Území, jež obýváme, po staletí zvelebovaly generace našich předků a vytvořily tak jeho historickou strukturu, nezaměnitelnou s jinými oblastmi. Neuváženými zásahy do jejích křehkých systémů se však podařilo během několika desetiletí změnit funkce i vzhled celých krajů, a to bohužel většinou v jejich neprospěch. Vynikajícím uměleckým dokumentem tohoto stavu byl na letošním Ekofilmu v Porubě film Historické štruktúry krajiny režiséra Jána Opartyho a odborného poradce RNDr. Mikuláše Huby, CSc., který získal hlavní cenu v kategorii Životní prostředí lidských sídel. Toto dílo, zachycující změny historických krajinných struktur Slovenska, by však mohlo být do značné míry zobecněno pro poměry celé ČSSR.

Ze zemědělské krajiny, přestože tvoří nejvýznamnější historickou strukturu naší země, se totiž postupně vytrácejí její základní atributy. Políčka, pastviny, louky, meze, terasy byly zničeny i tam, kde jejich rozorání nepřineslo žádný užitek. Mnohé z takto upravených ploch dnes dokonce přešly mezi trvale neobdělávané půdy. Mělo by být v zájmu všech, aby poslední zbytky původního stavu zemědělské krajiny, dochované dnes zejména v horských oblastech kopaničářského osídlení, zůstaly trvale zachovány. Příklad sousedního Bavorska, kde jsou zemědělci stimulováni státní subvencí (za 20 let činila tato subvence 20 miliard marek) k tomu, aby udržovali tradičními postupy krajinu v původním stavu a zachovali tak její původní členitou mozaiku, by mohl být v tomto směru příkladem i pro naše kompetentní orgány.

Neregulovanou zástavbou bylo u nás znehodnoceno charakteristické vesnické osídlení. Dříve malebné české, moravské i slovenské vesnice jsou dnes do značné míry unifikovány nevkusnou individuální výstavbou. Pro záchranu projevů lidového stavitelství u nás nestačí několik, byť dobře udržovaných skansenů. Naše úcta musí patřit těm, kteří citlivě upravili staré objekty tak, aby mohly dále sloužit životu moderního 
člověka.

Stále houfněji opouštěné objekty, které tvořily osídlení kopanic, pasek a lazů, jsou dnes sice již zčásti rekreačně využívány a z velké části, v souladu s tradičními postupy i restaurovány, stále však ještě velké množství takovýchto opuštěných a poloopuštěných objektů chátrá a postupně se rozpadá. Naše krajina tak ztrácí jednu ze svých nejzajímavějších a nejkrásnějších struktur.

Nedoceněny ovšem stále zůstávají i další tradiční prvky kulturní krajiny - drobné sakrální stavby (boží muka, kříže, kapličky, zvonice, křížové cesty), staré vesnické hřbitovy, nejrůznější památky technického umu našich předků (mlýny, náhony, hamry, lesní železnice atd.).

Stojíme před zánikem ryzího projevu jedné kultury, kultury našich předků. Je naší historickou povinností uchovat a rozvíjet její odkaz! Je to v zájmu naší budoucnosti a spolurozhoduje to ve značné míře i o tom, budeme-li i nadále tvořit jisté identické etnické společenství, či jen soubor jednotlivců bez společného historicko-kulturního pojiva.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu