Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Černé okénko


Jarmila Kocourková, č. 1/1987, str.19

Dřívější název zahrádková kolonie vyjadřoval dosti přesně městský charakter této formy nájemných zahrad. Zahrádkové kolonie jsme nacházeli na okrajících měst nebo na dosud nevyužitých plochách městského intravilánu. Sloužily a dosud slouží jako plošné rezervy pro další rozvoj obytných či jiných zón.

V novějším názvu zahrádková osada již tušíme nějaké souvislosti s krajinou. A opravdu, zadíváme se do krajiny, a na obzoru, v místě, kde bychom to nejméně čekali, vyrostly podivné útvary; kdybychom neměli zkušenost s perspektivou, dost dobře bychom mohli dojít k přesvědčení, že jde o různé obměny psích bud. Důvod?

Narůstající společenské povědomí o zvýšeném obsahu dusičnanů a reziduí po chemické ochraně rostlin, nedostatek ovoce a zeleniny v zimních měsících i další důvody uvedly do pohybu lavinu touhy po vlastní zahradě. Zahradě, která by plnila spíže čerstvými produkty a posloužila jako základ obligátních hovorů: „To jsme se včera nadřeli, ale máme dva pytle svých brambor. A co vy, vy ještě nemáte zahrádku?“

Ve volné krajině, v místech, která nejsou pro zemědělskou velkovýrobu vhodná, se téměř přes noc objevily shluky chatek, pokud možno každá jiného tvaru. Než se vzpamatujeme, budou rozparcelovány a oploceny poslední zbytky zemědělské krajiny, u níž se dalo ještě použít slov ekologie a estetika, a „lidová tvořivost“, pro niž výměra chatky 4 x 4 metry není žádnou překážkou (ba právě naopak), „pojedná“ objekty od střechy až po sokl. Naděje, že milosrdná zeleň všechno časem zakryje, je mizivá. Zákrsky, které jsou právě v módě (kupodivu právě ty potřebují největší chemickou ochranu), dosáhnou totiž tak výše plotu.

Na rozdíl od chatových osad, jejichž „populační explozi“ již máme za sebou, neleží zahrádkové osady v romantických údolích, ale v širé krajině, kde jsou zdáli viditelné. Často blokují možnost procházek podél vodních toků v blízkosti města.

Můžeme se právem obávat, že než se podaří rozpoznat velikost uvolněné laviny touhy po vlastní zahrádce, bude pozdě na usměrnění dalšího vývoje z krajinářského hlediska a osady zaplaví krajinu stejně jako 20 let před tím chaty, v jejichž výstavbě máme, jak známo, evropský primát.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu