Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Krajina pod vodou


Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2015, s. 1

Veronica, kterou jste právě otevřeli, Vás bude provázet krajinami pod vodou zmizelými nebo zaplavením ovlivněnými. Směrem západním to bude „srdce Vltavy“ Lipno, na pomezí Moravy a Čech Chudobín zaplavený Vírskou přehradou. Vše z pera osob s nejbližším vztahem k těmto krajinám. Slovenské příspěvky dokládají, že i nastupující generace ekologů (ještě studentů) si uvědomuje zrůdnost megalomanských vodohospodářských projektů i zbytečnost přerušení života vesnice čekající už 20 let na zaplavení.

Fragmenty české a moravské krajiny se však pod vodu nořily už od 14. století s budováním rybníků. Ty dnes považujeme za typickou součást krajiny a náhledy na ně, resp. jejich stav a využívání, jsou kontroverzní. Veřejnost nemá představu o tom, co je na chovném rybníce povoleno a co ne. Možná by prospěl přístup k webové databázi s informacemi o tom, jak jsou kategorizovány? Bylo by pak méně nedorozumění mezi dvěma tábory - rybničních hospodářů a výletníků.

V obecném vnímání dostala „krajina pod vodou“ nový rozměr v 90. letech s prvními masivními povodněmi. Přes opakované živelné katastrofy mají občané pevně zafixovaný termín „stoletá voda“. Vědomí nechce přijmout hrozby vyplývající z klimatické změny, pohodlnější je zavřít oči nebo si říci „my už jsme přece byli“. Jde o mezeru ve vzdělání nebo spíše v myšlení? Naši předkové v záplavových zónách „za humny“ nestavěli a už i generace odkojená heslem „Poručíme větru, dešti“ se mohla poučit.

V ekovýchovném kontextu je nám líto, že jsme se na sklonku loňského roku rozloučili s třeboňským mokřadním botanikem a popularizátorem Štěpánem Husákem (možná se stal v životě po životě na plný úvazek vodníkem, kterému byl tak podobný).

Druhá polovina čísla se rozlévá po celé šíři tradičních témat časopisu a nově přináší rubriku Ovocnářství založenou po úspěchu dvou ovocnářských čísel.

Inspiraci k cestám nejen vodní krajinou přeje autorský kolektiv a garantka čísla

Olga Lepšová-Skácelová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu