Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Krajina pod vodou


Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2015, s. 1

Veronica, kterou jste právě otevřeli, Vás bude provázet krajinami pod vodou zmizelými nebo zaplavením ovlivněnými. Směrem západním to bude „srdce Vltavy“ Lipno, na pomezí Moravy a Čech Chudobín zaplavený Vírskou přehradou. Vše z pera osob s nejbližším vztahem k těmto krajinám. Slovenské příspěvky dokládají, že i nastupující generace ekologů (ještě studentů) si uvědomuje zrůdnost megalomanských vodohospodářských projektů i zbytečnost přerušení života vesnice čekající už 20 let na zaplavení.

Fragmenty české a moravské krajiny se však pod vodu nořily už od 14. století s budováním rybníků. Ty dnes považujeme za typickou součást krajiny a náhledy na ně, resp. jejich stav a využívání, jsou kontroverzní. Veřejnost nemá představu o tom, co je na chovném rybníce povoleno a co ne. Možná by prospěl přístup k webové databázi s informacemi o tom, jak jsou kategorizovány? Bylo by pak méně nedorozumění mezi dvěma tábory - rybničních hospodářů a výletníků.

V obecném vnímání dostala „krajina pod vodou“ nový rozměr v 90. letech s prvními masivními povodněmi. Přes opakované živelné katastrofy mají občané pevně zafixovaný termín „stoletá voda“. Vědomí nechce přijmout hrozby vyplývající z klimatické změny, pohodlnější je zavřít oči nebo si říci „my už jsme přece byli“. Jde o mezeru ve vzdělání nebo spíše v myšlení? Naši předkové v záplavových zónách „za humny“ nestavěli a už i generace odkojená heslem „Poručíme větru, dešti“ se mohla poučit.

V ekovýchovném kontextu je nám líto, že jsme se na sklonku loňského roku rozloučili s třeboňským mokřadním botanikem a popularizátorem Štěpánem Husákem (možná se stal v životě po životě na plný úvazek vodníkem, kterému byl tak podobný).

Druhá polovina čísla se rozlévá po celé šíři tradičních témat časopisu a nově přináší rubriku Ovocnářství založenou po úspěchu dvou ovocnářských čísel.

Inspiraci k cestám nejen vodní krajinou přeje autorský kolektiv a garantka čísla

Olga Lepšová-Skácelová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu