Čtení na tyto dny

Rok plný dnů

Na patách naděje
Léto.
Léto, které nevyšlo.

Proč skřivanům se hrdlo zadrhlo?
Kdo připínal torzům křídla motýlí?
A kdo byl smyčcem bez houslí?
Na minutovou ručičku lákali
jsme čas.

Je večer. Vysoký až k svítání.
Zbrojíř naděje.
Večer, kdy úzkost taje v dým
a z popele, co po pastýřských
ohních zbyl,
vzlétl jestřáb, sivý pták,
nesmrtelnou perutí.
Nad hory, nad doly.

Zlatem harfy odlétalo léto
a duše svlékala se
pro budoucí dny,
pro světlo nepodpírané berlemi.

(Vít Obrtel)

 

Srdce Vltavy


Radek Štěpánek, č. 2/2015, s. 20

Tahle báseň začne na kolejích 
kudy kráčíme 
pražec po pražci přeskakujeme vteřiny srpnového večera 
a jen podle trávy 
která je pořád ostřejší a vyšší 
tušíme blízkost vody 

Lipno letos odhalilo staré koryto 
až po svou aortu 
ale Srdce Vltavy spí navždy 
ztichlé pod hladinou 

tam napínáme vlasce 
ale jen lehce 
opřeme je o cinkot víčka od piva a úder kamínku 
a potom nastražíme uši 
ohromené tichem tak velkého prázdna 
které končí tam kde ještě před čtvrtstoletím 
končil svět 

z dáli zní klekání 
a za zády houká vlak 
ale až první pád smaže hranice 
jako by zvonil umíráček 
ve všech kostelech zalitých vodou lipenského jezera 

chuchvalce šňůry odvíjejí záškuby tíhy v hlubině 
nad kterou po chvíli zasvítí 
skleněné oči a p sí zuby 
vlajka pirátské lodě 
vztyčený hřeben hřbetní ploutve 
bezedný jícen roztržený ocelí 
a krev 
která svým inkoustem barví mělčinu 
při každém nádechu stříbrného těla ryby 

takový cinkot nikdy neomrzí 
lovec loví lovce 
žádný soucit 
s rukama které sedřely struhadla šupin 
a pobodaly paprsky ploutví 
s rukama od krve candátů z mrtvého Srdce Vltavy 
žádný soucit 
s rybami které své oběti tráví 
v kolébkách z vodních trav 

R.Š.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu