Čtení na tyto dny

U pramene

Do dlaní jako do džbánku
po matce a otci
nabíráš studánku
dnů a nocí

Ve džbánku dlaní
máš jako v hrsti nebe
Otec s matkou ti brání
prsty propustit sebe

Nebe ze země jsi zvedla
Není v tom div a je
Blesky strhují sedla
z hor nad krajem

Od vršků usýchají jedle
a všelicos nás trápí
jak soumrak lesů v sedlech
Napij se z dlaní  Napij

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

O slavnosti a hostech


Karel Hudec, č. 2/2015, s. 44

Nentwig, W. (ed.): Nevítaní vetřelci. Invazní rostliny a živočichové v Evropě. Academia, Praha 2014. Překlad německého originálu „Unheimliche Eroberer. Invasive Pflanzen und Tiere in Europa“. Haupt Verlag, Bern 2011. ISBN 978-80-200-2316-2. 248 stran s četnými fotografiemi.

S enormním vzrůstem mezinárodního obchodu a změnami krajiny i lidské populace po roce 1945 vzrůstá nejen počet zavlečených, ale i záměrně introdukovaných druhů zvířat a rostlin v celém světě. A vzrůstá natolik, jak píše v předmluvě k původní verzi knihy generální ředitelka IUCN Julia Marton-Lefevre, že omezování některých negativních důsledků vyžaduje v současnosti až miliardové částky. Kniha je po obecném úvodu rozdělena do tří oddílů: Invazní rostliny - Invazní bezobratlí - Invazní obratlovci. Jednotlivé kapitoly nejsou přirozeně vyčerpávajícím seznamem problematických druhů, ale na vybraných druzích ilustrují problémy, které s sebou tyto invaze přinášejí. Rostlinných druhů je tak pouhých sedm: ambrozie peřenolistá, křídlatky, bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá, opuncie mexická, trnovník akát a pajasan žláznatý. Druhy jsou vesměs problémem i u nás a také jedině na jejich zpracování se podíleli v autorském kolektivu i naši specialisté - Jan Pergl, Petr Pyšek a Martin Křivánek. Bezobratlých je v knize zpracováno devět druhů: komár tygrovaný, bázlivec kukuřičný, slunéčko východní, mandelinka bramborová, mravenec argentinský, ústřice velká, krab čínský, rak červený a kleštík zhoubný. Konečně obratlovců je zahrnuto osm: berneška velká, norek americký, nutrie říční, psík mývalovitý, ondatra pižmová, mýval severní, alexandr malý a želva nádherná. Knihu pak uzavírají nezbytné informační doplňky.

Vyznění všech informací je jedno - cesta do pekel může být skutečně dlážděna dobrými úmysly. A zejména jednostranným uvažováním. Asi nejvíc to ukazuje „náš“ případ s ondatrou, vysazenou na Dobříši za účelem získávání kožišin a ze stejného důvodu rozšiřovanou až do doby, kdy negativní důsledky převážily původní ekonomický přínos. Ke kapitole o bernešce velké, která se nás netýká, bych mohl v tomto směru připojit i informaci, že v bývalé NDR byl jako „Das bessere“ (což byl v zemích českých tzv. zlepšovák, oficiálně „zlepšovací návrh“) podán (a zamítnut) návrh na introdukci bernešky velké jako lovného ptáka.

Celá kniha - jak text jednotlivých kapitol, tak formulace nadpisů - ukazuje na spíše populární přístup k problému a směrování informací k veřejnosti. To dokresluje i výběr a kvalita fotografií a vůbec celého zpracování knihy. Již proto je nutné knihu uvítat a možné ji doporučit.

Karel Hudec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu